Romper Stomper

Určitě se sluší vzpomenout na začátky Russella Crowea, kterak vedl fanatickou válku proti vietnamským přistěhovalcům. Holým hlavám se prostě daří i u protinožců, kde jedné z mnoha band šéfuje právě charismatický Crowe. Ve své době to mohlo (a asi se tak i stalo) vyvolávat slušné emoce, dnes tenhle syrový příběh nešokuje, spíš těží hlavně z autentické atmosféry i tragického podtónu. Režisér a scénárista Geoffrey Wright se nebál zobrazování explicitního násilí, čím ale klopýtl, je, že to chtělo lepší a zapamatovatelnější děj a že se tu a tam otřel o Kubrickův nedostižný a vyspělejší Mechanický pomeranč. Cynicky sice tolik do společnosti nerýpe, ale snaha o citování patrná je. Spíš slabší čtyři hvězdy. Mnohem raději si za čas dám komplexnější a účinnější Kult hákového kříže!! (21.01.2014)

S tímhle filmem mám problém, proto berte 3* jako neutrální hodnocení. Jsem zvyklý na to, že v různých snímcích sleduji počínání a osudy různých vyvrhelů a antihrdinů, ale zatím nikdy jsem nečelil něčemu takovému, co nabízí „Romper Stomper“. Identifikovat se s bandou skinheadů žijících ve jménu rasismu a „očištění “ světa - brrr. To opravdu nejde. Ale přes to všechno, jedna věc se najde – pozitivně na mě působil styl jejich života ve smyslu(!!!) absolutní svobody a nesvázanosti pravidly. Jinak jde o o špinavou procházku světem ubohých ztroskotanců, kteří si mnohdy vybrali svůj osud sami, a proto je ani nejde litovat. Vážně těžce se nacházejí pozitiva - možná přece jen nějaký závan naděje na konci filmu. Ale jedno se „Romper Stomper“ upřít nedá – tenhle film má své místo v našem světě a je moc dobře, že ho někdo natočil. Jen je otázka, jestli je takhle silná výpověď vůbec stravitelná. Proto ani nevím, komu „Romper Stomper“ doporučit – prostě ho zkuste, padněte s jeho hrdiny na dno a vyhrabejte se zase zpátky. (15.08.2005)

Squatujúci náckovia? No to bolo podarené. Inak vcelku trefné vykreslenie večných násilníkov, tentoraz z krajiny, kde sa mnoho importovaných druhov zvierat príliš rozšírilo a narobilo tak obrovské hospodárske škody - z Austrálie. Holohlavci cítia, že podobný problém bude s časťou ich vlastného druhu - so šikmookými, ak ich bude priveľa. Riešenie vidia v ich nemilosrdnom mlátení, bez ohľadu na pohlavie, s túžbou dostať ich preč z krajiny, ktorá pôvodne patrila čiernym aboriginom. Nahromadené strachy, obavy a zlosť si vybíjajú aj v divokých nezriadených večierkoch, trochu pripomínajúcich tie punkové. No jedna zásadná odlišnosť (okrem verejne vystavovaného násilia) tu predsa len je. Náckovia pôsobia ako neuspokojení úchylní buzeranti. Čím? Neustálym nenávistným naladením a túžbou udrieť (=náhrada sexuálneho styku), grupovaním mužských jedincov s vrelými objatiami a zakliesneniami prstov a fetišistickým vyznávaním symbolov, častí oblečenia a pod. (kostymér sa vyznamenal). Ich vzťah k ženám je v tomto smere tiež príznačný - pokiaľ držia hubu, krok a sú sexuálne povoľné, je to ok. Pri prvých náznakoch nespokojnosti nasleduje odkopnutie. Celkovo je týchto chudiniek v porovnaní s nabúšenými chlapmi máličko. Väčšinou pôsobili ako akože gotické strašidlá do maku. A k výhradám nektorých užívateľov o chabom deji: aký už len zložitý dej môže mať pohľad do vnútra komunity ľudí túžiacich po vyhladení - t.j. sploštení a zjednodušení sveta? (23.06.2008)

První malinko známější snímek s v té době již uhrančivým Russellem Crowem, který to v sobě vždy MĚL. Někteří lidé se už jako herci zřejmě narodí. Nejlepší scénou jednoznačně útok skinů na šikmoočky, který je ovšem po zásluze potrestán. Závěrečné rozuzlení na pláži považuji za trošku slabinu v jinak zajímavém filmu. PS: Oživlá vzpomínka na Zpívání v dešti. 70% (29.09.2014)

Kult hákovýho kříže, Svatý boj a Romper Stomper. Tyhle filmy mají jedno společné a to, že jsou šokující, nečekaně úspěšné a oblíbené. Filmy, které zobrazují život v našich ulicích po téměř celém světě a hlavně v Americe, která je podle nich naprosto špinavá. I když existují černoši a asiati, kteří jsou bezproblémový a jsem v jejich společnosti rád. Romper stomper zobrazující život skinheadů, kteří nemají vůbec žádný kousek citu, sem tam někde ten střípek se najde, ale ten se hned rozpustí v kyselině. A to se hlavně týka právě Handa, kterého hraje Russell Crowe. Využívající každou situaci a nezáleží mu vůbec na ostatních, kteří mu umírají. Ale přesto se to snažíc nějakým způsobem řešit. Je zajímavé, že tyto filmy končí pohledem na moře, jako by měli znázorňovat, že moře je hranice mezi "barevnými" kontinenty. (06.01.2005)