McCabe a paní Millerová

Prevádzkovať bordel, to chce znalosti, skúsenosti a podnikateľský zámer. McCabe nemá z toho vôbec nič, takže skúsenosti podnikavej partnerky privíta. Namiesto westernu sa to dosť ťahá až niekam k červenej knižnici, a tá melancholická hudba Leonarda Cohena tiež nepridáva vhodnej atmosféry. Mestečko bolo postavené dokonale, ale vo filme sa objavuje sneženie asi najčudnejšie zo všetkých filmov, keď nejaký sneh tesne pred kamerou padá, ale v pozadí ani na povrchoch sa neobjavuje, a naviac sa otáča s kamerou. Príliš dlhý film, ktorý ma viac nudil ako bavil, len slabšie tri hviezdy. –––– Copak si myslíte, že mi nějaká děvka bude nařizovat, co a jak? –––– V životě každýho chlapa jednou přijde chvíle, kdy musí strčit ruku do ohně a zjistit, za co stojí. (05.05.2019)

Clivá atmosféra podporená smutnou baladickou linkou sprievodných piesní Leonarda Cohena. Smútočné ladenie príznačne dotvára smutný príbeh končiacej sa slobody v Amerike. Konca slobody dlhodobejšieho fungovania podnikateľského nápadu, nelimitovaného a nelikvidovaného vôľou mocnejších hráčov. Vybavovači oligarchov a monopolistov skupujú či ničia všetko, čo im narúša rastúci monopol. Všeobecnejšia myšlienka o limitoch slobody podnikania vynikajúco prenesená do príbehu zakladateľa nevestinca a jeho parťáčky. Prašná atmosféra baníckeho mesta preniká pod kožu, rovnako ako mrznúca sila okolitej uhrančivej prírody. Je len prirodzené, že v takomto prostredí je telesné zahriatie žiadané. Dôstojný nevestinec sa priam žiada. Pretože popri ňom samozrejme funguje v osade aj zahrievanie iného druhu - pohostinstvá. (20.07.2020)

To je sněhu, to je sněhu, zrovna jako teď na Vysočině. Zde je ale jeho povrch zmrzlý, a pokud nejste v lese, nepropadnete se, ani kdy nemáte lyže... Altmanovi filmy ze sedmdesátých let mám velmi rád (především "Nashville"). Mezi nimi se mi první film ze sedmdesátých let, "McCabe a paní Millerová", jeví jako méně zajmavý. Pozn. 1: Navíc je tu opět známý problém (vy)užívání nefilmové hudby. Je však třeba říct, že Altman Cohenův význam správně anticipoval už v době, kdy nebyl ještě tak slavný (a dobrý) jako později (až do své smrti). Písnička "Sisters of Mercy" zpravidla na jeho výběrech nefiguruje, i když tam rozhodně patří. Cohen napřed reagoval na film nelibě, později svůj názor změnil. Pozn. 2: V rámci westernové etiky se zde jedná spíš o anti-western. Střílí se zásadně ze zálohy. Pozn. 3: Excelentní je samozřejmě zpracování scény, v níž se kluk plný smrti na jedné straně konfrontuje s klukem plným života na druhé. K ní patří ovšem i předchozí "cvičné střílení". (22.01.2019)

Cohenovy písničky (asi že k nim mám hodně osobní vztah) tu na mě působí jako afterthought – dodatečný romantizující přílepek k možná až příliš nesentimentální variaci na western (kde ovšem nechybí prazákladní romantické klišé o osamělém vlkovi obracejícím naruby život v zapadákově, jinak už by tomu snad ani western nešlo říkat). Několik momentů (holka s kudlou, rozhovor s právníkem) je jen tak ledabyle hozeno do placu, bez příčin i následků. Zpětně do obrazu vkopírovávané víření sněhu v závěrečném dějství doslova bodá do očí (možná to bylo necitlivým doostřením na DVD). Přes tyhle dílčí rušivé elementy to ale jako celek šlape víc než dobře, ne vždy souvislé střípky jakoby nedotaženého děje skládají atmosférický rozmlžený obrázek postupně rostoucího městečka a komunity v něm, pro kterou jsou city, o nichž zpívá Cohen, nedostupným luxusem; obrázek mikrosvěta, který ve své ubohosti, nevyslovených snech a naivním fanfarónství stojícím proti nemilosrdné realitě „divokého kapitalismu“ odráží leccos obecnějšího o životě, i tom našem dnešním. (16.03.2017)

Chladné prostředí působí už samo o sobě velice syrově a ač se až do poslední třetiny vůbec nestřílí, příběh dokáže i přes své pomalé tempo strhnout. Z kamerových záběrů Vilmose Zsigmonda až srdce přichází - v podzimních sekvencích zachycuje každý kontrast barevných listů, zatímco po příchodu sněhu působí depresivně šedě. Sympaticky civilní Warren Beatty a Julie Christie byla prostě k sežrání. Nádherné balady Leonarda Cohena dotváří chmurnou atmosféru, vrcholící smutným koncem. Robert Altman si mě získal už svým "MASHem" a tímto snímkem potvrdil, že to nebyla náhoda. 100%. (19.11.2009)