Obžalovaná

V tomto díle asi nehledejme smysl, disciplínu, důvěryhodnost nebo snad dokonce logiku. Tvůrci si prostě jen hrají, hrají si rádi a hrají si dobře. Na kontrastu rozumu a citu, zákona a selské logiky jest založena tato komedie. Že spravedlnost musí být slepá, jelikož jinak by nemohla odsoudit dobrého člověka, přičemž takový krok je i pro tvrdého prokurátora i soudce oříškem. Vynikající herecké výkony Marvana, Řehoře, Moučky a ostatních dávají velmi lidský rozměr i této zdánlivé soudní frašce. Velmi dobře jsem se bavil...90% (06.06.2012)

Mistrovská soudnička, v níž se na lavici obžalovaných ocitá tehdejší režim a jeho zákony. Z hereckého obsazení si pozornost zasluhuje především excelentní Václav Voska a také Jiřina Štěpničková, která prostřednictvím své postavy získala možnost jakési veřejné rehabilitace. Odvážné, nereálné, stále aktuální. Tleskám. (22.03.2016)

Vratislav Blažek tradičně "tepal do nešvarů", ale ne pod komunistickým dohledem, takže jeho satira má lehkost a nenásilnost. Ne jinak tomu je i v tomto snímku, kdy se o "vině" obžalované dozvídáme až z pozdějšího vyprávění. Příběh ukazuje, jak by to mělo být, proto má podtitul "pohádka pro dospělé." Vynikající Václav Voska. (22.07.2005)

Zdařilá televizní inscenace, aneb výpověď jak to tenkrát vůbec u soudů chodilo. Nechtěl bych být v té době ani na straně obhajoby natož obžaloby. Film je až na pár světlých vyjímek celý natočený v soudní síni. Jana Hlaváčová (obžalovaná Zdena Michová), Václav Voska, a Jaroslav Moučka jako předseda veleváženého soudu byly vynikající. Naopak Zdeněk Řehoř jako obžaloba a Jaroslav Marvan jako obhajoba mi zde v tomto snímku a v těchto jak už bylo psáno netypických rolích nějak neseděli. Já bych ji dala řád práce, naopak já bych ji dal šest měsíců ! Jeden zachycený monolog z krytého soudního projednávání. A všichni trpělivě čekali nato až soud konečně vynese konečný verdikt nad obžalovanou. Jak to vše dopadne? Viděli jste sami. Velmi slušná podívaná na nedělní dopoledne. (21.01.2007)

Vánoční předvečer, to chce klid a nějakou pohádku (jak by řekl Švejk). "Andělu páně" v televizi jsem upřednostnil tuto "Pohádku pro dospělé", doplnil bych "a pro důchodce", které po vlastních zkušenostech z tohoto prostředí nekladu do množiny dospělých. Akce splnila očekávání. A navíc mě podnítila k další rešerši v oblasti českých "televizních inscenací" (říkalo se tomu přece tak) z šedesátých a dalších let, byť i jen proto, že setkání s českými herci té doby, je vždycky osvěžující. Zde mi přišlo, že Václav Vozka pojal svoji roli příliš "pohádkově" (teatrálně), nejvíc se mi líbila "osoba a její představitel" (psalo se to přece tak) Martin Růžek. (24.12.2016)