Cikáni jdou do nebe
Tabor uchodit v nebo
O șatră urcă la cer
Queen of the Gypsies
Obsahy(1)
V predvečer Nového roku a súčasne i nového, 20. storočia, kdesi vo východnej časti rakúsko-uhorského impéria, kradne Zobar so svojimi priateľmi dôstojníkom v kasárňach kone. Pri jednej takejto akcii ho zrania, ošetrí ho však Rada, vyhlásená krásavica, o ktorej sa povráva, že vie aj čarovať. Zo stretnutia dvoch hrdých a neskrotných osobností vznikne spaľujúca a vášnivá láska. Zobar pokračuje vo svojom dobrodružnom živote, Rade začína dvoriť bohatý pán Antal. Keďže si však obaja hrdinovia nadovšetko vážia svoju slobodu, tragický konflikt sa neodvratne blíži...
V čase svojho vzniku mimoriadne populárny film, ktorého silu umocňujme najmä využitie autentických rómskych piesní a tancov, vznikol podľa literárnej predlohy Maxima Gorkého. Okrem iného bol ocenený aj Zlatou mušľou na Medzinárodnom filmovom festivale v San Sebastiáne.
(STV)
Recenzie (81)
Romantizujúci prístup k zobrazeniu rómskej menšiny na prelome predminulého a minulého storočia moldavského režiséra Emila Loteanua mi pripomenul prístup nemeckých filmárov k tématike indiánov v eurowesternoch. Všetko o živote etnika sa dozvedáme cez dosť výrazný režisérsky filter, čiže vieme si urobiť obrázok o ich útrapách, avšak to sme sa dozvedeli aj v príbehoch o Winnetuovi o apačoch. Ak máte takýto prístup radi, ak dávate prednosť estetike filmu pred realitou, tak môžete byť nadšení. Dejovo nevýrazné, tu ide viac o zobrazenie rómskej duše, ktorú viac zaujíma (podľa tvorcov) žitie pre okamžik v podobe spevu a tanca, ako strach o živobytie a budúcnosť. Realita bola asi odlišná, ale ako pocta rómskej kultúre je film uspokojivý. ()
Scenerie, kamera, hudba na výbornou, scénář jak už to u podobných projektů bývá, trochu kulhá (co by za podobnou atmosféru dal Jánošík s Jiráčkem... a to je dobrý film). Nikdo z komentujicích ale nezmiňuje, že Cikáni jsou muzikál, a to vysvětluje mnohé. Film na velké plátno, parádní původní dabing. ()
Romantický příběh s hezkou muzikou, který se odehrává v zajímavém prostředí Bukoviny, kraje na pomezí dnešní Ukrajiny a Rumunska. ()
Romantická představa o romech očima ruského spisovatele, převedená do podoby obdobně romantického filmu stvořeného sovětskou kinematografií. S pravdou ten film nemá mnoho společného, ale za vidění rozhodně stojí. Především disponuje úžasnou kamerou. Málokdy člověk narazí na tak výrazně estetický film, který sice místy téměř balancuje na hraně kýče, ale naštěstí ji nikdy přímo nepřekročí. Poněkud nepřirozeně působí fakt, že všechny důležité role hrají neromsky vypadající bílí herci. Režisér evidentně usiloval o preciznost a profesionalitu, která se však snoubí s tradičním ruským šlendriánem, například v podobě špatně padnoucích a místy i podivně znějících postsynchronů. Díky tomu film místy působí doslova přestylizovaně a přes všechnu romskou živelnost docela neživotně. Spíš než o příběhu, o ději, je možné mluvit o sledu obrazů. Ne, že by tenhle přístup nebyl zajímavý, ale přiznávám, že mě po chvíli začínal nudit a připadal mi téměř laciný a samoúčelný. Jako by tvůrcům šlo především o vypjaté estetično, o dekorativismus a chtěnou malebnost. Tahle charakteristika možná souvisí s tím, že v podmínkách Sovětského svazu bylo toto lyrické zestetičnělé vyprávění asi jediným způsobem, jak se vyhnout vynuceným ideologickým postojům a prohlášením. Podobné to je také se symbolickými rovinami filmu. Ty výrazně posiluje fakt, že sovětská kinematografie se ve své prudérii vyhýbala čemukoliv, co byť jen vzdáleně zavánělo jakoukoli erotičností. celkový dojem 80% Zajímavé komentáře: gudaulin, igi B. ()
