Jean od Floretty

Na jedné straně venkovská tradice, strach, lhostejnost, touha po poli karafiátů a rozmnožení rodinného majetku, na druhé straně králíci, tykve a hrbatý idealista z města, jenž věří v pokrok a Boží Prozřetelnost. A z toho všeho je namíchán výtečný snímek, který končí jaksi velkopátečně, tragédií, vítězstvím lidské malosti a lakomství, bez otevřených vrátek pro lepší zítřky. Bude teprve na Manoně od pramene, aby se věci později daly do pořádku. Film by bez svého pokračování zůstal nedopovězený, přeci však stojí od kousek (kousíček) nad ním, neboť je syrovější, nezneskutečněný romantikou. O Dépardieuovu hereckém výkonu ani nemluvě... vím, že to je srovnávání hrušek s jablky, ale ani půvab Emmanuelle Béartové jako lepé Manony se mu nevyrovná. (07.07.2008)

Jean od Floretty je film s úžasným příběhem o chamtivosti, vypočítavosti, pokrytectví, předsudcích, sobectví, nekonečné tvrdohlavosti a takhle bych mohl pokračovat hodně dlouho. Zkrátka je to film o životě. Odehrává se v nádherném prostředí. Výborně zvolená Verdiho hudba. Úžasně herecky odkroucené. Skutečně jsem nenašel mnoho věcí k vytknutí. Na posilvestrovskou náladu a stav je rozhodně skvělá volba a velmi rád jsem jím odstartoval další rok. 4* (01.01.2013)

Jak dokáže být krásná a laskavá, ale zároveň krutá a zlá příroda, stejně rozporupulné a barvité bývají i lidské charaktery. Claude Beri mistrně natočil tento zdánlivě obyčejný příběh ze života na francouzském venkově a obsadil jej skvělými herci. Mám pocit, že Gérard Depardieu hrál snad v každém francouzském filmu, který jsem v poslední době viděla, ale v roli bývalého městského úředníka, který se s dojemným nadšením vrhá zvelebovat půdu svých předků a dobývat její bohatství za cenu jakéhokoliv osobního nasazení, mě dostal úplně nejvíc. (26.03.2014)

Zub času si sice patřičně (nebo spíše nepatřičně) zahlodal na vizáži Yvese Montanda a odsoudil ho do role dědka, ale to nic nezměnilo na jeho sugestivním výkonu. Montand jako svině byl tak přesvědčivý, že bych mu nejraději nakopala pozadí. A Depardieu zvládl na jedničku s hvězdičkou svého zarputilého bojovníka za své právo zůstat na vysněném místě. A k tomu všemu kamera, která se laskavě rozhlíží i po těch nejhnusněji strmých kopcích a dodává divákovi naději, že by je snad i vyběhl bez zadýchání. (28.04.2012)

Rozhodně lepší než Tatínkova sláva, nicméně jsme se s manželkou nemohli zbavit dojmu, že ačkoli je zde vyprávěn dramatický příběh vraždy, nenávisti a posedlosti získáním vody, styl vyprávění je stále idylický a jaksi nezúčastněný jako v Tatínkově slávě. Kromě toho mi dojem kazilo nelogické chování postav. Jean by si za své vyběhnutí k místu exploze bezesporu zasloužil Darwinovu cenu. A opravdu by mě zajímalo, zda by někdo – jinde než ve francouzském románu – uvolňoval jím ucpaný pramen, pokud by se důkladně nepřesvědčil, že jeho bývalý majitelé odešli. (27.04.2017)