Réžia:
Věra JordánováScenár:
Božena ŠimkováKamera:
František NěmecHudba:
Vadim PetrovHrajú:
František Peterka, Ilja Prachař, Zdeněk Řehoř, Hana Maciuchová, Jaroslav Satoranský, Bohuš Záhorský (rozprávač), Martin Růžek (rozprávač)Epizódy(20)
-
Jak Trautenberk lovil v Krakonošově revíru (E01)
-
Jak Trautenberk chtěl peříčko z Krakonošovy sojky (E02)
-
Jak Trautenberk topil Krakonošovým dřevem (E03)
-
Jak Kuba utekl ke Krakonošovi (E04)
-
Jak Trautenberk vystrojil hostinu pro štěpanického barona (E05)
-
Jak šel Kuba ke Krakonošovi pro poklad (E06)
-
Jak Trautenberk chtěl Krakonošovo koření (E07)
-
Jak Trautenberk kradl zvířátkům zásoby na zimu (E08)
-
Jak Trautenberk vyměnil Krakonošovi fajfku (E09)
-
Jak chtěl Trautenberk nový kožich (E10)
-
Jak šel Trautenberk do hor pro poklad (E11)
-
Jak Trautenberk sušil Krakonošovu louku (E12)
-
Jak chtěl Trautenberk poslat Kubu na vojnu (E13)
-
Jak si Trautenberk pochutnal na čerstvých pstruzích (E14)
-
Jak Trautenberk pořádal vepřové hody (E15)
-
Jak Trautenberk chytal ptáčky zpěváčky (E16)
-
Jak Trautenberk otrávil strakatou kozu (E17)
-
Jak Trautenberk odvedl horské prameny (E18)
-
Jak se chtěl Trautenberk pomstít Krakonošovi (E19)
-
Jak Trautenberk prodával vodu (E20)
Obsahy(1)
Trautenberk, Anče, Kuba, hajný a Krakonoš - oblíbené pohádkové příběhy. Chamtivý a lakomý Trautenberk, žijící v horách na samé hranici Krakonošova hájemství, by chtěl být velkým pánem. Ale celé jeho panství tvoří chalupa, kousek lesa, pár luk a polí. Jedinými jeho poddanými jsou Kuba, Anče a hajný. Příběhy, např. Jak Trautenberk lovil v Krakonošově revíru, Jak Kuba utekl ke Krakonošovi, Jak chtěl Trautenberk peříčko z Krakonošovy sojky... (Bontonfilm)
(viac)Recenzie (495)
Tento velmi zdařilý hraný televizní večerníček pro celou rodinu má v sobě cosi typicky českého a proto ho všichni tak milují. Je veselý, vtipný a pro děti i nenásilně výchovný. Má výborné herecké obsazení všech charakterově zajímavých postaviček - Krakonošem počínaje a milým záporákem Trautenberkem konče. Když k tomu přidáme humorné příběhy a příjemnou hudbu, není divu, že okouzlí diváky každého věku. Je jedním z těch, které se časem ani opakováním neokoukají, naopak, pokud jej dávají v televizi nechávám všeho a na těch deset minut se stávám dítětem. ()
Kdo by neznal Trautenberka, zadýchaného hajného, který tu kupodivu nemá jméno, Anče, Kubu a Krakonoše. Trautenberk Krakonošovi pije krev a Krakonoš vždycky odhalí Trautenberkovo intrikování a na konci každého dílu s ním řádně zatočí. Ti dva spolu vedou nesmiřitelný boj. A Trautenberk na to vždycky dojede, ale tak už to v pohádkách bývá. Příběhy mají svoje kouzlo, jsou precizně zahrány a dá se jim odpustit, že jsou trochu stereotypní. Zkušená režisérka Věra Jordánová režíruje s přehledem a vybrala do rolí vynikající herce, kteří svým pohádkovým postavám vdechli život, a každý divák měl svou oblíbenou. U mě je to Trautenberk a Ilja Prachař ho hrál báječně. A tahle večerníčkova pohádka asi nikdy nezestárne. ()
Tak jsem se na Krkonošské pohádky těšil. Z dětství jsem je měl uložené jako jeden z nejlepších večerníčků. Nevím, co se se mnou po letech stalo, ale v mých třiadvaceti letech mne krutě nebavily. Jediný sympaťák je Trautenberk, ale ten je chudák tak blbej, že si myslí, že může s Krakonošem vyj*bat, i když s ním Krakonoš vyj*bal už stokrát. Ten fousatej páprda se s*re prostě do všeho, i když mu do toho h*vno je. A když proti němu Trautenberk dlouhou dobu žádné pikle nekuje, tak ho s*re jen tak z dlouhé chvíle, protože nemá do čeho píchnout. Ančeti, Kubovi a hajnému už nastrkal tolik prachů, že by si mohli koupit celé Krakonošovo, ale oni pořád jak blbci dřou u Trautenberka. Loajalita od nich nulová. Když se sojka práskačka někde fláká a výjimečně nepráská, vždycky alespoň jeden z nich hned utíká do Krakonošova a práská Krakonošovi na svého zaměstnavatele a chlebodárce. Fakt ne... 20% ()
