Vreskot 6

Snad žádná hororová franšíza to nedotáhla k šestému dílu bez únavy materiálu. Zde je ta únava však natolik minimální a těžko znatelná, že to stále působí svěže, zábavně a napínavě. Dílčí hororové sekvence fungují na jedničku, celek je pro smích, avšak úmyslně. Žádný Vřískot zatím nikdy vyloženě nezklamal, ani tento ne. (15.03.2023)

Vreskot osvedčená maska určite nesklame, hoci je to fakt už preluhované a nápadmi presluhuje. Hrdinovia tu majú samozrejme nadpozemské schopnosti prežitia, keď opálené kamarátky dostanú nôž do brucha, nič to neznamená, to ako špáratkom pomedzi tesáky. Za tucet rán do hrude je zas maximálne kyslíková maska. Proste klasika Vreskot, nič sa nezmenilo. (29.03.2023)

„UKÁŽU SVĚTU, CO JSTE DOOPRAVDY ZAČ. LHÁŘKY A VRAŽEDKYNĚ. POTRESTÁM VÁS...“   Celkem rychle se to rozjíždí, o zábavu se stará týpek s maskou – ať už jí má nasazenou kdokoliv. Ty dvě kikiny se zase snažej, aby ten příběh vypadal věrohodně… Místy je to pitomý, ale co vlastně čekat od týhle franšízy? Snad jen Courtney Fox! P.S.: Ale bavilo mě to víc než poslední Evil Dead.   ///   -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Jde o první díl, ve kterým se neobjevuje Sidney Prescott v podání Neve Campbell, hlavní hrdinka původních čtyř snímků režírovaných Wesem Cravenem. Nedohodla se studiem na honoráři. 2.) Marketingová kampaň také zahrnovala pohyb osob v kostýmu „Ghostface“ po městě, což vedlo k volání vyděšených lidí na linku 911. 3.) Thx za titule „NUM71“. ///                         PŘÍBĚH  ***  HUMOR  ne  AKCE  **  NAPĚTÍ  ** (15.05.2023)

Jednička byla ve své době svěžím a poměrně neotřelým závanem v opíchávacím žánru a v nejlepším se mělo přestat. Jenže to soudruzi v Holém údu nemají v agendě, a jakýkoliv úspěšný film musí být ve snaze nažidit co nejvíce mrtvých prezidentů okamžitě opatřován všemi těmi -kvély či -bůty, které se však zarputile drží prvotně úspěšného schématu, jen v nich vždy vymění porážkové lidi a narychlo „domyslí“ pár na hlavu postavených kokotin, aby to jakože nebylo na jedno brdo. Čili většina těchto frančíz jde kvalitativně do prdele už s druhým dílem, tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct „neuspěje“. Nicméně v tomto „konzumerystycki chitrém svjetě“ a s řádně manipulativním marketingem, při každém pokračováním lživě slibujícím něco nového a úplně jiného, vždycky nějak nachytají na původní název dostatek debilů, kteří jim v kinech alespoň o něco málo přeplatí náklady, tudíž se asi stále vyplatí furt dokola natáčet némlich ty samé, po sté vyluhované pičočalamády na jedno brdo. A tato není výjimkou. Pošesté si ji evidentně vyvřískala vždy obskurně odporná a nyní i nadmíru děsivá bába Kurtna Cocksová, patrně proto, aby se ještě měla kde pochlubit „úspěchy“ americké plastické chirurgie a chemie, po nichž vypadá jako přestárlý transpohlavník politý kyselinou. Jako, do hororu je to dozajista parádní deviza, ale to by musela hrát oživlou mrtvolu, franknštajnovské monstrum nebo lidožravého tranzistora, a nikoliv prachsprostou senzacechtivou hyenu. Nicméně musím přiznat, že mě takto tvůrci dokázali alespoň něčím opravdu řádně vyděsit a celou noc po projekci jsem měl těžkou seksuální můru, v níž mě honila hrůzostrašně zbotoksovaná reportérka časopisu „Ancient babes from the graves“, přičemž se mi neustále snažila narvat do prdele mikrofon. Takový ten obří scénický s chlupatým krytem! (28.04.2023)

"Who gives a fuck about movies?" _____________ Aneb co se nestane když studenty filmové vědy dožene na práh smrti jejich vlastní koníček.... První SCREAM považuju za pomyslný etalon halloweenské filmotéky, dosud nepřekonaný kult subžánru slasher, a v neposlední řadě za perfektní meta-hororovou satiru, která geniálně podrývá klasická filmová klišé. Pátý SCREAM na tuto tradici brilantně (zcela nečekaně) a velmi modernizovaně navázal, vdechnul této franšíze zcela nový život a ukázal, že tahle série má stále co nabídnout. Šestý SCREAM je sice opět post-moderním výsměchem fenoménu requelů, sequelů a dojení filmových značek, avšak nedosahuje takové scénáristické nápaditosti, vynalézavosti, nepředvídatelnenosti, meta-parodické hravosti, ani "who-dun-it" dynamiky pátého (natožpak prvního) dílu, které vynikaly svým revizionistickým ohýbáním žánrových pravidel, popkulturními odkazy a důmyslnou hrou s diváckým očekáváním. Zato brutalita jednotlivých vražd daleko přesahuje vše, co jsme doposud viděli, a nabourává pomyslnou hranici diváckého diskomfortu – alespoň tedy v mezích teenagerské zábavy, která se mnohdy neubrání pubertálnímu sentimentu, kýči a patosu [z kterýho můj cringe-metr často praskal ve švech]. Ten inovativní potenciál využít koncept Ghostface jakožto nezastavitelnou hrozbu kolektivních zabijáků ve víru velkoměstského ruchu New Yorku byl tak dost promarněn a namísto toho se tu repetitivně hraje na jistotu, jede se ve starých kolejích a identicky se variuje stejný koncept z předchozího dílu. ALE pěkně bych šmelil, kdybych řekl, že jsem se nebavil, protože za víc kvalitních slasherů bych nejradši vraždil – a kdo ne, tak si zaslouží vykuchat.... VERDIKT: 7 bodných ran z 10 (26.05.2023)