Walk the Line

Walk the line, film o mém nejoblíbenějším zpěvákovi, mám doma dlouho, a stejně dlouho, jako jsem jsem se na něj těšil, jsem ho i odkládal. Bál jsem se, že se mi třeba nebude líbit, že v něčem nesplní moje představy, že bude mizerný a já budu mít vztek a budu se ptát, proč ho vlastně někdo točil, když to ani nedokázal udělat pořádně. Včera jsem si ale DVD pustil a co vám budu povídat – stačilo vidět úvod z Folsomské věznice a všechny obavy byly pryč. Celé dvě hodiny jsem žasl nad výkony Joaquina Phoenixe (bezchybně nastudoval snad každý Cashův pohyb a obzvlášť při záběrech z dálky je na pódiu od skutečného Muže v černém k nerozeznání) a Reese Witherspoon, z nichž by „Johnny a June“ měli určitě radost (však taky oba herce vybrali), zpíval jsem si, usmíval se a podupával si, sledoval jsem, jak se příběhem míhají všechny ty veličiny od Elvise a Jerryho Lee Lewise přes Waylona Jenningse po Carla Perkinse a Carterovic rodinu a říkal jsem si, že to dopadlo parádně. To, co jsem znal hlavně z fotografií, zkrátka ožilo. A ožilo to na výbornou. Nijak objevně psaný scénář kritizovat nebudu, protože v tomhle případě to bylo zkrátka zachycení důležité části života jednoho skvělého člověka, a můžeme být rádi, že z toho nevznikla uslzená vleklá nuda, ale tak pocitvě šlapající věc. Dávám čtyři hvězdy za film a pátou z úcty k mistrovi. Výtky mám jen dvě. Menší a větši. Menší: Koncert z Folsomu měl být delší, alespoň o jednu píseň. Větší: Jak mohli scénáristé naprosto vynechat Boba Dylana? (23.01.2012)

Johnny Cash se stal legendou, které jeho jméno dovedou vyspelovat i v Karáčí! :-) Legendou, která se stala na čas úspěšnější než Beatles a Bob Dylan dohromady. Legendou, která - stejně jako většina ostatních - propadla drogám alkoholu a depresím. O tom a o spoustě dalších událostí vypráví životopisný snímek, který si Johny zasloužil a lépe to snad dopadnout nemohlo. Joaquin Phoenix zatím ve své životní roli předváděl vynikající výkon, nejen že perfektně hrál, ale i zpíval, to všechna čest. Reese Witherspoon taktéž zatím ve své nejlepší roli, žádná přihlouplá blondýna co hraje v béčkách, tohle byl herecký koncert se vším v šudy, Oscar více než zasloužený, Phoenixovi bych ho taky přál, ale to by nesměl hrát Capoteho Hoffman. Country je zvláštní styl, který dneska moc v radiích nefrčí, ale Cashe si poslechnu vždycky rád, jeho ranná muzika se mi moc nelíbí, ale ty nejnovější CD jsou na poslech dokonalá. Hlavně to poslední, When The Man Comes Around, kdy přezpíval například Personal Jesus od Depešáků nebo vydal svůj poslední hit Hurt, který je jeho dokonalým epitafem. (30.06.2008)

Pokud by byl celý film ve stylu prvních 150 vteřin, pak bych s nejvyšším hodnocením neváhal :) .... Každopádně se jedná o dobrý film, který mi ale způsobil lehké zklamání. Johny Cash byl totiž v době své největší slávy opravdový fenomén, jehož hudba překročila hranice country. Jeho písničky poslouchali i ti, kterým country do té doby nic neříkalo (jako já :). Proto nejsem až tak spokojen s vyzněním filmu, kde je J.C. vykreslen spíš jako neustále unavený, opilý, nadrogovaný a nešťastně zamilovaný "looser". Je to pohled pouze do soukromí, jakoby jeho celosvětová proslulost neexistovala ..... Nic proti hereckým výkonům, výběru muziky, kameře .... v tomhle vyznění má jednoznačně "prsty" režisér a scénárista v jedné osobě..... škoda, že se nedržel těch úvodních tří minut ..... určitě ovšem stojí za to vidět - 70% (26.02.2006)

Phoenix je přesvědčivý a Witherspoonová k mému velkému údivu též a životní příběh Johnnyho Cashe zdá se dost silný, aby divákovu pozornost udržel. Přece však budu remcat - zpěvákův pád na dno je sice vykreslen mistrně, slaběji pak jeho vzestup. Jeho obrácení je ve filmu téměř zamlčeno; snad aby se zamezilo diváckému pohoršení nad tím, že z Cashe se na ne až tak úplně stará kolena stal praktikující evangelikální křesťan a že jím až nadosmrti zůstal, a že leckdy nezpíval jen o psancích a vyděděncích, ale taky o Pánu Bohu. Toho zamlčení je škoda, protože když o Kristu zpívá Cash je to (jazykem dneška) mnohem víc cool, než když se o to na Andělu pokoušejí misionáři z Triumfálního centra víry. To, co je ve snímku řečeno, je v pořádku, problém je spíš v tom, co řečeno není a mělo by být. Druhá pak námitka se týká zpěvákovy první ženy a jejího postupného odsunutí ze scény. SPOILER: Byl jsem velmi zklamán happyendem. Žádost o ruku uprostřed písně před publikem je sice romantická, ale doufal jsem, že June - tak jako v předchozích letech tolikrát - zase řekne ne, už jen proto, že si nemůže vzít někoho, kdo již ženatý je. Ptal jsem se, co je s Vivian. Těžko však tvůrce biografického filmu vinit za to, že se drží skutečnosti... (18.02.2011)

Nikdy jsem netušila, jak skvěle umí Joaquin Phoenix a Reese Witherspoon zpívat, hudební čísla byla opravdu báječná a já zjistila, že ačkoli country není můj šálek kávy, písničky Johnnyho Cashe se mi nejen líbí, ale dokonce uvažuji o koupi OST. Ale to není to jediné, co činí film výjimečný. Joaqiunu Phoenixovi jeho role sedí jak ušitá na míru, díky němu vidíme samotného Cashe ve vší komplikovanosti, která zmítala jeho životem. No a Reese Witherspoon je mu tou nejlepší protihráčkou, silnou partnerkou, která mu vždy poskytla oporu, i když jí to mnohdy stálo spoustu sil. Její výkon si poprávu zasloužil ocenění nejvyšší. (11.03.2006)