Diera

Skorodystopická skorogroteska na téma velkoměstského odcizení a samoty; a také neméně osobitý, místy roztomilý a v závěru dojemný milostný příběh, který skoro skončí špatně. Režisérovo rozhodnutí dát snovým představám hrdinky (a zároveň jakýmsi vinětám uvozujícím jednotlivé úseky vyvíjejícího se vztahu) podobu muzikálových výstupů dílku nepochybně prospělo, i když  mi samotná hudba spíš lezla na nervy.  Zajímavý pohled jistého kritika: celý film je vlastně jakési abstraktní porno, při němž šmírujeme pohlavní styk dvojice v misionářské poloze; teprve na konci se dočkáme emancipace. (23.11.2023)

Jean-Pierre Jeunet meets Starci na chmelu. :-) Nejdřív jsem se trochu lekl, že půjde o rozhlasovou hru, přece jen nějaké dialogy trvající pár minut s černou obrazovkou mi představu filmu nenavozují, ale pak konečně začal příběh, který se mi líbil, ale kratší stopáž by mu slušela o hodně víc - přece jen se některé scény opakují, aniž by námět posunuly výš nebo dál, takže mne to trochu nudilo. Ty zcizovací efekty v podobě písniček jsou kouzelné, obzvlášť v kontrastu s tím hnusným barákem v realitě, kam zatéká, a oproti počasí, kdy furt a furt prší. Potěšil mě konec, ty závěrečné scény jsou plné naděje a optimismu, zvlášť ta pomocná ruka. Ale na můj vkus je to pořád jen stopáží přepálená povídka. Sice zajímavá, s dobrým námětem, ale zbytečně dlouhá, hrající jen na pointu. (15.07.2019)

Za oknami zúri Soderberghova Nákaza. Vo vnútri sa ale odohráva prvotriedna nuda podporená osamelosťou. Obdobie monzúnov v plnom prúde a Ming-liang Tsai tak má možnosť naplno rozohrať svoje ústredné motívy. Deštrukcia vody, ticho umiestnené v každom kúte miestnosti a osamelosť prahnúca po spoločnosti. Dvorný herec Kang- sheng Lee behajúci v debilných slipoch po baráku a zároveň s drobnými náznakmi ľudskosti a pochopenia v krásne pomalom a na významy bohatom filme. Tsaia začínam mať úprimne rád. Natočiť sci-fi odohrávajúce sa v obmedzenom priestore. Strach a obavy dotýkajúce sa obyčajných životov, nútených žiť z vôle a dobrosrdečnosti a to všetko v sprievode barových songov zasadených do bezútešného prostredia. Takéto veci môžem. A rozhodne odporúčam. (02.08.2014)

Vizionářská virová apokalypsa konce roku 1999 (srovnatelná s tou z roku 2020) se řine jako nekonečný proud vodního živlu uzavřenou oblastí. Díra v podlaze se stává jedinou komunikační spojnicí dvou existencí. Temná mračna neodvratitelné zkázy neočekávaně rozjasňují hudební vstupy, které nás pohladí na srdci v časech dnešních a snad i těch budoucích. (25.03.2020)

Tady jsem opravdu naivně naletěl, když jsem si předem přečetl jen tu část popisu děje, co mluví o viru, který mění lidi v brouky (a to ještě vtipálek, co to summary psal, nedodal, že nikoliv doslova), a zcela pominul podezřelé okolní nadšené hemžení filmových pseudointelektuálů. Začátečnická chyba. Ve skutečnosti je to o tom, jak dva neevakuovaní zoufalci zírají na sebe 90 minut dírou, kterou jim tam nechal instalatér. Občas si zírání proloží nesmělým pokusem díru ucpat, občas "děj" popostří televizní hlasatelka nebo kabaretní pěvecké výstupy. To je vše. Nuda prostě umí být tak pestrá... (10.01.2012)