Rohy

Rozverná pohádka pro dospělé o manželských problémech jenoho pekelného páru. Vypravěč Zdeněk Svěrák si pěkně hraje s jazykem a sype jedno čertovské pořekadlo za druhým. Ani mě nenapadlo, že jich v češtině tolik máme. Animace mi trochu připomíná tvorbu Jiřího Trnky. No, není tak dokonalá, ale povedla se. (07.12.2013)

„Mulisy, mulisy…a, pardon.“ Malá, nenápadná záležitost, ale jak vydařená! Na první pohled, resp. poslech diváka zaujme moc povedená Uhlířova hudba s opravdu krásným hlavním motivem. Potěší i animace, která možná není z nejoriginálnějších, přesto je vydařená a především efektivně umožňuje naplňovat potenciál mluveného slova. A o to tu jde nejvíce. Svěrák se s rolí vypravěče popasoval (nepřekvapivě) dobře, dodává vyprávění onu pověstnou přidanou hodnotu. A samotný obsah jeho monologu, to je oslava češtiny. Ať už hrátkami s jazykem, spoustou více či méně známých čertovských přísloví nebo často doslovným humorem, který já osobně mám moc rád (a právě animace mu dává možnost vyniknout více, než by to umožňoval film hraný). Morální (poučný) apel spolu s koncem už ke Svěrákovskému duchu patří, neměl jsem s ním problém. Celkově hodnotím slabšími 5*. „A paní Blanka, jen a jen z lásky ke svému muži, představte si, svolila. Ale byla to tím pádem nevěra velice malá, taková dobročinná.“ (02.08.2017)

Verbální humor mám rád, ale tady všech těch čertovských přirovnání, přísloví, pořekadel, rčení a bůhvíčeho dalšího bylo přece jenom příliš. Nebýt Svěrákova vypravěčského umu ("Ještě jednou, a odhlásíme noviny!") a Uhlířovy bezchybné hudby (z hlavního motivu o pár let později vznikla píseň To je hezky), nebylo by moc oč stát. (01.05.2014)

Prosím, nedávejte příště Svěrákovi za trest namluvit pohádku, ať radši 100x něco opíše. Jeho líný znuděný monotónní přednes ji dost kazil. Z pohádky jsem si odnesl poučení, že není dobré mít přespříliš poslušnou ženu - údernici. Jen taková si totiž může vzít až moc k srdci běžně používanou, nevinně vypadající větu "vypadni a dokud mi nenasadíš pořádné parohy, tak se nevracej", a chudáku člověku (čertovi) pak vyraší takové paroží, že by i osmadvacaterák záviděl. (16.08.2012)

Scénáristické vytěžení českých nalezišť (nejen) čertovských idiomů, které by si zasloužilo lepší pointování a rytmus slova vůči obrazu, což by dnes Zdeněk s dědečkovskou zkušeností zvládl určitě lépe. Občas jako bych slyšel spíše smoljakovskou dikci. Svěrákovská témata slastného ale nebezpečného života messengerů a vztahových trojúhelníků (Jako jed, Vratné lahve) tentokrát v loutkové, dobročinné verzi: "To by v tom byl čert, abychom manželovi nepomohli". Ale nechtějte být stejní jako ostatní. ♫ Netypická hudba J.Uhlíře, přesto s rozpoznatelným rukopisem. 3-4* Doplňková četba (tumáš, čerte, kropáč!): evoluční rohy (04.03.2012)