Hoci som ja šuhaj z pod Tatier, "Krkonošské pohádky" mám celkom rád. A najviac sa mi páči tá od kapely Tři Sestry: „Dřevo štípou Kuba Anče, Hajnej musí hlídat kanče. Pracují protože musí, Trautenberk je hrozně dusí. Vybírá daně strašný a mejtný na cestě prašný. Krakonoš u Hásků leje a pak bleje na koleje. Sežral Kubu je mu nanic, vidí vláček ze Štěpanic. Baron mu z okýnka mává, ožralej je jako kráva. O tom práskaj sojky pestrý, v Jablonečku hrajou Sestry. Než písničky najdou formu u Zemánků laděj formu. Krakonoš hraje rokenrol. Bum bum ratata bum! Všichni tančej kolem rolb. Starej Houba pije rum. Holoubata, sejkory a drogy, všichni jedí a vařej grogy. Ráno je léčí Krakonoš. Projímadlo hor Krkonoš. Anče zlomil Kuby osud ač poctivá byla dosud. Poskytuje Němcům servis "ohne gummi" v Hanka servis. Hajnej nemoh sehnat práci denně sedí v restauraci. S Hankou pije myslivce, v zrcadle vidí kostlivce. Myslivec se totiž zlepšil, to ví i Ronald, ač ho nepil. Zato Hajný, ten se zhoršil, na Rezku se upil, debil. Tři sestry teď vládnou horám, v Buřanech maj hlavní stan. Trautenberk si čich k pohorám, tak zahynul jemnostpán. Krakonoš hraje rokenrol... Bum bum ratata bum!!!“ http://www.youtube.com/watch?v=uK_28TWNSNQ *** ()
Tohle byl jeden z mých nejoblíbenějších večerníčků a i když jsem znal každičkou epizodu i pozpátku, znovu a znovu jsem se na něj velmi rád koukal. Pak jsem Krkonošské pohádky dlouhou dobu neviděl a až teď se mi poštěstilo zhlédnout všechny díly pěkně na jeden zátah. Možná kvuli té pauze se dostavilo jisté zklamání, které zapříčinilo horší ohodnocení. To zklamání spočívá v tom, že se mi příšerným způsobem zprotivila samotná postava Krakonoše - kdysi sympatický strážce hor, prototyp kladného pohádkového hrdiny, se v mých očích změnil na stejného egoistu a antihrdinu, jakým je Trautenberk. Na každičkou Trautenberkovu lumpárnu odpovídá naprosto nepřiměřeným trestem, jehož cílem je protivníka maximálně poškodit (a ne napravit!). Nehledě na to, že je sám věrolomný a úskočný (viz epizoda s nakradeným dřevem...), případně trestá bezdůvodně (viz epizoda s pokladem). Tyhle výtky jsou sice psány s mírnou nadsázkou, ale fakt, že každý díl končí morálním ponaučením moudrého vypravěče, mi prostě nejde dohromady s předešlým dějem. Pohádkové schéma zlo vs. dobro zde dostává na frak a dobro lze vidět snad jen v Kubovi, Anči a prostoduchém hajném, kteří ale v souboji "pánů" hrají víceméně okrajovou roli. Jinak je ale seriál výborně natočený a stále se na něj rád podívám, ale prostě mě už tak moc nebaví... P.S.: doufám, že v tom někdo zase nevyšťourá "módní antikomunismus"... ()
Galéria (16)
Fotka © Česká televize / Minář Ivan
Zaujímavosti (27)
- Ilja Prachař Trautenberka nesnášel. Přestože ztvárnil téměř 200 filmových a seriálových rolí, pro většinu národa byl zaškatulkován jako hamižný Trautenberk z Krkonošských pohádek. A to mu vadilo až do jeho smrti. „Až se stane a nebudu mezi vámi, zakazuji vám, abyste o mně psali jenom jako o Trautenberkovi. Copak jsem neodehrál kvalitnější role?“ uvedl v jednom z posledních rozhovorů. Jak prozradil jeho vnuk Jakub Prachař: „Mockrát se stalo, že jsme byli u dědy na chalupě a chodily se na něj koukat cizí rodiny. Rodiče za plotem svým dětem ukazovali, jak vypadá ten Trautenberk. Děda je posílal rovnou do pr...“ (HawkeyP)
- V kulisách se objevovala skutečná zvířata. Součástí scény tak byli kočky, kůzlata nebo pstruzi, kteří plavali v umělém potoce. (konvax)
- Prvních 7 desetiminutových epizod bylo natočeno v roce 1974, dalších šest v roce 1980 a posledních sedm v roce 1984. Každá z těchto tří sérií má trochu jinou úvodní znělku. Znělka z roku 1974 má téměř minutu. Znělka z roku 1980 má přibližně 45 vteřin a je zrychlená. A znělka z roku 1984 zase na konci postrádá ženské vokály. (ČSFD)
Reklama