Pád Tretej ríše

Dal bych nejraději tři a půl hvězdy. Film je samozřejmě velice působivý, což už je dáno tématem. Jako člověk, který se o dějiny (hlavně 20.století) hodně zajímá, uznávám hodnotu filmu z hlediska poznání historie. Coby historické svědectví o konci jednoho zločince a lidí (národa) kolem něj, které stáhl sebou je to velice zajímavé a hodnotné dílo. Budu-li ovšem toto dílo posuzovat z čistě filmového hlediska pak mé hodnocení není bez výhrad. Má hlavní výtka by se týkala délky. Pro představu jak to v bunkru vypadalo, jaký byl Hitler šílenec, co znamenal konec války pro Němce stačilo pár ukázkových scén. To natahování, spousta rozhovorů různých lidí z Hitlerova okolí mi přišlo dost zdlouhavé - hlavně tedy první polovina. Jinak Hitler byl vykreslen Bruno Ganzem výtečně. Pár scén je skutečně mrazivých (především chladnokrevné zabíjení Goebelsových dětí). Zajímavé byly výlety do dění na povrchu (nejvíce zaujal hlavně příběh mladého chlapce). Navíc já prostě s většinou těch lidí vůbec nesoucítil. Prostě jsem jen chladně sledoval bandu vrahů jak čekají na svůj konec a bylo mi jedno, jestli si prostřelí hlavu nebo je pozabíjí Rusové. Soucit jistě ani nebyl zamýšlen, ale pro mě se pak představení stalo jen nezúčastněným pozorováním dění, nebyl jsem nijak emocionálně zainteresován. (27.04.2005)

Precizně a velkoryse natočená agónie rozkládajícího se politického systému a kdysi pyšné a neporazitelné armády nacistického Německa. Patrně nejpůsobivější německý film o vlastním pohledu na účast v 2. světové válce. Až na detaily, jako jsou osobní dialogy mezi jednotlivými postavami, se opírá o historická fakta. Hodinu po hodině můžeme sledovat, jak se neúprosně stahuje smyčka obklíčení kolem Berlína, jak klesá nálada osazenstva bunkru pod Říšským sněmem až na bod mrazu, obnažují se lidské charaktery a samozvaná elita, která chtěla vládnout světu, účtuje sama se sebou. Vynikající studie lidských charakterů v mezní situaci, útěk před odpovědností v přímém přenosu. Bruno Ganz si za své ztvárnění německého diktátora zaslouží nejvyšší uznání. Celkový dojem: 95 %. (09.07.2013)

Není to zase až tak o Hitlerových posledních dnech jako spíše o spíše o lidech kolem něj během jeho posledních dní a jeho posledním zvěrstvu; tentokrát na vlastním národu. Vynikající, ne že ne, ovšem nenatočit to právě Němci, tak kolem toho takový humbuk (opravdu je "polidštění" Hitlera, že poděkuje kuchařce za jídlo?) není (což čas potvrdil; zubu času odolal jen ten meme). Přesto je dobře, že si ho natočili zrovna oni. (06.05.2005)

Přehrávající řvoun Ganz sice vypadá jako Hitler, ale na dobrý film to nestačí. Po první půlhodině se totiž veškerý dramatický neklid či smutek vedlejších postav začne lehce obehrávat a finální katarze nic napravit nestíhá. Z válečného filmu tak nakonec vykrystalizoval dramatický výlet do historie Německa doprovázený zmateným střihem a pocitem filmové (ne)události, o které se mluvilo jen z tematického principu. (05.05.2006)

Der Untergang je pro mě v podstatě jen Herr ÜberGanz. To je asi trochu přehnané, protože koneckonců jen asi každá desátá z variací na scénu "Das war ein Befehl!" je vtipná (ovšem třeba pražský dopravní podnik nebo nejčerstvěji Pavel Kříž jsou na hranici geniality), ale v mém subjektivním žebříčku válečných filmů je Pád Třetí Říše v podstatě řadovým statistou. Němci ukázali, že se dovedou se svou historií vypořádat, a pojali toto dílo jako výpravou a vizuální stránkou velmi působivou sešlost v podstatě všech hereckých osobností své doby, ale kromě na prstech jedné ruky spočitatelných izolovaných záběrů mě to zkrátka nevtáhlo. A to je na dvě a půl hodiny opravdu málo. 70% (21.01.2016)