Aftersun
Aftersun
Aftersun
Aftersun
Réžia:
Charlotte WellsScenár:
Charlotte WellsKamera:
Gregory OkeHudba:
Oliver CoatesVOD (5)
Obsahy(1)
Niekedy v deväťdesiatych rokoch, kdesi v tureckom prímorskom rezorte trávi dovolenku rozvedený mladý otec Calum (Paul Mescal) spolu s jeho jedenásťročnou dcérou Sophiou (Francesca Corio). Pohodové vystupovanie otca, ktorý nepokazí žiadnu zábavu a baví sa tým, že ho okolie považuje skôr za staršieho brata Sophie, však zastiera znepokojivý závoj melanchólie. (Filmtopia)
(viac)Recenzie (227)
Jako hodně slowmo, hodně real, hodně prázné chvílem, festivalový film, ale ono to vlastně na konci a pocitově po filmu skvěle funguje, jak píší další recenzenti. Jen je třeba být dobře připraven. Kdo se přizpůsobí, bude odměněn. Je to kouzelně namíchaný lektvar, kterému musíte dát volno k procítění. Ale super zábava to určitě není :) ()
This is our last dance. Pro mě, jakožto otce dvou dcer, trefa do černého. Chtěl bych o Aftersun strašně moc napsat, ale je lepší o něm nic moc nevědět, aby si člověk užil jeho atmosféru. Miluju ten film, miluju ústřední dvojici a jejich protagonisty, kteří jsou přesní, Under Pressure už pro mě nikdy nebude jako dřív a plakal jsem. To asi stačí... Pět all inclusive pásků. PS: a je to debut...wow. ()
Film, ktorý po skončení začne klíčiť. ()
Ufff... Vůbec nevím co to mělo znamenat. Teda proč to na mě působilo....jako...jakoby mě během celého filmu někdo rozebíral na kousky. Na malé kousky v plíživě se blížící temnotě... Jen aby mě se závěrečnými titulky nechal dlouhé minuty sedět s pocitem strachu a deprese ... Uffff. ()
Typická A24 produkce, pomalé tempo, soustředěná kamera uplívající na detailech, zdánlivě obyčejný příběh, který naplno zasáhne až v posledních pár minutách pomocí triků alá "Under Pressure" s drone ambientem Oliver Coatese ("this is our last dance"). Nečekal jsem, že zrovna tohle skončí slzama na krajíčku. Síla toho filmu je v tom, co je tam jen naznačené, nevyřčené nebo zobrazené ve stroboskopických snových sekvencích. První polibek na poslední dovolené s tátou, postupně vystupující smutné tóny, nevyřčené pocity, promlčené události a vyznání, potlačené přízraky vzpomínek, skrývaná křehkost. Tím feelingem to může trochu připomenout "C´mon C´mon". ()
Artovka, ktorá sa vedome snaží nerozprávať za 90 minút príbeh. Výkon Sophie na 1tku, ale celý čas som mal z toho filmu silný pocit, že režisérka/scenáristka sa snažila každou scénou ukázať, ako artove a nedivácke dielo spravila. A aj keď film dosiahol cieľ - ako divák som bol čoraz viac investovaný do vzťahu ústrednej dvojice, koniec ma nedokázal takmer vôbec emočne dostať tak, ako mnoho recenzii aj zo zahraničia sľubovalo. Aj keď človeku nakoniec "dopne" koniec, tá frustrácia zo štýlu rozprávania u mňa zostáva. Sorry... niekde medzi 2* a 3*. ()
Velmi nenápadný a přesto zásah hluboko do srdce. Další skvělý pohled dětských očí a duší na obsahy světa dospělých a skrze optiku kamery obrázky, co dojmou a léčí. ()
Zfilmovaná dovolená mladého otce a jeho dcery u moře, zpočátku působící naprosto uvolněně a bez starostí, avšak postupně se začíná dostavovat pocit, že vše nebude úplně v pořádku. Ničím neurážející průměr, který skončí dříve, než čekáte a na spoustu věcí odpovědi nedostanete. Což je i důkaz toho, že to někdy není na škodu. A také důkaz toho, že dobře zvolený song dokáže sakra hodně – zde v podání závěrečné scény za dunění Under Pressure, která je totálně pod tlakem a za jasný plný počet. ()
Intimní, subtilní, malencholické a tríznivé. Láska nestačí. Sebeláska taky potřeba. Lásku je třeba umět i přijímat. Rozpadají se i dobré vztahy. ()
