Rocky II

Druhý díl očividně těží z úspěchu jedničky. Je to poznat i na vyprávěcím stylu, který prakticky opisuje to, co už jednou fungovalo. Takže je vám vlastně po chvíli jasné, o co v tomhle dílu půjde a jak skončí. Nejvíc mi ale pil krev Stallonův způsob, jakým Rockyho zahrál. Protože ta postava na mě působila, jako by jí Apollo v závěru jedničky vymlátil půl mozku z hlavy a udělal z něj úplného retarda. Tentokrát je to jen a pouze dobrý film, což ale taky není nejhorší. (27.10.2010)

Už úvodní noční scéna, kdy jsou za zvuků skvělé Contiho hudby a kvílení houkaček, odváženi Rocky a Apollo do nemocnice, výborně navnadí a zároveň naváže na závěr prvního dílu. Vynikající pokračování legendárního snímku, které nápaditě zrežíroval sám Sylvester Stallone a film, který v několika scénách dokonce překonává původní klasiku z roku 1976. (17.11.2009)

Menej psychológie, viacej povrchných emócií. Sylvester Stallone stavia na pevných základoch, ktoré položil v jednotke, a prechádza do šablóny čistokrvnej žánrovky. Silnejšie tlačenie na pílu v emóciách Rockyho milostného vzťahu, silnejšie tlačenie na pílu v rivalskom vzťahu k protivníkovi v ringu. Boxerské finále efektnejšie nakrútené i emocionálnejšie než v jedničke (ktorá si ale na ňom toľko nezakladala). Solídny sequel so zachovaným dotykom autora. Ale tak silnú stopu ako originál nezanechá. (20.11.2009)

Rocky je stále Rocky, ale jednotke sa akosi nedokáže vyrovnať. Prvá čás holt navždy zostane tým pravým, kultovým zážitkom každého športovo-filmového nadšenca. Začiatočná hodinka bola len prachprostou predohrou a až potom sa všetky lákadlá začali pomalinky objavovať na scéne. Pochopiteľne, od Rockyho tréningu až po záverečný súboj je to už za plných päť, ale všetko čo tomu predchádza nemožno považovať za nič viac než iba obyčajný priemer. (08.04.2012)

Sehraná parta se opět sešla v plné sestavě, některé scény působily tak živě, až mi připadaly skutečné, např. rozhovor Rockyho s Adrian v tělocvičně jejich domu, když nostalgicky boxoval do pytle a řešili téma box, zdraví a budoucnost. Trojscéna žádost o ruku - svatební obřad - manželská noc - patří k těm nejkrásnějším ve filmu i životě. Možná to bylo víc rodinné než sportovní, ale Sly to tak určitě napsal a chtěl natočit. Že se mu povedl další zaručeně kultovní film, o tom snad nepochybuje žádný filmový fanda. Scény tréninku, běhu městem, po schodech, tvrdý zápas aj. se navždy zapsaly do dějin žánru a opakováním nijak kouzlo neztrácejí. Nikdy později jsem tak sugestivně a otevřeně natočené scény v ringu neviděla, možná proto, že v nich nechal kus sebe přesně v jeho stylu, prosté a na max. Za to ho mám ještě raději a své místo na vrcholu mé TOP si plně zaslouží. (09.07.2012)