Legenda jménem Vox Machina - Série 1

"Vox Machina, what a fucking joke!" ___________ Kvalitního fantasy matroše není nikdy dost – zvláště pak když jde o adaptaci herní kampaně Dungeons & Dragons.... Aneb to nejlepší z Dračáku, WoWka a všelijakejch fantasy chujovin v jednom výhodném seriálovém balení. Vox Machina je nejenom jakousi poctou ale zároveň i parodií na klasický dobrodružný fantasy ze starý školy, která je stylizovaná do ukrutně nekorektního R-kovýho animáku pro dospělý. V mnoha ohledech se ale seriál drží příliš zkrátka a není to zas tak ujetej odvaz s bandou potrhlejch nesourodejch pošuků alá Strážci Galaxie. Celej příběh se navíc motá kolem jedný nesympatický postavy – pistolníka Percyho aka lorda Percivala Fredricksteina von Musela Klossowskiho de Rola III. Zamrzí tak relativně promarněný potenciál, poněvadž kdyby se namísto kontinuálního příběhu využilo epizodického vyprávění a prozkoumávání fikčního makrosvěta (kterej je trestuhodně upozaděn a nevyužitej), šlo by o prvotřídní fantazijní podívanou – ale kolem a kolem jde o fajnovou nenáročnou oddechovku, ideálně na dlouhý cesty busem nebo vlakem. První epizoda se mi paradoxně líbila nejvíc, postupem času onen moment překvapení (krom pár výjimek) vyšuměl do ztracena. Uvidíme s čím se vytasí druhá série.... jo a mimochodem: Scanlan steals the show. (10.08.2022)

Hodně zvláštní mix temné a děsně osudové příběhové linky, spousty krvavě brutální akce a scének vyplněných neobratnými pokusy o vulgární idiotský humor. Archetypální postavy s psychologickou hloubkou vydefinovanou moudry z lifestylového časopisu (buď tím, kým doopravdy jsi) tu slouží výhradně jako věšáky na samoúčelná dramata, která jsou sice sem tam dobře vypointovaná, mnohem častěji se ale nesou v duchu beznadějná situace – deus ex machina vyřešení – další beznadějná situace – další objevení se nových sil, zásah shůry, zázrak, cokoli. No, nejpozději od půlky je už asi každému jasné, že přes všechnu tu děsivou temnotu a strašlivá nebezpečí se hlavním postavám nikdy nic nestane, protože ať jsou jakkoliv v ohrožení/těžce raněné/umírající, stejně se zhruba do deseti vteřin nějak zázračně postaví na nohy a s pokřiveným úsměvem na rtech a nějakým tím shit nebo fuck rozmáznou hnusáky po stěně. Nepřítomnost jakékoliv funkční romantiky je rovněž jasným ukazatelem, že tahle ve své podstatě pubertální partička je opravdu dobrá hlavně v tom tvářit se strašlivě cool a namachrovaně. Bonbónkem je pak random vytěžování klišovitých plot twistů (typických spíš pro anime) jako bratr proti sestře, zhypnotizovaní přátelé proti sobě navzájem nebo sebedestruktivní posedlost pomstou. Takže v mnoha směrech zábavný pokus, ale přiznejme si, že představa, že jadrné vyjadřování, ztmavené scény a zombíci ukusující lidem hlavy udělají z animáku pro teenegery animák pro dospělé je ukázkou právě té nedospělosti, kterou ti hrdinové vlastně reprezentují. (28.02.2023)

Budem zdržanlivý a nenechám sa strhnúť prvotnými dojmami, lebo už som to priamo chcel zrovnať s Castlevaniou, ktorá bola fakt že takmer dokonalá a toto sa tomu veľmi veľmi blíži, ale ponechávam si vrátka pootvorené pre prípadné pokračovanie cesty tejto totálne nekonvenčnej resp. nekorektnej party hrdinov, ktoré určite príde, keďže to bola vyslovene pecka, ktorá mala všetko od brutality, cez twisty, slušné postavy, akciu, výpravu, všetko, čo očakávate od skvelého fantasy. Odporúčam a dávam cca 85-90% prezatiaľ s tým, že časom pravdepodobne príde plná palba. (17.03.2023)

První sérka za mnou a těším se na volný čas, abych si dal nášup v podobě druhé. Vox Machina mají naprosto neskutečnou chemii, která se nádherně kombinuje mezi všemi členy týmu a každý je něčím vskutku zajímavý. Hlasový casting je taky špička a ta kadence hlášek, vtipů a nápadů se mi ani po těch 5 hodinách nepřejedla. Pravda, k dokonalosti chybí tak pět krůčků a hlavní důvod na tom má až příliš velká overpower některých postav, které se ve velmi "velmi příhodných" situací rozhodnou své nejsilnější schopnosti nepoužít a nebo je rovnou zapomenout. Jinak jsem ale spokojený. Pravda, někdy se Scanlan nechá až příliš často unést (doslova) a konec je na podobnou látku až příliš tuctový, ale dokud mé nadšení trvá, nebudu se v tom příliš patlat. PS: A Pierci je boží. (15.05.2023)

Původní  sérii Critical Role neznám, ale tím, že jsme s kamarády často hrávali Dračí doupě, tak jsem neměl problém se do tohohle seriálu ponořit. Za mě je to zdařilá fantasy, která má tak akorát humoru i napětí, aby mě udržela u obrazovky a ani chvilku nenudila, příběh je promyšlený a překvapivý, postavy jsou zajímavé, a tak akorát sympatické, aby si žádná vysloveně nekradla celou show pro sebe a zároveň jste neměli problém mít každou z nich z nějakého důvodu aspoň trochu rádi. Výhoda fantasy příběhů založených na DnD je i v tom, že hráči během hraní dokážou přijít velmi často s originálními a nečekanými řešeními problémů, které si pro ně Pán jeskyně připravil a některé z nich se evidentně promítli i do seriálu, takže kromě osvědčených fantasy linek, které se i tady objeví, dostáváte i slušnou dávku originality. Začátek byl super, cesta nesourodé partičky hodně extravagantních hrdinů na výsluní se mi opravdu líbila a byla plná hodně vtipných momentů i povedených hlášek. Druhá část kolem Percyho pomsty už byla mnohem víc tradiční s některými očekávanými zvraty, ale pořád dostatečně dobře zpracovaná na to, abych si vše užil. Za mě spokojenost a těším se na další putování s touhle partou. 8,4/10 (02.01.2023)