Vzal jsem si z toho tohle: na poezii se nedokážu napojit v jakékoliv formě (plusový postřeh, že u filmové poezie cítím stejně nulové emoce jako u herní poezie, kde často viním nedostatečnou interaktivnost jdoucí proti videohernímu principu), nemusím letní estetiku ani VHS estetiku a jediné chvilky, kdy mě dokázal film vtáhnout, byly vodní scény a taneční scény. Objektivně výborný a všechny mé výtky jsou dobře zvolenými stylistickými volbami, subjektivně jedna velká frustrace, bohužel ale absolutně nespojená s autorskými záměry, scénu s Under Pressure jsem pochopil až z YTB rozborů. ()
Natočeno s invencí a uměleckým vkusem, nápadité obrazové kompozice, cit pro čistou filmovou práci, leč navzdory artové cizelovanosti ve výsledku uspávající nuda. Niterný příběh bez průniku narativním gestem. V mém případě bylo mámení klinbu o hodný sáh silnější nežli s přibývající stopáží stále úpornější snaha o udržení pozornosti. Divergence. Možná jsem si měl onu nazdobenou štolu rozkrájet na stravitelnější kousky. Přesto nelze upřít debutující autorce výjimečný talent. Jednu hvězdu přidávám za závěrečnou scénu. ()
Vztah otce s dcerou, posazený do par dní na typické levné dovolené u moře. Příběh drží pohromadě jakýmsi nevyřčeným tajemstvím, stále diváka udržuje v napětí a v očekávání dramatu. Přispívá k tomu i hudba a přirozené ,,neherectví” v hlavních rolích. S tím, jak si k tomu charismatickému páru vytváří divák vztah, postupně se o ty dva čím dál víc bojí. Věřím, že s otevřeným závěrem se hodně diváků nevyrovná, mně však to baví přesně takto. Zkrátka tajemství a jemné podráždění ve mně zůstalo…. ()
Použitie videokamery dodáva filmu odvar dokumentárneho filmu, hranie sa s odrazmi a uhlami veľmi odvážne a svieže. Film nebeží, no záverečné scény pohnú divákom viac, ako ho na to film dovtedy pripravoval. Paul Mescal práve tu začal svoju cestu na vrchol. Remember that. [AFF 2023] ()
Znáte takové ty filmy, u kterých musíte dlouho čekat než se začne něco dít? Tak tohle není ten typ filmu, protože u tohohle se vůbec nedočkáte. Plné náznaků - diváku domysli si a děj na úrovni nudného vyprávění o dovolené v rezortu od úplně neznámého člověka a o které se nikdo neprosil. ()
Film o otci a dceři, který se na povrchu tváří, že je vlastně o ničem a ono to tak i bylo. Ovšem pod tím vším už v začátcích cítíte, že tam není něco v pořádku. A že stejně tak, jak se pokouší maskovat film, tak se maskuje také otec. Je zde krásně vyobrazená dětská naivita a schopnost odpouštět, kdy si dítě samozřejmě neumí dát dvě a dvě dohromady a kouká přes chyby svých rodičů, které je později doprovází v dospělosti, kdy teprve pochopí. Původně jsem chtěla dát 4 hvězdy, ovšem ta závěrečná taneční scéna mě naprosto dostala, slza ukápla a nádherný soundtrack u závěrečných titulků mě už úplně dorazil. Po celou dobu to ve mě yyvolávalo hrozně moc emocí, nostalgie a smutek určitě převažovali a na to, že to je první film řežisérky Wells, tak smekám klobouček a budu se těšit na další projekty. ()
Why can't we give love that one more chance? - This is our last dance. Mírně popřeházené lyrics skladby Under Pressure od Queen a Bowieho, které v naprosto geniálně upravené formě zaznívají při posledním tanci Sophie s Calumem. Tyto dva řádky textu popisují ten zdrcující příběh, který debutující režisérka Charlotte Wells v Aftersun vypráví, lépe, než bych sám kdy dokázal. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Každopádně mi to nedá, a musím se i trochu spoilěrově rozepsat. Aftersun vypráví o depresi 30-ti letého Caluma, který už svůj život prohrál, a své poslední finance a energii v přetvařování se investuje do dovolené v Turecku se svou 11-ti letou dcerou Sophie v naději, že si na něj udělá poslední veselé vzpomínky před jeho sebevraždou. Vyprávění nemá lineární schéma, a vlastně začíná samotným koncem, i když o tom v té době ještě nevíte. V tu chvíli již dospělá Sophie, která právě nejspíš „slaví“ své 30-té narozeniny, sleduje záznamy z VHS kamery, které tenkrát s otcem natočili, a zpětně na nich ve vší té čiré radosti a lásce hledá jakýkoliv náznak toho, co se vlastně jejímu otci tenkrát odehrávalo v hlavě. Když se přes spoustu nádherných záběrů, zážitků a konverzací dostane k onomu poslednímu společnému tanci, divákovi všechno začne docházet a společně se slovy Why can't we give love that one more chance? samotného Caluma jeho vlastní hlava stáhne do věčné nicoty a Sophie zůstává jen nekonečné dumání. + Scéna, kdy Calum vejde do moře, nemusí být chronologicky seřazena, a je možné, že se stala až po odletu Sophie, kdy on sám ve skutečnosti nikdy Turecko neopustil a ve finále svůj život skutečně takto ukončil. ++ Píseň Under Pressure je při posledním tanci Sophie s Calumem upravena tak, že Bowie nedoříkává své věty, to může symbolizovat všechny ty obrovské otázky, které po Calumově smrti zůstali Sophie znít v hlavě, a na které nikdy nebude znát přesnou odpověď. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Geniální film a obrovský praporek pro indie tvorbu. Charlotte Wells vypráví z části biografický příběh a jde poznat, že je pro ni výsledek nesmírně důležitý. Paul Mescal i Frankie Corio jsou neuvěřitelní, plynulá, experimentální kamera spolu s překrásnou hudbou také. A24 kraluje a já brečím. WHEN YOU WERE 11, WHAT DID YOU THINK YOU WOULD BE DOING NOW? ()
Aftersun je typ filmu, na který víceméně stojí koukat jenom kvůli jeho konci. Takže pokud nejste jedni z těch lidí, kterým tohle nevadí, běžte pryč, protože v opačném případě budete sledovat (poměrně!) klidnou a obyčejnou dovolenou jednoho otce a jeho jedenáctileté dcery v Turecku. Hrozně rád bych řekl, že to všechno není tak jednoduché, jak se to zdá být, a vylíčil, v čem přesně vězí hloubka tohoto snímku, to bych ale musel zabrousit do hrubých spoilerů, a to dělat nehodlám. Kdo chcete, dejte Aftersun šanci, kdo ne, nedávejte. Za mě se tento slow-burn film povedl, především vyústění a pochopení celého dění - tím samo sebou myslím tu bezchybnou a famózní rave scénu Under Pressure, kterou pokládám za jednu z nejlepších scén této dekády. Oceňuju, že vám zde není všechno jen tak ledabyle naservírováno a vpáleno přímo do obličeje, naopak, že je to dost dobře skryto - možná až moc - ale to ve finále tolik nevadí. O tom to je. Není to něco, co je jen tak na očích. Vyhodnocení: Texty písní dlouho nebyly ve filmu tak dobře využity jako tady P.S. Samozřejmě brácha s ničím, co jsem zde napsal, nesouhlasí ()
Milé citlivé zastavení světa na pláži s otcem a dcerou.(50%) ()
2/10 no to snad ne. Na film Aftersun jsem narazil naprosto náhodně a podle plakátu jsem usoudil, že to stojí za vzhlédnutí. Nestojí. Aftersun jen mistrovsky plýtvá vaším drahocenný časem. Film je po příběhové stránce o ničem. Doslova. Herci předvádí průměrné výkony, avšak postavy jimi hrané jsou otřesné. Žádná chemii, žádné sympatie a budete jim přát smrt. Jde vidět, že se tvůrci snažili snad o nějaký ART, ke kterému má však ve skutečnosti snímek dost daleko a podlouhlé záběry tak působí velmi nuceně a zdlouhavě. Jediné pozitivum zde tvoří krásná kamera, díky které nehodnotím odpadem. ()
Súvisiace novinky
Co dalšího chystá Nolan a jaké filmy si loni oblíbil?
Když jste jeden z nejúspěšnějších a zároveň nejoceňovanějších filmařů světa, máte tu výsadu, že vaše vyjádření ohledně kinematografie sleduje a dá na ně dost široká obec. V nedávné době tak tvůrce… (viac)
Třicátý ročník Dnů evropského filmu již brzy!