Co drží celý film nad vodou je hudba a nezadržitelný cikánský temperament, který i díky formě použitých filmových prostředků sálá z plátna téměř neustále. Atmosféra, (vesměs) bezstarostná, ale není dostatečně silná na to, aby vyrovnala chabou narativní liniii. Ve filmu se opravdu nic moc neděje a před námi se odvíjí pouze leporelo krásných obrazů, plných barev. Což sice není málo, ale očekávala bych, že budu každou minutu toužit po cinkání mincových šperků, šustění šátků, kočování pod širou oblohou a po tom "nejsladším vínu - svobodě". Mimochodem, za spoilerovou anotaci by někdo zasloužil po tlamě (díky bohu, že jsem si ji přečetla až po zhlédnutí!). Náhlý závěr, korespondující s lehkomyslným životem hlavních hrdinů (a s metaforou cválajících koní skoro úplně na konci), je totiž to, co mě donutilo na poslední chvíli zvýšit hodnocení. ()
Výborná hudba, přitažlivé zobrazení cikánského života a dobře obsazené hlavní postavy. Konec je ale příliš náhlý a celý film je vlastně celkem o ničem. Ale jestli je to podle povídky od Gorkého, tak se moc nedivím - stejně jako v nich děj téměř žádný, spíš jen popis postav. ()
Isto je toto o cigáňoch? Aká verzia cigáňov je toto? Tí herci sú správaním ako bežní belosi a sú ním mimoriadne divní. O muzikál sa podľa mňa nejedná ani náhodou. Romantický film to možno čiastočne je, ale ten koniec bol príšerný, čo to malo znamenať? To bol čistý trapas. Film je nezábavný a o cigáňoch toho veľa nehovorí. ()
Cikánská balada o divoké svobodě zazpívaná romantickým obrazem. Kdo z nás v dnešní době umí být svobodný a umí setřást všechny ty městské nánosy a chvíli se nechat unášet větrem a jen tak prostě být? ....... "Nikdy jsem nikoho nemilovala. Tebe teď ano. Svobodu ,ale miluji víc než tebe." ()
To žánrové zařazení je tady jasně špatně. Jde přece o science fiction.;-))) ()
Nádhera,nádhera, baladická hudební nádhera. Rómští lidé, kteří nade vše milovali svobodu a nezávislost. Krádež koní považovali za samozřejmou součást svého života, nikoliv za zločin. Nádherný film. Viděla jsem jej v r.1976 v kině, nyní jsem měla možnost koupit si ho na DVD. Nic neztratil na své kráse a melodičnosti. ()
V době svého vzniku měl film jistou hodnotu, vybočoval z bolševického šedotypu. Ale jak píše gudaulin, je to vlastně kostýmní muzikál, silně romantizující. Taková pseudofolklórní fantazie. ()
3/10 Ciganská balada o touze po svobodě, která je nadřazena všem ostatním důležitým hybatelům volnomyšlenkářkých kočovníků - ženám i majetku. Snímek upoutá množstvím zobrazení cigánských zvyků, písní a oblečení. V době promítání si dovedu představit, že se místní obyvatelé cítili podobně omezení a nesvobodní jako cigáni ve filmu, takže pobrali dostatek sympatií. Teď už je ale téma z filmu "nezabíjejte se navzájem, vždyť je nás cigánů málo" tak trochu neaktuální, ale stojí za vidění už kvůli tancům, přiblížení starých dobrých časů. svobody bez hranic a starostí co přinese zítřek, protože žít je potřeba už dnes. Při sledování nešlo nevzpomenout na českouslovenskou Baladu pro banditu, která do velké míry čerpá z podobného tématu a troufl bych si tipnout, že i ve své muzikální variaci vznikla právě pod vlivem tohoto filmu. ()
