Časy sa menia

Mně se líbilo, že děj tak pomalu plynul, občas přišla střela a pak zase lehká plavba po klidném toku. Že Cecile netouží po citu? Ale ano a jak! Jen procitání k němu je jaksi jiné. Ne výbušné, dramatické, vášnivé. Bavilo mě to postupné rozkrývání. Tak nějak samo sebou zanikal vztah s manželem, urychlený právě setkáním s Antoinem, smíření se s cestou, kterou si vybral její syn, protože to byl jeho život. To všechno vedlo Cecile k tomu,aby začla žít ten svůj vlastní. Tak nějak jsem jí fandila a všechno ji to věřila. Do puntíku. A tak to má být! (11.04.2014)

Celý doterajší život myslel na svoju prvú lásku, nikdy sa neoženil, v posteli s inými ženami si vždy predstavoval len ju. Z vychudnutého chudobného mladíka, ktorý považoval svoju chudobu za cnosť, sa stal bohatým a úspešným manažérom stavieb všade po svete. Neukotvený rodinne ani miestne, pobieha po svete len aby sa priblížil svojej jedinej a skutočnej láske, aby ju navždy získal. Miluje ju, ale bojí sa odmietnutia. Žena jeho srdca má manžela, syna, prácu a prítomnosť nebuduje vášňami minulosti. Odmieta dvojitý vstup do rovnakej rieky. Zaujímavo rozohraná citová dráma odohrávajúca sa v marockom Tangeri je postavená na hereckom majstrovstve ústrednej dvojice Deneuveová, Depardieu. Časy najväčšej slávy majú za sebou, ale v niektorých momentoch ukážu, v čom spočíva ich sila. Ústredný motív bol zbytočne nalomený viacerými vedľajšími, rozdrobujúcimi silnú ústrednú dejovú myšlienku: homosexualita, nešťastná súrodenecká láska dvojčiat, zaťažená na jednej strane hrdlačením v bufete a na druhej liekovým drogovaním. (21.03.2005)

Nejsem si úplně jist, šlo-li o romantiku o dysfunkční rodině, nebo o dysfunkční drama s náznaky několika komplexnějších témat. Narážky na kulturní a společenské rozdíly, kriminalitu a problémy s imigranty více méně slouží ke stručnému vykreslení neutěšeného okolí Tangier a do děje nijak zásadně nezasahují, což je nejspíš dobře, protože už tak se mi zdálo, že se těch příběhů Téchiné snaží ukočírovat víc než je na jedno romantické drámo zdrávo. Havní problém je ovšem v ústřední dvojici Deneuve, Depardieu. Nehrají špatně a motiv lásky -za časů cholery- má jistě potenciál, ale kvůli mdlému zpracování zde ve srovnání se zbylými osudy jejich příběhová línie vyznívá trochu do prázdna. Do pozadí navíc vytlačuje mnohem zajímavější postavy, doktor trpící spoustou času na plavání a skleničku, syn který je na půl žena na půl muž, na půl francouz na půl marokánec a v neposlední řadě komplikovaný vztah dvou sester. Nicméně jak už jsem řekl, pár pozitiv, jako obsazení a pikantní prostředí severního Maroka, by se vypíchnout určitě dalo. Plus jedna scéná ve které Depardieu sleduje celkem nabité video vúdú praktik :) (15.11.2010)

Tak tohle mě moc nebavilo. Bylo to takové podivné, chladné, strašně rozsekané a roztěkané a jakoby to nedávalo smysl jako celek. Byly to různé příběhy o lásce a vztazích, které se týkaly stejných osob, ale v podstatě neměly dohromady nějakou celistvost. Bylo to takové divné. Velice zajímavá byla jen kamera. Jinak se mi to nějak extra nelíbilo. Howgh! (27.02.2011)

Myslím, že označovat tento film za "romantický" je poněkud mylné. Vztah mezi Gérardem a Catherine totiž nebyl ztvárněn ani krapet romanticky či pln hlubokých citů. Spíše byl pojat velmi chladně, jakoby drsně, navíc postava Catherine mi vůbec nebyla sympatická. A tento vztah zde také ani není příliš v popředí. Zároveň s ním se rozvíjí linie s jednovaječnými dvojčaty a synem Samim a jeho orientací. Malik Zidi je fešný hoch a jeho příběh pro mě začal být postupem času mnohem zajímavější a přitažlivější než oné ústřední dvojice. Již v úvodu, kde sedí v autě a vymění si pohledy s mladíkem sedícím v jiném autě, jsem si říkala "Že by...?":) Škoda, že celý film je rozkouskován a jednotlivé příběhy, navzájem se prolínající, nedostanou větší prostor, aby ve výsledku vytvořily nějaký uzavřený a dotvořený komplet:) Zvláště v případě Malika Zidiho bych byla velmi potěšena:) (23.02.2012)