Anatómia pádu

Vytříbená dialogová podívaná, která si po většinu času precizně pohrává s velkým diváckým očekáváním. Snímek Anatomy of a Fall primárně stojí a padá na hereckém výkonu Sandry Hüller, na němž je fascinující jeho nenucená dualita – zkrátka si až do posledních chvíle nejste zcela jistí, zda to její postava skutečně provedla či je jen opravdu nevinná oběť vláčená zkostnatělým francouzským soudním systémem. V tomto bodě je tedy celý snímek dokonalým zosobněním precizního dialogového počinu, u něhož fanoušci tohoto specifického žánru budou spokojeně pokyvovat hlavou. Bohužel, tento nekompromisní superlativ ale nemohu použít u scénáře, který je na užitou olbřímí stopáž až moc "rozmělněný", což má za následek několik hluchých pasáží a občasné trestuhodné sklouznutí do ospalé letargie. Avšak i přesto se ve finále stále jedná o neuvěřitelně vtahující podívanou ze soudní síně, kterou Vám bez sebemenších výčitek mohu jen a jen doporučit. Skvělá práce! „Money doesn't make you happy, but it's still better to cry in a car than in a subway.“ (11.01.2024)

Každoročně se objeví nějaký evropský (asijský) zástupce, kterého provází pověst události, kterou je třeba vidět jako součást popkulturního přehledu. Loni to byla kupříkladu satira na soudobou společnost Trojúhelník smutku nebo válečné drama Na západní frontě klid, o nějaký ten rok dřív pak nepředvídatelný a žánrově rozmanitý Parazit. Tentokrát je oním nejchválenějším evropským filmem Anatomie pádu. Nálepku „nejlepší“ bych mu ale rozhodně nedával. Spisovatelka Sandra, původem Němka, manžel v krizi středního věku, se kterým odešla na odlehlou chatu ve francouzských Alpách. A jedenáctiletý syn Daniel, který před lety prodělal vážný úraz. Právě on najde po příchodu z procházky se psem otce bezvládně ležet před domem. Nešťastný pád z okna? Sebevražda? Nebo to bylo úplně jinak? Právě syn (svými postřehy a inteligencí patří už někam na střední školu) je u soudu vystaven spoustě detailů z disharmonického soužití rodičů, navíc jeho obtížně čitelná a chladná matka místy neobratně zahlazuje určitá ale. Výsledek mi ale nestačil. Než se dostaneme k soudu, mohli jsme pár minut postrádat. Ten je pak jedním velkým divadlem, ve kterém soudkyně jedná podivně, mnozí svědci zrovna tak, a třeba takový psychiatr tu při líčení není za odborníka, ale za dalšího žalobce. Snad každý ví, že pracuje výhradně s pohledem pacienta (v tomhle případě mrtvým manželem), který je logicky jednostranný. Za mě dost nezvládnutý moment. Divák je tu nicméně za člena poroty, ale celkově chybí nějaký prvek překvapení, dramatické momenty (návrat k hádce manželů) na mě nefungovaly. Nejednoznačné postavy jsem viděl jinde a bylo mi s nimi mnohem líp. A obrat „jít do hloubky“ si taky prostě představuju jinak. Asi si to zaslouží spíš čtyři hvězdy, ale s ohledem na to očekávání mně ty tři sedí víc. (28.12.2023)

Po delší úvaze jsem zvedla hodnocení na plnou palbu. Vše, co mně hned po skončení napadlo a rozhodilo se nakonec ukázalo jako velmi dobrý tah včetně závěrečného finále. Sandra se Samuelem a nevidomým synem chtěli začít někde jinde a tak manžel inicioval odstěhování do větší dřevostavby a asi i daleko od lidí. A tam to všechno začíná. Momentem nalezeného, mrtvého Samuela se začíná odvíjet drama, kdy byla podezřelou právě jeho manželka, která s ním byla v tu dobu sama doma. Následuje delší část ze soudní síně, kde se přelévaly moje pocity od podezření, že to skutečně provedla až po důkazy, které mě zase naklonily k opačnému názoru a mezi tím vším se pohyboval jejich syn, který tady měl také svůj prostor ke své úvaze. Všechno bylo tak načrtnuto, aby jsem byla přesně takto rozhozená až do závěrečného konce. Sandra Huller přispěla určitě k mému vyššímu hodnocení, protože její výkon byl vynikající, ale nechci vynechat ani žalobce a už vůbec ne výkon jejího nevidomého syna. Je to jeden z filmů, které bych viděla ráda ještě jednou, ale znám se jak to v reálu chodí......... (24.01.2024)

Justine Triet předvádí výborně napsanou i natočenou studii rodinných pout v okamžiku největší zkoušky důvěry, ale abych byl upřímný, míjelo mě to velkým obloukem. Tohle dlouhé, z velké části procedurální drama je bohužel studené jako čumák psa, který v něm figuruje, potažmo jako horské prostředí, ve kterém se odehrává. Zřejmě to byla tvůrčí volba, ale pro mě potom všechny ty stěžejní dramatické momenty, na které jsem si musel hodnou chvíli počkat, vůbec nefungovaly a nezajímaly mě. Nejednoznačnost některých vyznění trochu potěšila, ale i tak zde mám k nějakému diváckému nadšení rozhodně na míle daleko. [KVIFF 2023] (26.07.2023)

Anatomie tohohle pádu je vskutku až Skandinávsky mrazivá. Spadl snad sympatický ogar v krizi středního věku náhodou, byla to sebevražda a nebo byl zavražděn? Musim říct, že ze začátku bylo pro mě těžký si zvyknout na mrzutě pomalý tempo skoro bez hudby a na naprosto odpudivou, výborně hrající Sandru. Druhá část je už zábavnější a svižnější. Excelentně a precizně vyobrazený Francouzský soudní proces. Hádka z nahrávky, opět bez hudby byla tak realistická a mrazivá, že celý sál 10 minut ani nepípnul. Vlastně se nedozvíme, jak to skutečně bylo, ale podle mě si SVINĚ vražedná. (11.10.2023)