Nanič chlapec

Film o začátcích hudebního génia, jakoby to byla jen otázka kombinace chvilkového vzdoru a okouzlení matčiným zápalem pro hudbu, nikoli něčeho, co je dlouho v přetlaku a musí to ven. Jakoby stačilo jen včesat si pomádu a koupit kytaru a jsem během týdne muzikant, který se zapíše do dějin. Hodnotnější a zajímavější mi tady naopak přišlo podání charakterů dvou sester - tety Mimi a Johnovy matky. Jedna pedant, druhá pábitel, obě po svém milující, hereckými představitelkami navíc špičkově zahrané. (14.12.2010)

Lennonovu matku byste půlku filmu nejraději majzli olověnou tyčí po hlavě, ale tak psychická choroba je holt taky choroba. Ono by to asi byl celkem fajn životopisný film, nebýt nediegetického hudebního podkresu, který silné scény sráží hluboko do patosu, herci se můžou snažit jak chtějí. Ale na toho borce co hraje Lennona se zase hezky dívá, né že ne. (Seminář britského filmu Uherské Hradiště 2010) (06.12.2010)

Nowhere Boy předčil v mnohém má očekávání. Dle zdejších komentářů jsem začala ještě před zhlédnutím přilnávat k myšlence, že se bude jednat o průměrný snímek. Já ho za průměrný či dokonce slabý rozhodně považovat nemohu. Aaron Johnson je jako legendární muzikant skvělý a dokonce i jeho podoba se skutečným Lenonnem mi přišla více než "věrohodná." Skutečně jsem v něm viděla Lennona a ne jen kluka, co ho hraje. Tom Sangster se nehorázně vytáhl a když se objevil na scéně, říkala jsem si, že ten vysoký, hubený chlapec přece nemůže být Paul McCartney:) Naštěstí se potom ukázalo obsazení jeho charismatického charakteru i ztvárnění jako výborná volba. Líbil se mi celkový styl filmu i příběh, jakým bylo dospívání a muzikantské začátky toho, jehož legendární brýle se později začaly nazývat jako "Lennonky", podáváno. (21.12.2011)

Pomalá a nezaujímavá prvá hodina, smerujúca odnikiaľ nikam (nowhere), ktorej akoby chýbala duša, sa v piatich minútach, v herecky krásnej scéne, obráti presne tak ako sa nám často mení život. Jednou vetou, spomienkou, dlho zbieranou bolesťou, po ktorej sa ale automaticky nedostaví katarzia (podobne ako v živote). A podobne ako v živote, nastúpi vytriezvenie a tupý pocit, kedy jeden nevie, čo ďalej. Všetko je relatívne - i Jack Nicholson (už) vie, že matka nie je nikdy istá. K.S.Thomas, A.Johnson, A.M.Duff (Mrs. McAvoy), very well done. (14.06.2010)

Goodbye Mother... John Lennon a Beatles byli těmi, kteří mě formovali v pubertě, když už se to rodičům asi moc nedařilo :-) Na dlouhá léta dopředu mi ukázali i hudební směr, který jsem měl nejraději a Lennonky i jejich obdobu jsem na nose nosil donedávna. (Ruku na srdce také vás tak úděsně ty pravé Lennonky tlačily na nose?) Jelikož o vzniku The Beatles i Johnově dětství jsem lecos věděl už dříve z knih i některých jeho písní, velmi mne zajímalo jak se tvůrci poperou s touto látkou. Rovnou říkám všem, kteří se těší na slavné songy, že tenhle film o nich není a ani zde nezazní pomineme-li ranou tvorbu Johnovi skupiny, která se ještě Beatles nejmenovala. Film je psychologickým životopisným dramatem zachycujícím dětství tohoto hudebního génia i jeho první poválečný kontakt s rock and rollem. Někdo se tu pozastavuje nad ne-podobou Johna v podání herce Taylora - Johnsona. Bylo pár momentů, kdy mi tvář neseděla ale někdy, - spíše intuitivně jsem podle lícních kostí, brady i nosu Johna skutečně viděl. Samozřejmě hodně dělal účes a brýle. To spíš mlaďoučký Paul byl s nosíkem už krapet mimo... Sekvence jak se John učí hrát na banjo byla skvělá, perfektní nápad! Tenhle film rozhodně stojí za shlédnutí a rozhodně jej doporučuji milovníkům Johna Lennona! Tři akordy. * * * (19.02.2013)