Druhá šanca

Ron Howard dokázal natočit výborný boxerský snímek z 30. let. Russell Crowe se do své role krásně vžil a předvedl úžasný výkon, ať už v ringu nebo mimo něj. Renée Zellweger, která rozhodně nepatří mezi mé oblíbenkyně, byla také dobrá, to se musí nechat. Howard dokázal skvěle navodit atmosféru 30. let, kdy hospodářská krize likvidovala spoustu lidí, kteří nedokázali sehnat živobytí. Bývalý výtečný boxer James J. Braddock, je jedním z nich a stojí téměř nad propastí. Pracuje v docích za pár šupů, aby nakrmil svou rodinu. Jednoho dne, ale přichází šance, kterou se pokusí chytit za pačesy a postavit se zpátky na nohy. Moc pěkný film, všem vřele doporučuji. (13.08.2010)

Bez otálení jsme hned zkraje vrženi doprostřed ringu, kde si J.J. Braddock sichruje svou pozici boxerské jedničky, o pár minut později se děj nepostřehnutelným střihem přenáší o čtyři roky, jednu zlomenou ruku a 16 prohraných zápasů dále. Jim Braddock, někdejší šampión, je na dně, stejně jako americké hospodářství prodělávající největší krizi novodobých dějin – 15 000 000 Američanů je bez práce. Jim bude muset podstoupit ten nejtěžší zápas svého života, aby jeho děti a manželka neskonali hladem. Dokážu si představit ty tisíce dojatých Američanů, kteří příběh svého národního hrdiny bezpochyby prožívali s mnohem větší intenzitou. Do kin se paradoxně až tolik nehrnuli. Těžká váha skutečně na první pohled nemá příliš čím vábit – standardní životopisné drama se scénami z boxerského ringu, spousta patosu, hospodářská krize, skoro dvě a půl hodiny. Navzdory vesměs kladným kritikám nepřekračoval můj zájem o tento film hranici lhostejnosti. Když jsem jej konečně uviděl, nedá se říct, že bych skákal nadšením, ale má opatrná očekávání vlastně naplnil. Nechybí zde patos, mnoho dojemných (ale opravdu dojemných!) scén, při nichž až naskakuje husí kůže, kupříkladu málem knokautovaný Braddock potácející se ringem s prostřihy na jeho zbídačenou rodinu – trapné klišé, ale překvapivě funguje. To také zásluhou přesně vybraných herců, Russel Crowe je bulldogem v ringu, popelkou mimo něj, Renée Zellwegerová (mírně obtloustlá a s tmavou parukou) předvádí umírněný standard, naopak Paul Giamatti ve vedlejší roli Braddockova manažera exceluje. Howard navzdory jisté rozmáchlosti v podstatě natočil komorní drama o třech postavách, s bezchybně vystihnutou retro atmosférou (připomínající Purpurovou růži z Káhiry, Shawshank i první minuty Jacksonova King Konga) a efektivně nasnímanými boxerskými zápasy, které styl „Zuřící býk“ obohacují například rentgenovým záběrem na lámaná žebra či rozostřením obrazu, když Braddock pociťuje nejnesnesitelnější bolest. Je to pěkný film, neočekávejte od něj zázraky a odmění se vám působivým příběhem z amerických dějin, který není ani tolik o jednou boxerovi, jako o jedné velké naději. 85% Zajímavé komentáře: Gemini, Adrian, Marigold, Theraphosa, StarsFan (07.01.2007)

Popelák jako do té doby nejlepší film Rona Howarda a dost možná i nejlepší boxerský film mého života. Howard sice nepřináší svěží vítr do notoricky známého žánru, ale s danými schématy se mu daří manipulovat více než zručně a ždímá ze mě emoce jedna báseň, takže když Braddock trpí, mám slzy na krajíčku a když bojuje, tak mám sklony fandit. A obrovská pochvala na závěr pro Crowea, protože to, co předvádí, je jedním slovem neskutečné a je jen škoda, že podobnou roli později v další dobové žánrovce nenapodobil. Russelle, tohle byl tvůj večer. (18.07.2006)

Ron Howard životopisné filmy vie (Rivali) a točiť s filmy s Russellom Croweom tiež (Čistá duša). No a Ťažká váha je kombinácia oboch. Ron Howard ma po ruke super scenár, výborný príbeh zo života, skvelých hercov a Thomasa Newmana, ktorý celý film zo svojím pianom nádherne dopĺňa. Obľúbený soundtrack: Cinderella Man. 85% - 4* (15.04.2023)

Pěkný film. Čekal jsem něco jak Million Dollar Baby, ale s mužským hlavním hrdinou. A ono se mi něčeho takového taky dostalo. Je fakt, že zde byla narozdíl od MDB vedlejší dějová linie, tím myslím tu hospodářskou krizi, čímž příběh rozhodně neutrpěl. Ale 5* film tohle rozhodně není, zaprvé jsem trochu cítil emoční vydírání (ale to bych ještě přešel), ale spíš mě vadí ten náznak americkýho patriotismu a hlavně té mediální senzaci, jak všichni ti prosťáčci fandili boxerovi, kterej jim stejně jídlo, pití a střechu nad hlavou nevyboxoval (zmiňuju to kvůli té hospodářské krizi). No každopádně ty 4* to budou (přesto Howardovo Apollo 13 mi sedlo o něco více). (08.08.2008)