Metaloví lordi

Metalová muzika je nedílnou součástí mé DNA, tudíž si tuto filmovou jednohubku více než rád (lehce) nadhodnotím. Snímek Metal Lords režiséra Petera Solletta se sice nemůže chlubit inovativním scénářem či perfektními hereckými výkony, nicméně v tváří v tvář epickému soundtracku a všudypřítomné lásce k této tvrdé hudbě to tvůrcům rádi odpustíte. Jako oddychová hudebně komediální jednohubka totiž funguje více než dobře, což mi tentokrát ke spokojenosti vážně stačí. Skvělá práce! PS: Nečekaná camea členů některých mých oblíbených kapel opravdu velmi potěšila! (Netflix) „Metal is the key to everything.” (11.04.2022)

Metalový lordi je docela příjemná a sympatická podívaná, která si mě osobně ale spíš než čímkoliv jiným, získala především mou slabostí pro tu nejtvrdší metalovou odnož, tedy death, ovšem být tedy kluci příznivci třeba ještě grindu, tak bych šel s hodnocením určitě ještě výš :-). I takto jsem ale rád, že právě tento hudební žánr není ve filmech úplně opomíjen a každý takovýto snímek mě upřímně potěší. Každopádně, co se týče samotného filmu, je to taková nenáročná, přímočará, předvídatelná jednohubka, která svižně odsejpá, po většinu času je opravdu zábavná, disponuje fajn postavami, stejně tak jako jejich hereckými představiteli, a to ani nemluvě o cameo roličkách metalových legend, což mě vyloženě nadchlo. Jinak to má od všeho trochu, pár vtipných scének, několik funkčních dramatických vložek, něco málo té romantiky, nicméně dominantou Metalových lordů je ale především tedy ta hudba, což jsem ovšem jen uvítal, a to ať už v podobě vlastních fláků, tak několika dalo by se říct i legendárních nářezů. Možná tedy jen škoda, že se tvůrci tohoto snímku v jakémkoliv směru více neodvázali a drží se až příliš v pomyslných mantinelech korektnosti a přístupnosti, přeci jen se totiž jedná o metal, nicméně i tak jsem si tuto podívanou docela užíval a bavil se u ní. (07.06.2022)

Film o metalu, který vlastně ani není o metalu, i když se tak snaží tvářit.  Místo toho je to zase jeden z řady filmů o dospívání a problémů s tím spojeným. Metal je zde spíše jako prostředek, kterým hlavní postavy definují sebe před okolním světem. Stejně tak to mohla být posedlost šipkami nebo něčím jiným. Ne, není to nejoriginálněší film pod sluncem ani nic zásadního, ale poměrně zábavná hodina a půl s výborným soundtrackem. 60%+20% za soundtrack. (11.04.2022)

Povedal by som, že toto niekto neukočíroval. Dá sa tu vidieť kopa dobrých nápadov, ale výsledok je taká neforemná hmota, ktorý ich nevie efektívne zužitkovať. Väčšinový dojem z filmu je na úrovni rozpačitého úsmevu, kedy pozorujem postavy, ktoré by s trochu iným uchopením mohli byť naozaj sympatické, no tu ostávajú v škatuľke čudákov až do konca. Humor je na tom podobne ako postavy, z nedostatku trefnejšieho pomenovania recyklujem slovné spojenie “rozpačitý úsmev”. Tempo filmu je tiež tak kodrcavé, že kým sa všetky rozbroje medzi hrdinami príbehu utrasú je koniec (a na očakávaný súboj kapiel akosi neostane čas). Bezo zvyšku sa dá chváliť len hudba, ale to s ohľadom názvu filmu asi neprekvapí :-) 6-/10 (31.10.2022)

Ako metalového fanúšika ma potešil ďalší film o našej milovanej muzike. Síce je plný klišé a je najmä pre tínedžerov, ale je to oddychovka an jedenkrát. Musím však upozorniť, že od komédie to má ďaleko. Je to skôr hudobno-romantický film. A hudba vo filme znie veruže parádna. Martell je dobrý herec, ale až tak som mu ten metal neveril. Potešilo, že sa vo filme mihli skutočné hudobné hviezdy Scott Ian (Anthrax), Tom Morello (Rage Against the Machine, Audioslave), Kirk Hammett (Metallica) a Rob Halford (Judas Priest). Ak sa bavíme o filmoch o metale, oveľa viac ma bavil Hevi Reissu a topka za mňa bol islandský Málmhaus aka Hlava plná metalu. (04.02.2024)