Jubilejní třicátý ročník festivalu Dny evropského filmu (DEF) letos proběhne od 20. do 25. dubna v Praze, Brně a Ostravě a od 26. do 30. dubna v dalších městech celé České republiky. Žánrově pestrá… (viac)
Ceny BAFTA ovládla válečná vřava
V neděli 19. února se v Royal Festival Hall v londýnském Southbank Centre uskutečnil 76. ročník slavnostního předávání prestižních cen Britské akademie filmového a televizního umění (BAFTA), na němž… (viac)
Gladiátor 2 má datum premiéry
Historické drama Gladiátor dodnes patří mezi kriticky i divácky nejúspěšnější filmy Ridleyho Scotta, a zvlášť v dnešní „zlaté éře franšíz“ je těžko se divit, že na něj chce navázat. Jedinou otázkou… (viac)
| BBC Films | Prvé zhliadnutie tohto malého snímku s názvom Aftersun som si v rámci možností užil. Je to pekne natočené, v pohode zahrané a celkovo cítim, že je to film urobený zo srdca - no skoro nič som po dopozeraní necítil. Zvláštne. Cítim toho veľa, ale zároveň vlastne nič. To sa mi nestáva často. No po prezretí pár YT videí a eseí ohľadom tohto filmu som si zopár vecí uvedomil. Uvedomil som si, že som úplne minul pointu filmu. Ale že úplne. Hneď mi na myseľ naskočil výkričník, ktorý značil, že ten film si musím pozrieť znova, pretože môj statement na tento film je kompletne irelevantný. No rewatche bežne nerobievam, chcem toho predsa napozerať čo najviac, tak prečo by som mal kukať na filmy ktoré som už videl? No tu mi to prišlo iné. Tu som cítil, že to jednoducho musím vidieť znova, pretože ľudia sa idú zblázniť na internete z toho, aký je tento film jedinečný. A dámy a páni, tento film sa stal oficiálne prvý film, ktorý ma kedy naozaj úprimne a kompletne rozplakal - a nechal ma rozmýšľať nad vecami, nad ktorými som mal už dávno rozmýšľať. Charlotte Wells do toho dala všetko. Pravdepodobne prežila niečo podobné aj vo svojom živote, pretože takto, ako tento film prenáša emócie a zachytáva detskú nevinnú psychiku, ktorá netuší, čo sa naozaj deje s jej vlastným otcom - to som nikdy v živote v žiadnom inom filme nevidel. A pritom je to tak jednoduchý film. Otec s dcérou sú na dovolenke v Turecku. That's it. Režisérka nič viac nepotrebuje, aby nám ukázala, že aj s málom sa dá natočiť niečo neuveriteľné. Minimalizmus tu hrá svoju rolu, pretože ten film nemá dej, nemá antagonistu, nemá zvraty a ani poriadne dramatické scény - a predsa to so mnou zarezonovalo tak, ako možno žiadny iný film v mojom živote. A som si istý, že bez Paula Mescala by to nefungovalo. Tento človek totiž hral v tomto filme na úrovni takej autenticity, že som fakt nevedel, či má reálne nejaký problém, alebo iba hrá. Geniálny herecký výkon a právoplatne nominovaný na Oscara (vďaka Bohu, že má tento film aspoň jedinú nom.). Frankie Corio je správne "goofy" a jej postava dáva jasne najavo, že netuší, čo sa naozaj s jej otcom deje. Vstupuje do puberty, zažíva prvé lásky a užíva si dovolenku. A je jej dobre. Zatiaľčo Calum, jej otec, toho prežíva strašne veľa. Prezerá si videá po večeroch z kamery, číta knihy o meditácii, divne tancuje a vstupuje do čierneho mora. Nevednúc kam. Pre neho je voda nekonečná temnota, pre Sophie je to radosť a zábava. Takto vám to film celé prezentuje, nezávisle sleduje obe postavy a ich konverzácie a na konci... vás gut-punchne pesničkou "Under Pressure" a záverečnou sekvenciou scén, ktoré vás odrovnajú. Absolútne odrovnajú. A nechávajú vás v slzách spamätať sa z udalostí, ktorých ste boli svedkom. Technickosti netreba ani spomínať, je to natočené a napísané presne tak akurát, aby sa to vygradovalo do záverečného last dance. Opäť som sa presvedčil, že filmy sú proste niečo viac. A že vážme si blízkych, nech je to akékoľvek veľké klišé. Pretože nemusíme tušiť, čo sa s nimi deje. Pretože sme príliš slepý na to, aby sme si to uvedomili. Viac TU. | Hodnotenie: 10/10 | () (menej) (viac)