Vládca severnej dráhy

Obecně filmy, které mě zaujmou, dělím do dvou kategorií: na ty, které mě zaujaly přítomností nějaké vypečené šťabajzny a na ty, které mě zaujaly ačkoli v nich žádná vypečená šťabajzna nebyla. Přes moje nemalé sympatie k pánům Leeovi s Ernestem nepokládám za vypečenou šťabajznu ani jednoho z nich, takže to asi bude ten druhý typ filmu. Takový, který vás strhne tehdejší svobodou, navrch umocněný přírodou, která by ve finále svou krásou napráskala i kdejaké té vypečené šťabajzně. P.S: Až se bude chystat natáčení filmu Vládce Českých drah, ať mi zavolají. Mám pro ně perfektní předlohu. (06.01.2016)

Tak jsem si doplnil další film s vláčky, ale pocity mám trochu rozporuplné. Na jedné straně netradiční námět parádní exteriéry a dvě herecké legendy pohromadě. Hlavně Borgnine si toho strážce vlaku co radši někoho zabije, než aby ho nechal svézt opravdu užil. Na druhou stranu je tu dost hluchých pasáží a pár nelogičností. Film nedokáže udržet konstantní tempo a tak občas nudí. To mi u typických filmů z pomalým sedmdesátkovým tempem nevadí, ale tenhle byl takový zvláštní, ale zase ne špatný, tak to vidím na lepší průměr.60% (06.12.2016)

Netradičný pohľad na podivnú cestovateľskú záľubu tulákov, ktorých je po hospodárskej kríze viac než dokáže železničná spoločnosť kladivami a kopancami odohnať. Hlavný hrdina L. Marvin sa zameral na obávaný vlak, ktorému šéfuje neľútostný E. Borgnine. Dobre sa to pozerá, film má spád i napätie, len som si nebol istý tou motiváciou tulákov riskovať svoje životy pre niečo , čo vlastne ani nepotrebovali. Ani moje hodnotenie nie je veľmi isté, kolíše medzi 3 a 4roma hviezdami, ale L. Marvin to prevážil bližšie k štyrom. 70%. (28.09.2014)

Poctivé chlapské dobrodružství inspirované setkáním nejslavnějšího hobo známého jako A-No.1 a začínajícího spisovatele Jacka Londona. Jenže Carradinova postava, která svou přezdívkou odkazuje na Londona (Cigaret), zrovna neodpovídá dnešnímu obrazu slavného spisovatele. Ale A-No.1 ho ve své knize vydané rok po Londonově smrti viděl nejspíš jinak (štěně následující věrně svého pána). Ať tak či tak, Aldrichův pokus v závěrečné třetině vybudovat vztah mezi dvěma "nedobrovolnými" společníky zpomalí tu skvěle rozehranou hru na kočku a myš. Je to pochopitelné, pokud se díváme na životopis, ale protože tvůrci nezmínili Londona ani v titulcích, většina diváků (i ve zdejších komentářích) nechápe tu změnu tempa filmu. (10.09.2017)

Na rozdíl od Davida82, jehož komenty mám jinak rád bych k hoboes nepřistupoval jako k ,,nemakačenkům''. Oni se totiž jimi nestali jen tak ze své vůle. Film se odehrává v roce 1933, tedy v období třetího roku hospodářské krize, kdy napříč Státy putovaly miliony lidí bez práce. Řadě z nich nezbývalo než brát podřadné práce česáčů ovoce, dělníků na farmách či pomocných dělníků. Jejich hlavními dopravními prostředky byly vlaky. Železniční doprava byla v USA velmi rozvinutá a tak jste se mohli na střeše nějakého expresu či nákladního drncáku dostat kamkoliv. Zřízenci té či oné železniční společnosti s nimi často bojovali a opravdu se našlo i spousta takových Shacků, kteří se nebáli mrzačit či zabíjet. I bez toho však byl způsob cestování hoboes velmi nebezpečný ať už se jelo na osách, v nákladu či na střeše vagónů... Řada z nich byla po pádech či škřípnutích vagónem zmrzačena či zabita, nízké tunely by mohly vyprávět o těch, kteří se včas nesehnuli.... Jak se zpívá v jedné písni ....jo koleje jsou vostře broušený.... Ale snad právě proto, že hoboes byli obyčejní lidé, kteří putovali svým způsobem svobodně krajinou, našlo v nich tolik umělců inspiraci. Ať už jsou to zpěváci či zpisovatelé. Jedním z nich byl jeden z nejlepších amerických autorů John Steinbeck. Jeho knihy miluji a mám rád i jeho česáče ovoce, povaleče a tuláky... A tenhle film je přesně z té doby. Milovníka parních monster potěší ten pohled na supící americké stroje a milovníka vláčků potěší ten pohled na lokálku jedoucí širou americkou krajinou... Marvin i Carradine si své drsňáky zahráli skvěle a já obdivuji herecké výkony i v ohledu k náročnosti natáčení, kdy občas bylo skutečně nutno naskakovat na jedoucí vlak či běhat po jeho střeše... Na konci škoda snad jen té kečupoidní krve. Každopádně každé romantické dušičce mohu tento film o tulákovi ,,Jedničce'' a ostře hlídané ,,Devatenáctce'' do Portlandu doporučit byť už kouř z jeho lokomotivy malinko odvál kouř.... Tu vůni uhlí ale v něm stále cítím. Tři lopaty do kotle! * * * (20.04.2016)