Deník Anne Frankové

Klasický americký ždímač slz, který však dokáže probouzet emoce i ve scénách, kde se vůbec netlačí na pilu a navíc závěr je pojat dost civilně, což mě mile překvapilo. Scény z koncentračního tábora jsou spíše zkratkovité, ale tak silné vykreslení atmosféry jsem viděl málokde. Hrdinka snímku mi začala být sympatická až v druhém díle, kdy má konečně co hrát a ne jen přemoudřele rozumovat a stále velkodušně stmelovat rodinu (tvůrci se měli více držet deníku a vyjádřit více její zas ne tak plochou povahu). Dialogy někdy byla až krajně nepřirozené, ale i tak výsledek opravdu silně působí a ve člověku zůstává pocit staženého hrdla při vzpomínce na řadu obrazů i věcné titulky v závěru o osudech skrývajících se v táborech. (09.05.2009)

No teda - pěkná hovadina, kvůli tomuto filmu se mi ale vůbec nechce do studia této knihy! Alespoň ty scény z Osvětimi mohly být propracované, šokující, dramatické, úzkostné, když už je dopředu jasné, že víc jak polovina filmu o životě nějaké holky v úkrytu, bude stát za nic (v tomhle mi film připomněl současný životopisný "Já, Olga Hepnarová"). "Ďáblova čísla" s Kirsten Dunst a Brittany Murphy jsou oproti tomuto sto a jedna, bohužel ale nedoceněné. Alespoň Sir Kingsley je vždy zárukou toho, že u filmu vydržíte až do konce. Na druhou stranu právě on bývá vždy zárukou kvalitního snímku, tohle to se ale minulo účinkem. (17.04.2016)

"Naše rodiny sú zatiaľ spolu. To stačí." Pravdupovediac, Ben Kingsley tu dostal možno ešte lepšiu rolu, ako v Gándhim, za ktorého získal Oscara. Celkovo sa kasting vydaril. Vizuálne to síce nie je žiadny zázrak, na strane druhej toto je proste komorný príbeh, bola taká už literárna predloha a koniec koncov takto komorne žili Frankovci a spol. aj v realite - proste jedna budova a bodka. Ten príbeh klame telom, rozpráva ho skôr dieťa, než dospelá žena a je plný humoru, ale potom postupne pritvrdzuje a ku koncu už vám ostanú oči len pre slzy. (17.09.2020)

Příběh dospívající dívky, která si přála být co nejdříve ženou. Měla svůj svět, své sny, toužila poznat první lásku... Neskutečně dojemný a krutý životní osud. Film na něj nahlíží s větším rozhledem, v knížce se Anna zpovídá zejména ze svých pocitů a myšlenek. Doporučuji projít si obojím - pohled na Annu a její život se tak vzájemně doplní. Aspoň mě se pak lépe hledaly odpověďi na otázky, které mě napadaly. Je těžké uvěřit tomu, že se tenkrát děla taková hrůza. Představa čím vším si tito lidé museli projít ve mě vyvolává velkou lítost a zároveň vztek. Pátrám ve své paměti....co jsem dělala,když mi bylo 13, 15 let? Vzpomínky na první lásku... Ale i pocity coby matky nad myšlenkou, že mi někdo bere děti s vědomím toho, že už je nikdy neuvidím. Hodně smutná jsou ta úmrtí těsně před osvobozením táborů. Nezbývá než si přát a věřit tomu, že se to již nebude opakovat. Rozhodně film doporučuji, vzhledem k tématu je moc pěkně udělaný. (19.02.2013)

Komentář píšu na Silvestra, ale film jsem naštěstí viděla už včera. A bylo to hrozné, proplakala jsem posledních minimálně deset minut a zvedal se mi žaludek. Byť se stydím, že jsem knihu nečetla, i když o ní pochopitelně vím, jsem ráda, že jsem nečetla - přiznám se, že na to nemám. Když film skončil, říkala jsem si, jaký komentář k tomu můžu proboha napsat? Asi bych napsala jen pár teček, nebo no comment, nebo něco v tom smyslu. Vím, hodnotím obsah, ale ten prostě stojí nad vším ostatním. Filmařsky to - pro mne laika - vyznívá také dobře, úžasné herecké výkony, včetně Bena, film je dlouhý, ale uteče jak voda, čeští herci potěší, hudba je dobrá (ale tohle téma mám navždy spojeno se Schindlerovým seznamem), interiéry perfektní, vjezd do tábora - ta brána - to byl záběr...a jinak to byl samozřejmě jeden z nejhůře stravitelných a nejméně zapomenutelných filmů. (31.12.2010)