Druhá šanca

Životní osudy Jima Braddocka jsou samozřejmě výtečný námět na film. Tento slavný boxer patřil k meziválečné generaci, která v boxerském ringu formovala sny obyčejných lidí, inspirovala je a dávala jim naději. Ostatně, každé jméno v kategorii šampiona v těžké váze je pojmem: Jess Willard, Jack Dempsey, Gene Tunney, Max Schmeling, Jack Sharkey, Primo Carnera, Max Baer, James J. Braddock a Joe Louis. Ti všichni jsou hrdiny moderní doby. Ale Braddock byl učiněný zázrak, obyčejný chlap, který dřel bídu s nouzí v době krize a nahoru se vyšvihl díky porážce dvoumetrového obra Maxe Baera, se kterou nikdo nepočítal. Ten film se napsal v podstatě sám. Russell Crowe opět překonal sám sebe a jedno oko nezůstalo suché. Na místě Renée Zellweger bych si sice dokázala představit tucet lepších hereček, ale nevadí. Do síně slávy nejlepších boxerských filmů se Cinderella Man zapsal zcela určitě. Hned po bok těch dramat, která vykreslují zápasy Schmelinga proti Louisovi. (26.08.2020)

Mega. Opravdu skvělý film, který útočí na emoce, ale mě to bylo jedno a podlehl jsem. Russel Crowe to zahrál skvěle a Jim Braddock v jeho podání byl takovej dobrák, že jste mu museli fandit. Možná ještě více než Crowe se mi líbil Paul Giamatti. Atmosféra filmu rovněž skvělá a Ron Howard dokazuje, že je prostě sázka na jistotu. (18.11.2005)

Kdysi na vrcholu a najednou odepsaný, zatracený, bez peněz, bez práce a jednu chvíli i bez manželky a dětí. Pokořen a okolnostmi donucen žebrat dostane druhou šanci. A svoji šanci využije. Vrací se do ringu vyboxovat si zpátky své postavení, ale i jen tu obyčejnou samozřejmost, jako je dát svým dětem najíst a zajistit jim mléko.A nejenom to..„návrat Braddocka dává naději každému Američanovi“.Trochu jsem se bála, že Jamesovo hrdinství a oddanost rodině sklouzne do sladkobolného dojáku. Naštěstí se tak nestalo, i když to bylo mnohdy na hraně. Sport je to ovšem otřesný!!! (10.10.2005)

Druhý společný projekt dua Howard – Crowe ještě lépe odpovídá ideálnímu filmu na téma „americká osobní hrdost“. Podle nejpřísnějších akademických měřítek nejnalinkovanější film, v jehož dvouhodinové stopáži nenajdeme zbytečnou scénu, ale zároveň taky ani jednu, která by prokázala opravdové emoce. Ani jeden kousíček (natož tak celek) nepůsobí jinak, než sterilním dojmem filmu, jenž byl vyroben pouze pro potřebu amerického publika toužící opět vidět některého ze svých „historických“ hrdinů v akci. Formálně bezchybné – kamerové filtry, kostýmy, atmosféra – 30. roky (včetně hospodářské krize) jsou vykresleny výborně. Scény zápasů skvěle kontrastují s atmosférou rodinného prostředí Bradockových nejbližších – herecký koncert Russella Crowea, potažmo i Renée Zellweger, si oscarovou nominaci zaslouží. Jenomže celý film je chladný jako psí čumák a i když je podle skutečných osudů, je skvěle zahraný a výborně natočený, nedokázal mě ani jedinou scénou (ve dvouhodinové stopáži) oslovit. (04.12.2005)

Dobový snímek dojemně a sentimentálně vykreslující období hospodářské krize a chudobu obyčejných, dobrých lidí. Těch lidí, jejichž typickým zástupcem i (ne)korunovaným králem je boxer James Braddock (ztvárněn charismatickým Russellem Crowem), který dostane druhou životní šanci a vedený nadějí obyčejného lidu, ruku v ruce s hrdinským patosem, se vypracuje opět na vrchol. Howard však i z poměrně schématického scénáře vytěžil maximum, vyprávění je nesmírně poutavé, záživné a prožité. Dojemné pasáže jsou věrohodné, postupné nabuzení funguje a během zápasů jsem téměř nedýchal. Vzhledem ke smutné i heroické koncepci filmu divák skutečně neví, jestli z toho bude happyend, nebo tragický emocionální doják a tak i když si myslím, že v zápasech se mohlo ubrat na střihu, byl to fantastický zážitek, překonávající i Rockyho. 9/10 (05.07.2009)