Pole snov

o existenci Hřiště snů jsem sice věděl, ale nikdy sem neměl potřebu si zjišťovat o čem ten film je ani se na něj podívat. Teď na něj došlo a nemohl mě víc překvapit. Místo tuctového sportovního dramatu jsem dostal melancholické drama s osobitou poetikou a extrémní náloží nostalgie. Je to velmi zvláštní kombinace, která rozhodně nemusí sednout každému a je třeba jí jít trochu naproti (postavy se přeci jen chovají celkem divně), ale když to sedne a zapadne do sebe přijde odměna v podobě trochu kýčovité pohádky, která je ale docela nakažlivá a má svoje nesporné kouzlo...80% (12.12.2023)

Po niekoľkých nadšených reakciách som očakával výnimočný zážitok. Možno za to môže nezáživný baseball, možno príliš poetická atmosféra, ktorá nám vnucuje pocit niečoho silne mystického vo vzduchu. Ono to tam je, ale je to akosi nedotiahnuté, neviem, čo si mám potom o Costnerovej postave myslieť. Chcelo by to pre nás európanov remake, kde by Luis Figo počul hlas Eusebia, ktorý by mu radil postaviť futbalové ihrisko. (02.06.2012)

Mozna by me tento film vice zaujal v roce 91, kdy bych s VHS v podpazi z Video Worldu bezel... Jen dalsi z rady kycovitych americkych sladaku, kterych jsme tady meli po revoluci spousta a ktery do velke miry zatemnil mozek (z filmoveho hlediska) vetsine z me generace. I ja, z one podivne nostalgie pridam hvezdicku. Jinak, pro me nicim zajimavy film. Snad jen mlady Costner pobavi a clovek si uvedomi, ze nestarne jen Kevin:-). (25.09.2016)

Celej film je taková sci-fi pohádka o tom, jak místo kruhů v kukuřičným poli vznikne baseballový hřiště, na kterým hrajou duchové starých legend baseballu. Baseball mi nevadí, ale vím o něm píču, a tak mi jména jako Shoeless Joe a Buck Weaver vůbec nic neříkaly. Ale stejně to celou dobu to bylo takový sentimentální a melancholický, že se na mě ta pohodová atmosféra přenesla a vlastně mě to bavilo, i když to byla spíš taková pitomost. A starej Burt Lancaster byl mega. (20.10.2016)

Asi jsem čekal příliš, doufal jsem v podobně kouzelný film jako je Legenda o slavném návratu, ale Hřiště snů mě tak neokouzlilo. Možná proto, že golf je mi mnohokrát bližší jak baseball, možná proto, že se Hřiště snů až moc vnucuje a snaží se vybudovat magickou atmosféru, ale úspěšně jen tak napůl. 60% (30.03.2014)