Madagaskar

Ať jsou některé novější Disneyovky nebo Pixarovky relativně průhledné a moralizující, pořád je to lepší varianta než ukřičený slepenec ztřeštěných zvířat. Ve Dreamworks zkrátka nezvládli spojit příběh, vtip a popkulturní odkazy a ve finále museli vše zachraňovat vedlejší postavy. Tučňáci nebo králův pobočník Moris jsou totiž dokonalí a jen díky nim se dá Madagaskar zvládnout i opakovaně. Přesto jde ale o jasné zklamání a to, že pokračování jsou na tom mnohem lépe, mě překvapuje doteď. (29.03.2006)

Madagascar je další z řady animáků, na který se všichni těší jen proto, že očekávají, až se někdo vyrovná Pixaru, ale to je zatím nemožné. I když jsem slyšel opravdu slušné ohlasy, pro mne žádná bomba, animace hodně slabé, často přeplácané, humor suchý a jako jedinou vtipnou pasáž považuji steaky ala American beauty, což je opravdu málo. Jsem rád za krátkou stopáž, protože na hodinu dvacet jsem se více méně zabavil. Spíš méně. _ Jedním slovem NEDOTAŽENÉ! (11.07.2006)

Jelikož jsem předem věděla do čeho jdu, film mě nezklamal, ale ani ničím mile nepřekvapil. Nádherná animace (například ta pláž a moře byly opravdové, že člověk skoro cítil slanou vodu), jednoduchý děj, který ocení zejména děti, pro něž je vlastně film primárně určen. Ale i ten dospělý se chvilkami zasměje, takže proč ne ? Jako příjemná letní oddechovka... (18.07.2005)

Prumer. Nic vic, nic min. Sem tam vtipne, sem tam jsem usinal. Postavicky jsou zajimave hlavne ve chvilich, kdy paroduji slavne filmy. Tak jako v ICE AGE skret, jsou zde takovymi intermezzy tucnaci :), slava jim :). Kvuli nim a bonusu Tucnaci: Vanocni akce, stoji za to si to DVD pujcit ;). A navic ceska verze I like to move it (Ja tak rad trsam), u te jsem se nasmal opravdu kvalitne. (20.12.2005)

Od první scény začala přede mnou tahle velkoměstská bajka o přátelství utíkat splašeným tempem vtipů, gagů, jazykových hříček, odkazů a absurdit. Jeden přebíjel druhý, čemuž mocně napomáhal hyperaktivní lev ve výborném rozpoložení, ale pobavení se loudalo kdesi mimo za tím vším matnícím v limonádových odstínech. Zklamalo mě i to, jak ukvapeně film onu historku o sebenalezení v divočině odvyprávěl, přičemž z vlastního vyprávění vlastně zbyly jen ostré střepy promíchané spolu s řečenými žerty více i méně důvtipnými a přelité hustou směsí méně i více strašlivé hudby, do níž kdosi cynický vmísil Armstrongovu krásnou píseň What a Wonderful World. Snad by volnější tempo neubralo řízné stylizaci (poplatné civilizaci nezadržitelně se řítící do tmy) a umožnilo z pásma (video)klipů zkomponovat opravdu moderní, a ne jen módní, alegorii. (22.12.2023)