Danton

Historicky vcelku věrný snímek. Teda aspoň myslím, protože o téhle éře až tak moc načteno nemám. Francouzská revoluce je hodně zajímavé téma. A zrovna fáze, kdy "revoluce požírá vlastní děti" mi přijde jako jedna z částí historie, která se celkem ráda opakuje. Takže vřele doporučuju - i kvůli G. Depardieau. UPDATE 2018: Viděl jsem to po děsně dlouhé době a přišlo mi to znova výborný. Akorát jako nejzajímavější osoba celého děje už mi nepřišel poživačný Danton, ale Robbespierre. Divný, asketický, mocichtivý chlap a manipulátor, který se ale docela snaží nesejmout bývalé kamarády. Jenže ono to už od nějakého bodu prostě nejde a začíná být jasné, že se budou sekat hlavy. Jestli bych teď filmu něco vytknul, tak to, že pokud člověk nezná nějak přesněji historické okolnosti a lidi, nebude dost často vědět, kdo je kdo. Třeba já doteď nevím, kdo byl ten Robbespierrův kámoš s naušnicí. (16.07.2007)

Páni! Hustě! Výborně! To jsou jen některá slova, která mě napadla, když jsem tento výborný historický kousek zhlédl. A opravdu, tohle se nedá slovy popsat, to se musí vidět. Danton režiséra Andrzeje Wajdy je geniální v každé své minutě. Nemá dle mého jednu jedinou slabinu. Je výborný od scénáře, přes herecké výkony, režii až po hudbu. Více se zde rozepisovat nechci. Pokud mohu nějaký film jako recenzent doporučit, pak právě tento je jedním z nich. A pokud chcete vědět více, mrkněte se na mou recenzi, jenž vám mé hodnocení podrobně zdůvodní. 95% (02.02.2014)

Dialógmi prehltené, prevažne interiérové dielo pripomína skôr kostýmovú divadelnú drámu, nie historický veľkofilm. Určitá pútavosť sa tomu, vzhľadom k zvolenému historickému obdobiu, uprieť nedá, ale o nič mimoriadne, hodné viacnásobného uzretia nejde.Mňa najviac potešila drobná scénka, ukazujúca plagáty so ženami poodhaľujúcimi svoje nahé prsia, ktorá len potvrdila tézy spisovateľa Roberta Antona Wilsona, ktoré naformuloval v knihe Ištarin návrat (súvis oslobodenia ženy s odstránením skostnatených pravidiel patriarchátnej spoločnosti). Na okraj filmu drobná poznámka: Pokiaľ platí vo viacerých komentároch spomínaná téza o revolúcii, ktorá požiera vlastné deti - s čím v prípade Dantona i Robbespiera súhlasím - tak potom to, čo prebehlo u nás v r. 1989 nebola vôbec žiadna revolúcia, ale púhopúhy mocenský prevrat. Veď deti našej "revolúcie" si spokojne žijú naďalej a nie je mi známa jediná obeť. 70%. (17.12.2009)

Francouzská republika je ve druhém roce své existence a začínají se projevovat nedostatky. Není chleba a lidé začínají být nespokojení. Jeden z vůdců M. Robespierre je pro zavedení teroru a masových poprav všech "nepřátel revoluce" jako prostředku pro udržení disciplíny. Do Paříže však přijíždí i G. Danton. Také vedl revoluci, ale je pro mírnou cestu. A lid ho miluje. Intriky a souboj hlavních osobností Francie konce 18. století - to je stěžejní náplň Wajdova filmu. Kdo nakonec zvítězí a získá moc? Celým filmem se táhne všudypřítomný strach. Strach z přítomnosti, strach z lůzy, strach z protivníků i z lidí v nejbližším okolí. (04.03.2016)

Keď revolúcia požiera svoje deti... Veľká francúzska revolúcia je jedným z najvýznamnejších míľnikov na ceste človeka za civilizáciou tak ako ju poznáme dnes. Jej história priebehu je vzhľadom na množstvo postáv v nej zaangažovaných a celkového dobového politického mišungu pomerne komplikovaná. Z Dantona mám však dobrý pocit, myslím, že sa tu podarilo ten celkový chaos a atmosféru hrôzovlády vystihnúť veľmi dobre. Gérard Depardieu ako mazácky revolucionár pôsobil veľmi dobrým a charizmatickým dojmom, vždy keď sa ocitol na scéne tak strhol všetku moju pozornosť. Možno ku koncu začal málinko prehrávať, ale to je len môj subjektívny dojem. Vytkol by som hlavne cz dabing, ten bol najmä v prípade Dantona jednoducho hrozný, snímok by sa preto pre maximalizáciu pôžitku oplatilo pozerať v originále. 80/100 (03.08.2015)