Filmu jsem se vyhnul, když byl "nový" (Rusové, Cikáni, Gorkij - to šlo příliš dobře dohromady), teď jen letem světem pro orientaci. Film socialistického romantismu má snad všechny vady, které vizuální příběh může mít, od jizdy na koni až po čarovnou lásku. Osvědčené romatické prvky se nasypou do osudí, a pak se jen tahá - samozřejmě se mezi to vloží "něco méně obvyyklého". Písničky z někdejší Bessarabie jsou ovšem chytlavé a tak - jako muzikál je to přece jen únosné (opravdu jsem přepínal od písničky k písničce). ()
Pro mě ve své době životní událost - především kvůli nádherným písním a kouzlu cikánského života a taky jsem poprvé pocítila cosi jako erotické pnutí - svlíkací scéna s asi 20 sukněma byla neuvěřitelná :-) ()
Jeden z tych filmov, ktore smeruju odnikial nikam. Pribeh sa toci len okolo Ciganskych pesniciek a zlodejiny koni. Smerovat nesmeruje nikam. Nuda. 50 % ()
rozhodne bych nemohl hodnotit snímek průměrne. snímek není zajímaví ani tak dejem, který je zcela průměrný ale spíš tím jak pracuje s emocemi. láska, absolutní volnost a svoboda..atd. zajímavý snímek se skvělou kamerou. ()
Báseň o slobode a láske. Je to zvláštny svet radosti, ambícií a túžob. Film sa veľmi zameriava na atmosféru. Vo filme je veľa cigánskej muziky, ktorá bola historicky zaujímavá a mnohé pesničky bolo radosť počúvať. Ako zobrazenie miznúceho spôsobu života tento film funguje dobre. Je to dobre premyslený umelecký zážitok, ktorý je dosť strhujúci. 8/10 ()
Sovetska nostalgie z detskych let se. A da se to porad i po tech letech. ()
Nebyly k dispozici mezinárodní zvukové pásy (tehdy běžná situace, samozřejmostí se staly až v 90.letech) a proto se cikánská hudba a písně musely převzít z originální zvukové stopy. Problémem se však staly přechody ze zpěvů z originálu do mluveného slova v dabingu - různé výkřiky a všechny součásti atmosféry, která by ve zvuku chyběla či byla narušena, kdyby se jemné návaznosti neudělaly nebo se "natvrdo nastřihly". Na tyto přechody byl angažován velký cikánský sbor, který odváděl výborné výkony. ()
Tento ruský film nemá jedinou chybu. Je to romance z doby, kdy ještě cigoši uměli zpívat, měli tradice, kradli maximálně koně a nevybydlovali Chánov. Pověst měli u počestných občanů na hovno stejně jako dnes. Kamera je skvělá, stavba jednoduchého děje je propracovaná, hudba vždy začne a skončí tam kde je třeba. Závěr není debilní jak tady kdosi poznamenal, závěr je cikánský, z našeho pohledu tedy debilní. Je asi reálný. Zobar miluje a je ponižován. Není na to zvyklý. Je ponižován svoji láskou tak, že to po cikánsku nezvládne a tu krásnou nafoukanou černou perlu probodne. Následně jej probodne její otec. Jak jinak! Tak to u téhle rasy chodí. Absence práva, absence zodpovědnoisti, absence přemýšlení, co bude PO. Nejlepší komentář zde poskytuje Sportovec. Jen se divím, že brežněvovské politbyro dalo zelenou. Tolikrát tam zní slovo Svoboda...nepatřičné v r. 1975! ()
Súvisiace novinky
Seminář 70mm filmů
Do Krnova na ne-anamorfní 2,2:1! Druhý ročník unikátní filmové akce Seminář 70mm filmů proběhne ve dnech 16.-18. března v krnovském kině Mír. Promítnuto bude 13 snímků a témata referátů se budou… (viac)