Athena

Wow, soutěž o nejlepší kameru v tomto roce je asi rozhodnuta. Technicky precizní série one-shotů, kde v podstatě každá scéna se jede na jeden kontinuální záběr, občas v přechodu se stříhá i normálně. Hlavně úvodní 10-minutovka je lahůdka, ale i ostatní scény mají hodně do sebe. Dost potěšilo, že se nejedná o žádný "shaky-cam", ale velmi plynulé "steady-cam" záběry, kde "neviditelných" střihů jsem si všiml jen velmi málo. Rozhodně jsou někdy méně okaté, než i v 1917. Ke konci tomu bohužel trochu ztrácí dech a neměl jsem pocit nějaké katarze, ale jen za tu technickou stránku to stojí za vidění. 8/10 (04.10.2022)

Po takové pecce jako byla Les Miserables je těžko být pak spokojen s dalšími filmy, které jsou prostě o level níže. Kvalitativně zdaleka nedosahuje na výše zmíněný (pro mě už kult tohoto žánru), a tak i přestože nemohu říct, že by se mi Athena nelíbil, nemůžu být na druhou stranu ani naplno spokojený. Průměr. (13.10.2022)

Romain Gavras ukazuje, že je aktuálně jedním z nejlepších klipařů. To dokazuje v naprosto frenetické jízdě, která trvá zhruba první půl hodinu. Jeden z nejlepších začátků filmů, které jsem kdy viděl. Šíleně efektní scény s kamerovými průlety, které by mohl kde kdo závidět. Bohužel film má ale 100 minut a dojde mu velice rychle dech. Postavy nemají téměř žádný vývoj a dějově se také nejedná o nic extra zajímavého. Takže se nedaří napodobit nedávné Bídníky. Velká škoda, ale beru Athenu jako velký příslib do budoucnosti. (17.11.2022)

Zvažovala jsem odpad. Protože film v některých scénách adoruje násilí a jakoby souhlasil i s násilným řešením a postojem demonstrantů. Zejména ve scéně, kdy mladý vůdce protestů kráčí hořícím sídlištěm s vlajícími vlasy za doprovodu chorálu a ta situace odkazuje na dobývání středověkého hradu křižáky. A je skvěle natočená. Proto jsem nakonec zvolila čtyři hvězdy. Kamera i střih jsou totiž dechberoucí. Vždy se nalepí na některého z protagonistů a divák je mu tak těsně v patách, jako kdyby běžel vedle něj a také ničil sídliště a válčil proti nepříteli, v tomto případě proti policii, která se zoufale, a také trestuhodně neobratně, snaží udržet pořádek. _____  Film nenabízí řešení, jen zobrazuje frustraci vyčleněné lokality a jejích obyvatel. Většina děje je podána z pohledu a postoje demonstrujících, policie obvykle zastupuje jen nemyslící a utlačující masu státního aparátu. I přesto z filmu vysvítají příčiny výbuchu násilí – vzájemné nenaslouchání a nepřátelské postoje, už z principu věci. Proto se hlas rozumu (zde reportáž o zinscenovaném přepadaní ve falešných uniformách) jeví chabý a nikdo mu nenaslouchá. Postoje už jsou totiž tak nesmiřitelné, že na něm fakta nic nezmění a rivalové dál ničí a zabíjejí, i když to ublíží oběma stranám. V tomhle má film rozhodně přesah dotýkájící se nejenom jednoho omšelého pařížského sídliště. SHRNUTÍ: Ve válce nemlčí jen múzy, ale i rozum. (26.10.2022)

podobně laděných filmů vzniklo v posledních letech hned několik a zatím žádný z nich nedokázal překonat francouzské Bídníky.Ani Athena tak není výjimkou a nejen že nepřekonává svého staršího sourozence, ale ani  svého dánského bratrance (Shorta). Tady máme tlupu nesympatických a celkem snadno zaměnitelných postav na obou stranách, kdy jedna strana chce získat jména policistů, kteří zabili na místním sídlišti malého chlapce. Nenapadne je tak nic jiného než proměnit ono sídliště se spoustou žen a dětí ve válečnou zónu. Finální pointa, která ukazuje co se stalo a co vedlo k nepokojům to moc zachránit nedokáže jakkoliv je celkem znepokojivá a ukazuje jak jednoduché je zařídit určité věci...40% (02.10.2022)