Reklama

Reklama

Usmívající se paní Beudetová

  • Francúzsko La Souriante Madame Beudet (viac)

Obsahy(1)

Film se zaobírá úlohou ženy bez griffithovského sklonu k melodramatičnosti, spíše spolehá na výrazové prvky impresionismu. Hlavní hrdinka, usmívající se paní Beudetová, jak značí ironický název filmu, pozoruje svůj vlastní život a svého nevyrovnaného egoistického manžela. Jeho oblíbeným způsobem, jak k sobě přitahovat pozornost, je ohrožovat se nenabitým revolverem. Jeho zdeptaná žena se právě této hříčky chytne jako vratké cesty k domnělé spáse, ale nepočítala s vlastní vlnou výčitek i jinými okolnostmi, které ani nemůže ovlivnit. (Morien)

(viac)

Recenzie (22)

Webb 

všetky recenzie používateľa

Paní Beudetová, jenž je životem chycena do pasti dusivého buržoazního manželství uniká do snů, pouze v nich se totiž cítí štastná. V její vidině se však objevuje její manžel, který tento slastný pocit okamžitě odbourá. Žena tudíž nastraží náboje do pistole, kterou se její manžel často ohrožuje. Její pokus je však špatně pochopen a sama zůstane nepotrestaná. Feministický experimentální film, pracující s novátorskými efekty a technikou střihu, jenž do filmu včleňujou něco z tehdejší rané avantgardní estetiky pro porovnání snu s realitou. [8/10] (Němý čb. /// Scénář: Denys Amiel, André Obey /// Kamera: Maurice Forster, Paul Parguel) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()

Rozjimatel 

všetky recenzie používateľa

3,5 Veľmi sugestívne podané utrpenie pani Beudet, ženy v hlbokej depresii, žijúcej v nešťastnom manželstve s nenávideným manželom. Výborne sú stvárnené snové vízie ženy, čo sú jediné chvíle, počas ktorých je žena šťastná, ale len do momentu, kým sa vo vízii neobjaví démon v podobe jej manžela (zámerne deformovaná). V týchto víziách boli použité na tú dobu veľmi pokrokové triky. Tento experimentálny film je považovaný za jeden z prvých feministických filmov. Najsilnejší dojem vo mne zanechala výborná impresionistická hudba od Manfreda Knaaka z roku 2005. ()

Reklama

Morien 

všetky recenzie používateľa

(1001) Jeden z nejlepších filmů němé éry, řekla bych, nebo rozhodně jeden z nejzajímavějších, už jen v tom, jaké problémy řeší a jak se na ně dívá. Domácí rituály a stereotypy (skvěle použité přemisťování vázy s květinami po stolečku), myšlenkové procesy jak její, tak jeho, používání třetího člověka jako zbraně proti svému partnerovi, výhružky a sliby, které nikdy nemíním naplnit... To jsou všechno věci odkoukané ze života, na které si mohu šáhnout a které jsou i pro mě velmi uvěřitelné, což je třeba pocit, který jsem z Griffitových, o mnoho slavnějších, snímků nikdy neměla. Plus zajímavé impresionistické vidění, které kašle na nějakou bombastičnost a zůstává parádně sevřené a atmosférické. ()

radektejkal 

všetky recenzie používateľa

Jeden z možných pohledů na paní Bovaryovou. Její snění (jak vidíme) není prosté a upřímné, na klavír sice hraje Jardins sous la pluie od Debussyho, avšak její mysl zalidňují monstra. Akcentované "tahání se o vázu" také do jejího snění příliš nezapadá. A tak, ať chlap je jaký chce, usmívající se paní Beudetová je jen ustrašenou loutkou (bez hlavy). Vyústění příběhu jen dokládá, že kdyby to dopadlo jinak, také by to bylo řešení... ()

kaylin 

všetky recenzie používateľa

Velmi specifický film, který myslím nijak v současné době nepobouří svým feministickým pojetím, ale naopak má velký potenciál k tomu, aby zaujal svým snovým pojetím. Stále se zde dají nalézt prvky, které nadchnou i současného diváka, hlavně v tom smyslu, jak jsou scény pojaty, jak jsou natočeny. Pokud se nepletu, jedná se zároveň o jednu z prvních režisérek, která je uznávaná, a to natolik, aby se její film objevil v 1001 filmech, které musíte vidět, než zemřete. Příběh sám o sobě nemusí nadchnout, ale právě pojetí scén je výborné. ()

Galéria (13)

Zaujímavosti (1)

  • Film byl vybrán do programu prvního Festivalu ženského filmu v New Yorku v roce 1972. (ČSFD)

Reklama

Reklama