Nech svět světem

Z netflixovské party Don’t Look Up a White Noise. A přesně tak dobře mířící na cíl, ale míjící ho, jak byste čekali. Poznávací dialogy s pár existenciálními myšlenkami, které ale nejsou nijak objevné. Dramatičnost filmu boostující scény narůstajícího napětí, které nám pokaždé pouze naznačí, co se “tam venku” může dít. A digitální jeleny pro dotek mystiky, ale bez smysluplného zakomponování do dějové struktury. Elegantní, o vynalézavost se snažící kamera vtahuje, ale na odvážnou kreativitu Jordana Peela nedosáhne. A konverzační rovina se pouze snaží o sociologii na evropské čí asijské scenáristické úrovni. Přesto ale film baví a dobře se na něj kouká. A taky chápu, pokud je pro někoho zajímavým alternativním příspěvkem do katastrofického žánru. Přesně takhle nějak by totiž k tomu mohlo dojít. (13.12.2023)

Hned na začátek musím říci, že jsem snad u žádného snímku z roku 2023 neviděl tak krásně zvládnutou audiovizuální práci. Kamera je naprosto super, přechody jsou kreativní a krásně plynulý a korekce barev je úžasně stylizovaná. Nic není náhodné a vše mi připadá, včetně architektury samotného domu, naprosto skvěle vypointované. Celá kompozice i s příběhem jsou vážně vtahující a korunu tomu nasazují herecká esa, kdy skoro nikdo netahá za slabší konec a každá postava má své místo v příběhu a kvalitní dialogy. Skutečně tu funguje skvěle gradace a napětí, kterému úžasně pomáhá dunící hudba. Film odvedl naprosto dokonalou práci se zvukem, takhle kvalitní ozvučení jsem naposledy zažil snad v "Once Upon a Time in Hollywood". Ale jinak žánrově a zaměřením bych film přirovnal spíš k "Don't Look Up", který ve mě vyvolal stejný pocit aha momentu až na úplném konci filmu. Můj největší problém a zřejmě i většiny uživatelů je právě konec. Já teda čekal asi trochu lepší, a ne až tak zbrklé ukončení. Tvůrci pravděpodobně nechali prostor pro pokračování, protože jinak si to nedovedu vysvětlit. A ano, máme tu i CGI zvířata, která z blízka nevypadají nejlépe, ale myslím, že se to dá jednoduše přejít a stejně působí lépe než většina věcí z posledních filmů od MCU. Celkově mě to moc bavilo, mám rád filmy, o kterých potom mohu ještě dlouho přemýšlet a klidně si je dát znovu. /80%/ (21.01.2024)

Není to tak dávno, co Netflix vypustil na Zemi smrtící kometu v angažované a dravé satiře K zemi hleď! Ještě mladší je pak série The Last of Us, kdy civilizaci do prachu země zašlapal houbový virus, a takový M. Night Shyamalan do lidského pokolení šije opakovaně. Čekali, že obří ropný tanker změní směr. Nestalo se a v přítomnosti jedné čtyřčlenné rodinky se zaryl až do přímořského písku. Měla to být pro ně zasloužená dovolená, místo toho vypadnou komunikační kanály včetně internetu a televize a v okolí se začne shlukovat vysoká zvěř. Lehce nasupená matka, dobrotivý a naivní otec, dva otrávení teenageři. Odříznutí od světa navíc přijmou návštěvu muže s dcerou, kteří tvrdí, že jsou majiteli honosného domu a nemají se kde ukrýt. Tvůrci nikam nespěchají a jen velmi pozvolna dávkují divákům nějaká ta vodítka. Zatímco před lety by kravaťáci z Pentagonu na něco „takového“ vyslali třeba partu okolo Bruce Willise, dnes se podobné kousky obracejí k obyčejnému člověku, k jeho chování vůči svým nejbližším i naprostým cizincům. Co umí nebo co všechno v životě dokázali – to zítra nemusí znamenat vůbec nic. Celé to fascinuje svým zneklidňujícím dojmem, svou nedořečeností a snaží se to ohromit diváka něčím, co úplně nefunguje/neexistuje. Ale něco do sebe to má. Kromě solidního řemesla těší dle očekávání zejména herci. Kromě ústředního silného trojlístku mě bavila Myha'la Herrold. (15.12.2023)

Shyamalan bez Shyamalana. Znepokojivá atmosféra na jedničku, kamera se snaží, k tomu sympatická herecká skvadra a skvělá scéna s lodí na pláži. Ale v druhé polovině se to poněkud unaví, Ruth mě svou pichlavostí otravovala, zástupy zvířat ke konci už taky a závěr mě - aspoň na poprvé - neuspokojil. Každopádně slušný příspěvek do linie apokalyptických netflixáckých filmů (Bird Box, K zemi hleď!, Bílý šum). (10.12.2023)

Že se zhroutí internet, mám pocit už několik let. Akorát jsem si vždy myslel, že se toho nedožiju, ale poslední dobou se mi zdá, že možná ano. Jak vidno, nebylo by to úplně nejhorší, protože vyspělý svět se natolik začíná spoléhat na elektroniku, že její kolaps by měl ještě katastrofálnější následky. Postoj Amandy jistě bude zastávat větší než malé množství ehm lidí, ovšem tam je onen paradox - lidi jsou strašní, avšak zkus bez nich žít. A kdo vůbec jsou, lidi? Příbuzní, kamarádi, známí, anebo ti cizí? Dannyho postoj napovídá hodně - v jisté situaci jsou pro mě cizí i přátelé... Několikrát jsem si během filmu vzpomněl na K. Čapka s jeho vizionářskými a prorockými romány a hrami (doufám, že naplnění R.U.R. se fakt nedožiju). Zlověstný neklid se nese celým filmem a jediný moment, který ho narušil, bylo tančení s hromadou desek v pozadí. Na druhou stranu chápu, že dnešní divák si žádá většinou akci, která se jistě nabízela, ale právě jednání postav a sem tam náznak katastrofy byly naprosto dostačující, čímž snímek možná sklouzává k menšinovému divákovi. Tím více pak vynikly obě scény na pláži. Tísnivě působila zvěř už proto, že ví víc, než ti lidé... Skvělá kamera, zlověstná hudba a solidní herecké výkony. Po delší době, co se týká nových snímků, pro mě filmový zážitek, kdy mi navíc delší stopáž výjimečně nevadila. 4,5* (10.12.2023)