Watcher

Režijně nečekaně sebejisté ztvárnění námětu, který byl v minulosti zpracován už nejmíň tisíckrát. Neznámá Chloe Okuno dokázala s minimem prostředků (finančních i filmařských) vytěžit z neobjevného scénáře náramně pochmurnou podívanou o ženě (výborná Maika Monroe) sužované strachem z toho, že ji někdo sleduje. Krásně tajemné, tísnivé, audiovizuálně vytříbené a s precizně budovanými scénami, které přikovají do sedačky i bez užití jakýchkoliv obvyklých žánrových propriet (lekačky, násilí, nadpřirozeno). Nebýt finále natolik tradiční, nepřekvapivé a celkově banální, šlo by o mysteriózní psychothriller blížící se úrovni nejlepších obdobných děl Romana Polanského (Rosemary má děťátko, Nájemník). 70 % (25.07.2022)

Když se dva nastěhujou do snobskýho bejváku uprostřed dělnický vošuntělý čtvrti v Bukurešti, do bejváku kterej má vokna velký jako vejlohy a na nich žádný záclony ani závěsy, a hned ten večer spolu ještě "špásujou" na gauči, tak potom není divu, že povzbudí vražedný libido nejednoho ouchyla z voprejskanýho baráku vodnaproti. Po čase zase starej dobrej přímočarej thriller s téměř osmdesátkovou atmoškou, pomalej, temnej, smutnej, s krásně smutnou Majkou, jednou parádní smutnou synthpopovou peckou, a tím nejlepším exemplářem deviantního perverta za posledních x měsíců. Takový filmy maj dřevorubci tuze rádi! (11.07.2022)

Watcher si dovolím označit za skutečně solidní thriller, který bych klidně ohodnotil i vyšším počtem *, kdyby ovšem tvůrci měli o dost větší koule a nechali závěr tak jak jsem doufal, že ho nechají, tedy parádně netradiční, nekompromisní a bez posranýho happyendu, jenže to oni né, oni tam museli mermomocí narvat ještě pokračování oné scény a bylo po mé radosti, a tím pádem i po mé další * navíc! Jinak ale musím zopakovat, že se ve výsledku jedná o vážně působivou podívanou, které minimálně co se žánru týče, nechybí vůbec nic. Výborná atmosféra, pramenící především z rumunského velmi ponurého a zároveň fakt výrazného prostředí, perfektním způsobem fungující napětí, jenž je dávkováno v pravidelných intervalech a především jeho zpracování je opravdu mrazivé a skličující, postavy, které sice nejsou kdovíjak originální, ale v žádném případě si je nedovolím označit za nezajímavé, a to samozřejmě i díky skvělému castingu, kde mě hlavně bavila má oblíbenkyně a stoupající herecká hvězdička Maika Monroe, která svou paranoidní ústřední hrdinku sehrála velice přesvědčivě, i když tedy chvílemi bylo její chování na pár facek, nicméně je fakt, že v realitě dělá člověk takový koniny, že některé ty její afektované výstupy možná zas až tak nevěrohodný vlastně ani nebyly. Celkově má zkrátka Watcher určitě co nabídnout, celý film si dovolím v rámci žánru označit za opravdu působivý a příznivcům podobných podívaných udělá jistě velkou radost. (18.07.2023)

V podstatespokojnosť. Zápletka nie je ničím inovatívna, ale nepostrehol som v nej žiadne nezmysly a poctivo trápi diváka s dilemou, či je hlavná hrdinka len príliš vzťahovačná alebo sa deje niečo neobvyklého a tajomný pán ju sleduje. Napätie a atmosféra sa buduje pomaly, postupne a je plne funkčné. Pomáha tomu i fakt, že postavy sa chovajú ako racionálne zmýšľajúci ľudia, o problémoch sa rozprávajú a v rámci možností ich i riešia. Výsledný dojem nahor ťahá najmä Maika Monroe v hlavnej úlohe a tiež i režisérka Chloe Okuno, ktorá aj napriek nie príliš objavnému scenáru dokázala podať zápletku tak, že ma bavila. Záver nakoniec ide v zabehnutých klišé koľajách (škoda), ale i tak je Watcher fajn trilerom/light hororom na jedno pozretie. Presne na 3,5*. 65% (18.08.2022)

Okuno je mnohem lepší režisérka než scenáristka. Snaživá variace na Hitchcocka říznutá Polanskiho smyslem pro paranoiu. Táhne to skvělá scénografie, naplno využívající chladnosti a neokoukanosti bukurešťských lokací, trpělivá kamera, která drží záběry mnohem déle, než je příjemné, a samozřejmě vynikající Maika Monroe, držící v hrsti titul nezávislé scream queen, k níž však přidává dost uvěřitelné zobrazení ženy na pokraji zlomu. Všechno žánrový nadstandard. Jenže dnes každý festivalový horor musí mít kritický podtext a být jaksepatří „elevated". U Watchera je tato rovina jen velmi jemná, nerozpracovaná a přesně taková, jaká si myslíte. Pokud ale celá pointa visí na pomyslném „I told you so", je trochu zvláštní, že se hrdinka párkrát zachová naprosto neúměrně vzhledem k situaci a strachu z pronásledování, který by ji měl svazovat. Sama v noci liduprázdným metrem. Pronásleduje podivína od naproti do temného baráku bez jakékoliv zbraně. Chápu, že eskalace tempa a napětí musí být, ale zároveň nemůžu popřít, že mě to trklo. A tak jsme někde na půl cesty mezi hutnou žánrovkou a štípavou sociální kritikou. Ve výsledku ale zcela neuspokojí ani jeden tábor. 60 % (26.06.2022)