Ještěr

// Monotónní detektivka s příběhem, který působí, jako by ho někdo celou dobu koncipoval do seriálu, jenom aby se Netflix na poslední chvíli rozhodl, že chce radši ušetřit a mít jen malý komorní film. Druhá polovinu úplně mimo, než se ten přístup ale omrzí, tak je to celkem fajn a Benicio jako vždy super. 6/10 (01.10.2023)

Typická krimi dráma škandinávskeho strihu, s pomalým tempom, večne zamračeným počasím, pochmúrnymi farbami, postavami z mäsa a kostí a bez zbytočne hollywoodsky prehnaných scén. Grant Singer kopíruje od najlepších, ale vo výsledku nestrhne tak ako jeho vzory (Prisoners, Gone Girl, The Girl with the Dragon Tattoo). Reptile síce postupne šponuje napätie, príbeh, motívy a spleť postáv čoraz viac zamotáva, aby to celé v druhej polovici vlastne nijako nezúžitkoval. Benicio del Toro skvelý a tiahne film neskutočne na svojich pleciach, ale takáto krimi by potrebovala byť neustále o krok pred divákom, mať nejaký odzbrojujúci moment prekvapenia alebo aspoň intezívne finále, kde všetky tie vzťahy medzi postavami náležite zužitkuje. V tomto podaní bohužiaľ vyústi do pomerne obyčajnej, v druhej polovici značne monotónnej detektívky so záverom, ktorý by potreboval vyhrotiť (ne)priateľstvá medzi postavami, no nakoniec to dvojhodinové budovanie príbehu odbije dvojminútovým očakávaným odhalením a dvojminútovou neemotívnou prestrelkou hlavných postáv. Fajn, ale nič čo utkvie v pamäti, či už formou alebo príbehom. CELKOVO: 6/10 (09.10.2023)

Pomalu budovaná atmosféra pomocí chladných barev, hudebního doprovodu a skvělých herců kde nejenom Benicio Del Torro a Justin Timberlake jsou skvělí. Po delší době kriminálka, která i přes malá zaškobrtnutí mě udělala opravdu radost. Stejně tak fajn bylo vidět M. Pitta a Alicii Silverstone, která mě tady příjemně překvapila. (30.09.2023)

Začátek byl ještě docela slibnej, ale časem se to vyvrbilo v pomalu plynoucí a na moje gusto až moc překombinovanou detektivku. S každou další minutou pak moje pozornost klesala víc a víc a finále který nepřineslo nic co by se nedalo předem čekat už jsem vyloženě odzýval. Tenhle typ filmu holt není pro mě.25% (18.10.2023)

Benedikt Býkovský je sice pořád démonický a jeho mámtovpičistické herectví uhrančivé, ovšem ten karfiól na palici, který si strachem z šedin barví tou nejčernočernější černí, kapku tu jeho belzebubitu komicky degraduje, protože s tím vypadá jako vlastní karikaturní gumák nebo nesmiřitelně plešatějící senior v hodně teplé paruce. Každopádně tuhle zcela fádní, šablonovitou, nepřeqapivou, místy narkoleptickou a zbytečně dlouhými záběry na nic a o ničem vatěnou detektivku vcelku vytrhl, protože být tam někdo méně charismatický, nynal bych jako rohypnolem praštěný nejpozději po druhém plnočasovém ubíjejícím pochodu z auta do nějakého baráku (A že jich tam je!), načež bych ty zbytečné proleženiny a frustraci z otravy filmem dozajista druhý den promítnul do svého erudovaného hvězdičkového pohrdání. Takhle se omezím jen na suché konstatování, že až se debutující Zpěvák naučí potlačovat své visualmanické ego a zacházet s nůžkami na přebytečnou vatu, mohlo by z něj i něco být. Režii to má pevnou, atmosféru chladnou až depresivní, navíc podtrženou zde vcelku příhodnou konstantně plačtivou grimasou prkenného neherce Justýna Timbrgeje, a docela to i graduje. Sice závratným tempem hemiplegického šneka, ale graduje. Tudíž zpruzené tři, ale mít to tak o pětatřicet minut otravných redundantních pičičand méně, sahal bych možná po rutinní čtyřce. (30.09.2023)