Obžalovaná

„Pane předsedo, já jsem došel k přesvědčení, že obžalovaná je blázen. Víte? Blázen. Ale tak krásnej blázen, že bejt tak krásnej blázen si bohužel já nemohu dovolit už proto, že jsem soudce." Jana Hlaváčová coby soudní zapisovatelka Zdena je vskutku krásnej blázen. Úplný don Quijote či Františka z Assisi. V porovnání s Jiřinou Bohdalovou v téže roli ve filmu Odvážná slečna jsem ji přitom tu její roli ochránce dětí zákonu navzdory věřil tak nějak víc. I když na počátku soudního přelíčení působila zcela odevzdaně, v jeho průběhu (a zvláště v těch retrospektivách) z ní vyzařovalo něco opravdu silného, co by přesvědčilo snad i naprostého formalistu a zastánce litery zákona, který by do poslední chvíle trval na tom, že "zákon musí platit, i když není dokonalý". Celkově musím říct, že jsem byl touto "televizní pohádkou po dospělé" doslova unesen a jen nevěřícně koukám na to, že co za excelentní soudničku bylo možné v čase již pomalu se blížící normalizace natočit. (29.12.2022)

Československý televizní film o dilematu, zda odsoudit morálně uvědomělou soudní zapisovatelku Z. Mikovou, jež si svéhlavě a nezákonně přivlastnila opuštěné a nechtěné děti z rozvrácených manželství. Vzhledem k absolutní příběhové podobnosti s Odvážnou slečnou, je s podivem, že československá televize natočila v jednom roce dva filmy na totožné téma. Toto filmové zpracování od Jaroslava Dudka se mi zamlouvalo o něco více, zejména díky vynikajícímu obsazení, avšak jak už jsem se vyjádřil u Odvážné slečny, mám jisté pochybnosti o realističnosti celého příběhu. Počátek a střední část snímku vnímám díky hereckému umění V. Vosky a obžalované J. Hlaváčové docela nadprůměrně, avšak závěr, jež podle mě zbytečně sklouzával do frašky, celkové hodnocení pokazil. Kromě výtečných hlavních představitelů Vosky a Hlaváčové zaujal hlavní arbitr soudního přelíčení J. Moučka, morálně nalomený státní prokurátor Z. Řehoř, J. Marvan v roli obhájce obžalované či otec paní Mikové M. Růžek. Není mi zcela jasné, z jakého důvodu natočili v jednom roce talentovaní pánové J. Dudek a F. Filip. tematicky totožná, na morálku útočící díla, přičemž ani jedno navzdory skvělému obsazení nepovažuji za nikterak výjimečná. (21.08.2017)

Vratislav Blažek tradičně "tepal do nešvarů", ale ne pod komunistickým dohledem, takže jeho satira má lehkost a nenásilnost. Ne jinak tomu je i v tomto snímku, kdy se o "vině" obžalované dozvídáme až z pozdějšího vyprávění. Příběh ukazuje, jak by to mělo být, proto má podtitul "pohádka pro dospělé." Vynikající Václav Voska. (22.07.2005)

„Pane předsedo, já jsem došel k přesvědčení, že obžalovaná je blázen. Víte? Blázen. Ale tak krásnej blázen, že bejt tak krásnej blázen si bohužel já nemohu dovolit už proto, že jsem soudce. A tak jsem obžalované záviděl. Ano, já jsem jí záviděl to, do čeho se pustila. A na konec jsem si řek', že to tedy zkusim taky.“ JUDr. Kroupa (Václav Voska). (20.09.2016)

Další kuriozita československé kinematografie - ve stejném roce vznikly hned dva filmy na stejné téma a v obou hrál Václav Vozka. Zde si zahrál soudce a partnera Jany Hlaváčové, v Odvážné slečně předchůdce Josefa Kemra a obhájce Jiřiny Bohdalové. Ač jde pouze o televizní inscenaci, za filmovou verzí nikterak nezaostává, ba dokonce jí převyšuje. Jana Hlaváčová je orpti Odvážné slečně Jiřině Bohdalové méně bolestínská, má větší šmrnc a energii.Televiznímu projektu velice prospěla retrospektiva, příběh začíná a končí v soudní síni, jak se vše odvíjelo se dovídáme z výslechu svědků. Menší prostor byl dán Kroupově sestře. (25.02.2015)