Richard II (S01E01)

Richard II. byl pro mě vždy ve stínu zbylých Shakespearových historických děl; a to nikoli kvůli atypicky striktně květnatě veršované formě, ale čistě z toho důvodu, že jeho hlavní postava mi připadá nejnezajímavější z Shakespearových velkých hlavních postav. Což je v přímém kontrastu s Bolingbrokem, který ač má mnohem méně prostoru a méně deklamací, tak je v mých očích neskonale zajímavější i rozervanější postavou. Každopádně odvážné Whishawovo "zženštilé" pojetí Richarda II. tuto postavu v mých očích výrazně vylepšuje. Vezmu-li v potaz, jak moc je jeho výkon svázán absolutní věrností původnímu textu, tak si rozhodně nezaslouží nic menšího než slova obdivu. Každopádně to i tak nic nemění na tom, že Bolingbroke je pro mě hlavní postavou Richarda II. a právě v jeho představiteli nacházím kámen úrazu této adaptace. Jak mám Rory Kinneara rád (a jak rozhodně není špatný!), tak v té plejádě pánů herců je přeci jen poněkud na druhé koleji. Což je věčná škoda i s ohledem na to, že předčasným vrcholem je již konfrontace Johna z Gauntu s Richardem. (18.05.2013)

Dnes mi ČT ART a hlavně BBC před jejímž tvůrčím teamem hluboce smekám, naservírovala neskutečnou lahůdku. Užíval jsem si každou sekundu, přísahám. Velmi mi seděl český překlad a kupodivu jsem si i stíhal (místy samozřejmě) uvědomovat i věty v původní znění. Tohle byl pro mne opravdu zážitek. Nádherný výlet do středověku ! Inteligentním tvůrcům stačí dobře vybrané exteriéry i interiéry, dobové kostýmy a max 50 herců. I s tím se dá natočit shakespearovské drama o jedné významné události z dějin Anglie... Tohle si budu muset dát ještě jednou či dvakrát !. * * * * * (14.04.2014)

Chtěla jsem se koukat na Bonda, ale zjistila jsem, že nejsem Fantozzi a x-té opakování odvety Bond versus Zloun už mě tolik nebaví, a tak jsem přepínala a přes dementní reklamy a dementní bláboly na ostatních doslova kanálech jsem rychle dopřepínala až k ČT art a tím vlastně definitivně, protože to, co jsem viděla, už mě nepustilo. Byla jsem ihned a postupně čím dál víc fascinována excelentním výkonem Bena Whitshawa, který dokázal mluvit shakespearovskou afektovanou královskou angličtinou naprosto přirozeně, protože Richard v jeho pojetí afektovaný byl. Byla jsem totálně nepřipravená a neinformovaná, protože jsem kvůli stále stejným omílaným programům přestala číst TV program. Takže jsem netušila, že cyklus dávají a tuhle lahůdku si nenahrála. Musím ještě ocenit vynikající výkony Davida Sucheta a Patricka Stewarta jako Gaunta, scéna, kdy Richardovi s posledním dechem vmete do tváře své pohrdání byla teda něco. Richard mi byl jaksi povědomý, nicméně parfémového vraha jsem v něm poznala až druhý den. Je to obrovský talent a doufám, že s ním někdo natočí Hamleta, kterého už prý výborně zvládl v divadle. Přestože tvrdím, že Mozart a Shakespeare se nedají zkazit, přece jen mě adaptace v maskáčích a s tanky nebo samoúčelnými excesy dokáží rozladit, a jsem proto opravdu vděčná za poctivé pojetí, navíc filmové. Někdo v komentářích navrhoval dabing - no tak to opravdu prosím ne! Ten patří možná k "anglicky" mluveným americkým filmům, kde obzvlášť kňákání hereček je nejen nesrozumitelné, ale pro mě i nesnesitelné. (03.03.2015)

Z pozice primitiva přiznávám, jak do dneška jsem netušil, že lze natočit realistický film, v němž se květnatě recituje, a to celé tak, aby to nebylo trapný jak dvojka máslo. Ona navíc ta recitovaná angličtina tak pěkně zní, že by člověk rád vypnul ty hnustný žlutý titule a po vzoru Čapkova dirigenta Kaliny jenom poslouchal intonace píšťal, houslí a trombónů... (15.04.2014)

Tak nevím, jestli nezraním city pravověrných ctitelů klasického anglického dramatu a legendárního Williama Shakespeara zvlášť. Jedna hvězdička je za velkorysou výpravu, tady je vidět, že Britové svého klasika opravdu ctí a snaží se maximálně vyjít vstříc potřebám jeho historických dramat, takže můžeme obdivovat skvostné britské hrady, ze kterých dýchá nefalšovaný středověk, a neméně můžeme obdivovat i rytířskou zbroj a ošacení filmových hrdinů. Druhá hvězdička je za příběh, protože Shakespeare vycházel ze skutečných dějin anglické koruny a její dějiny byly ve 14. a 15. století opravdu bohaté na události a strhující lidská dramata. Jinak ale nevím, co ocenit. Čtyřdílné dílo V kruhu koruny dojíždí především na svatou úctu, kterou tvůrci k Shakespearovi chovají, a z toho vycházející maximální snahu zachovat jeho hry bez úprav, které by přiblížily Shakespearovy hry dnešnímu divákovi a vešly se do podoby filmového díla a nikoliv divadelní hry. Je tam zkrátka a dobře moc blankversů, tedy shakespearovských veršů, je tam moc monologů v naprosto nepatřičných chvílích, kdy hrdina přemýšlí nahlas, aby divákovi tlumočil své myšlenky. Je tam moc vznešených slov, patetických frází a dost zřetelně je znát, že to psal autor v době vrcholné renesance dvorskému publiku. Tohle zkrátka není myšlení středověkých postav. Je až úsměvné, že fantasy seriál Hra o trůny, jehož autor vycházel z příběhů feudálních klanů z doby války dvou růží, když odmyslíme balast fantasy prvků, dokáže zprostředkovat atmosféru vrcholného středověku líp, než se to daří Shakespearovi. Celkový dojem: 40 %. (11.05.2014)