Kráľ Artuš

Diváci, ktorí tvorcom KRÁĽA ARTUŠA vyčítajú voľné narábanie s históriou, by boli mimo. Keby... Keby si túto jamu nevykopali sami tvorcovia v čele s producentom Bruckheimerom. Už ten šialený úvodný preslov sa tvári ako hodina dejepisu! To je úsmevné už preto, že nie je doložené, či kráľ Artuš vôbec žil. Wtf. Ak však prižmúrime oko nad barbarskou nevzdelanosťou a rozhodneme sa film brať ako „rozprávku“, budeme milo prekvapení scenárom ukazujúcim okrúhly stôl, Lancelota či Merlina v iných polohách, než sme bežne zvyknutí. K tomu zručná akcia (zamrznuté jazero), sychravá výprava, zmysel pre humor (Ray Winstone: „Najradšej mám číslo tri“), tímová práca (v družine nestojí Artuš na prvom mieste), hudba, bizarný zloduch (Stellan Skarsgård) a predovšetkým ako odušu spasenú hrajúci Clive Owen. Jeho múdremu a rozvážnemu Artušovi zhltnete vetné konštrukcie, aké by menej zaujímavému hercovi neprešli. Tvorcovia volia plytké dialógy o slobode, tolerancii, viere, priateľstve, hrdosti, osude atď., ale tieto potencionálne zápory zatlačujú do úzadia nádherné kone s fŕkaním sa rútiace rozľahlou krajinou, sokol, lukostrelci, pôvabne zababraná Keira Knightleyová, udatné činy atď. Diváci každopádne nadšení neboli, snímka s rozpočtom 120 miliónov celosvetovo zarobila ledva 203. (31.03.2005)

K téhle filmařsky vděčné legendě jsem přistupoval s opatrností, nicméně takový průšvih to rozhodně není!! Historická fakta šla sice mnohdy stranou, ale co na tom.. Producentský matador Jerry Bruckheimer je především spolehlivou značkou pro nenáročné pobavení širokého diváckého stavu. Tudíž tu na Artuše a jeho věrnou skupinku rytířů čeká po patnáctileté službě pod římskými vlajkami ještě jedna nebezpečná mise. Barbarští Sasové ale záhy vystrkují pečlivě nabroušené drápky. Historie podle Bruckheimera se tak pouze opírá o několik autentických jmen a například na takové cizoložné pletky Lancelota s Guineverou se tu vůbec nemyslí. Učesaný projekt (skoro) bez kapky krve navíc bohužel nefunguje tam, kde by se to od něho nejvíce čekalo. Herecky (zajímavých hvězd tu skotačí požehnaně) je to pouhý standard, více se vydařil casting záporných figurek a taková Keira Knightley nechá diváka dlouho v očekávání a když už se na plátno dostane, nejistá milostná linie jakoby ji zabraňovala hrát. Bohužel nevýrazný Clive Owen naopak spíše rozlítí svými planými heroickými proslovy o víře a zdánlivě se blížící svobodě. Akce není nejmíň, místy docela zaujme (digitální zamrzlé jezero), hudba Hanse Zimmera nezklame, nicméně opět mísí ženské sbory s elektronikou a její oposlouchatelnost není hodna delšímu zapamatování. Antoine Fuqua je solidním akčním rutinérem, místy ale neví kudy kam, nicméně Bruckheimerova taktovka (byť se vytratila mystika nebo magie) určuje tempo, relativně působivé bitevní sekvence (pokud se tedy občas spokojíte jen s nesmylným máváním mečů bandy nalíčených kaskadérů) a neméně zdařilou kameru spojuje nezáživná vata okolo, které chybí spád, napětí i ona temná atmosféra kruté doby (make-upová stylizovaná „špína“ to nenahradí). Žádný zázrak, ale na *** to stačí. PS: Keiře zřejmě není nikdy zima. (06.07.2008)

Ano, podle pověsti Artuš porazil Sasy, ale tuším, že Ginevra nebyla modronohá bojovnice a lučištnice odněkud z lesa, ale dcerkou královskou. Nemůžu popřít, že se mi tento její příběh líbil víc, než ve skutečnost vypráví staré pověsti. Hlavně co se Lancelota týče. Díky ale velkému počtu slavných tváří se na to dívat dalo. Stellan, jako hlavní vůdce saských nájezdníků, byl ve své roli nekompromisního zabijáka úžasný. Stejně tak jako Mads se svým sokolem. Ty vlasy a kérky na tváři mu nesmírně slušely a Merlin, ten byl spíše k zasmání. V jeho případě si Merlina stále představuji jako charismatického čaroděje v podání Sama Neilla. (12.02.2017)

Zajímavý nápad zkusit zpracovat legendu o Artušovi způsobem, jak to mohlo ve skutečnosti být. Bohužel právě scénář je největší slabinou filmu, mohla to napravit režie, kdyby právě ta nebyla tím druhým největším záporem. Film, který sám o sobě není špatný, jen je naprosto ve všech ohledech tuctový. Jediným opravdu výrazným kladem je Zimmerova hudba. Sice je to zase jen úprava a variace jeho předešlých věcí, ale stále to ve filmu na plno funguje. (01.02.2005)

Keby tvorcovia tento nestastny zlepenec mysleli aspon trocha parodicky, isiel by som s hviezdickami ovela vyssie. Zial faktom je, ze cele je to myslene smrtelne vazne. Z tohto uhla pohladu tak jedinym pozitivom filmu je vyprava (i ked aj tu ten pupendekel miestami az moc bije do oci). Ostatne kompozicne prvky (vratane hereckych vykonov - ale na obranu hercov treba povedat, ze v tak nezmyselnom a odflaknutom pribehu ani velmi nemali co hrat) vobec nefunguju - ci uz je to do oka bijuce pouzivanie FX v sekvencii na lade, zmateny strih, naduzivanie podhladovych rakurzov ako aj Zimmerova hudba, ktora nielen ze je absolutnou vykradackou jeho Gladiatora + ostatnych jeho akcnych vypalovaciek, ale navyse ten hrdinsko-patosovy hudbony podmaz je divakovi razantne podsuvany takmer po cely film, co Vam zacne liezt na nervy este dlho pred koncom. Druhu hviezdicku ma film u mna za tych par "skvostov" v pribehu, kedy som uz naozaj nevladal a isiel "do kolien" od smiechu nad tym, ake je to cele stupidne... (04.08.2004)