Deník Anne Frankové

Nevím, ne všechny filmy s židovskou tématikou by měli být automaticky "červené". Příběh (a muzeum) Anny Frankové je zajímavý, poutavý, bohužel se toto nedá říct o tomto počinu. Hlavní hrdinka spolu s vrstevníky je na přesdržku, jediní, kdo to zachraňují jsou pan otec a paní kámoška - úchyl na kožichy. Jak říkám, dalo se vytěžit ohromně moc. Bohužel se tak nestalo. (26.08.2013)

Jako by tam člověk byl. Realistické, přesvědčivé, až to člověku leze do vlastního soukromí. A to ve všech fázích - v dobách, kdy je ještě dobře a fašismus se ozývá jako by z veliké dálky, v období skrývání a strachu z tušeného nebezpečí a vrchol přichází v koncentrácích a v době těsně poválečné. Nezbývá, než dát 100% a poděkovat. (16.05.2009)

Jeden a půl milionu dětí bylo zavražděno při genocidě, kterou Nacisté nazvali "konečným řešením". Annin příběh je jen jedním z mnoha.. Knížku jsem četla, ale tolik na mě nezapůsobila především kvůli tomu, že v deníku Anne popisovala většinou kolik kdo dostal brambor a podobně. Film je v tomhle ohledu mnohem lepší. Dá se říct, že se v první půlce nic neděje, zato z té druhé čiší až neuvěřitelná beznaděj. Anne chtěla po válce procestovat svět nebo stát se spisovatelkou, ale kvůli zvěrstvu, které se dělo se jí nesplnilo ani jedno (alespoň zaživa ne). Je to zkrátka neskutečně silný a smutný příběh. Byla jsem moc ráda, že film obsahuje i to, co předcházelo a následovalo psaní deníku, přestože když se děj přesunul do koncentračních táborů, bylo to neskutečně depresivní. Myslím, že je skutečná ostuda, že dá většina lidí přednost filmům o superhrdinech než aby se podívali na něco, co se skutečně stalo a má nějakou hloubku. Bohužel, zdejší počet hodnocení vypovídá o tom, že lidé dnes raději opravdu to první.. A mimochodem, výběr hlavní hrdinky se skutečně povedl, opravdu jsem měla po celou dobu dojem, že se dívám na skutečnou Anne. (31.08.2012)

O jaký lidský potenciál jsme přišli během válek...Anne Frank mohla změnit svět, mohla být známou spisovatelkou jako Dickens nebo mohla být druhou Matkou Terezou. Kvůli své smrti se nemohla stát ničím a přece byla důležitá. Stala se ikonou, reprezentantkou dalších mnoha bezejmenných obětí. Vystoupila z masy mrtvých a vyprávěla svůj životní příběh skrze svůj deník. Proto nebude zapomenuta. Nebudu se tu rozepisovat o naprosté zvrácenosti holocaustu, jen doufám, že se jednalo o dostatečnou lekci pro lidstvo, aby se již nic podobného nikdy neopakovalo. (13.02.2013)

Počas celej prvej časti a do polovice druhej som si hovoril, ako dobre sa majú ľudia okolo Anny, keď to porovnám s inými židmi z rôznych kútov Európy, ktorí už dávno predtým umierali. Jasné, nespravodlivosť je už len to, že sa museli skrývať a obmedzovať. Ale v podstate sa tam nudili, tak som začínal mať podozrenie, či nie je tento príbeh náhodou výnimočný iba tým, že sa po nej zachoval denník. Keď ma zrazu vyviedlo z omylu ich zatknutie a kruté väznenie, fackajúce nás práve tým, kvôli čomu sme sa ošívali v predošlých minútach. Ľudia, ku ktorým sme si vytvorili vzťah, sú tu vláčení bahnom, ako všetci ostatní, ktorých v koncentrákoch vidíme prvýkrát. A v tom spočíva intenzita filmu. (18.09.2017)