Konference ve Wannsee

Odpověď na otázku, kdy že to ten právní pozitivismus selhal, je v křišťálově průzračné podobě obsažena v postavě Colina Firtha - vůbec nikdy. Nahlíženo optikou pozitivismu, samozřejmě. Firthovo zaujetí pro praktické řešení otázky cestou práva je absolutní, absurdní, a bohužel zcela autentické, z pozice filmového fanouška hodnotitelné jen jako AAA. A až se před vámi bude tak deset minut promenádovat podobně nabitý Kenneth Branagh coby Herr Heydrich, bez sebemenší lítosti si řeknete: "Jen se vykecej, budeš chcípat pomalu," a zjistíte, že slovo sepse nikdy neznělo tak sladce. Potlesk patří rovněž Stanleymu Tucci, jenž je coby Adolf Eichmann své věci oddán podobným způsobem a navíc touží, aby naprosto vše, čeho se "dotkne", proběhlo zcela bez chyb. Myšlenka na to, že někdo takový má prakticky na povel obří továrnu na smrt, je příšerná. Výsledkem sešlosti této ústřední trojice s ostatními více či méně šílenými přicmrndávači se v roce 2001 naštěstí stal jen výtečný film, který by se měl promítat nejen v hodinách dějepisu, ale především základů společenských věd či jak se ten předmět teď jmenuje. Stoprocentně zasloužených, ale "jen" 90%. (02.04.2007)

Hraný dokument, jehož síla a působivost spočívá v tíze a váze fakt a souvislostí. jež v rámci non fiction - ve skutečnosti nejpůsobivější formě scifi - podává. To je základní rámec skvělého filmu, jehož scénářem se stal jediný dochovaný exemplář zápisu v rukou muže, jmenovce jména, které je pro Němce vším - Martina Luthera. Pozitivně právní ortodoxie, tato neúmyslná sestra i nechtěná matka organizovaného zločinu, v tomto případě posloužila způsobem, který budí děs i dnes. Bohužel ne u všech. Ještě hrůznější než představa cikánského a židovského exodu-etnocidy jsou možné následné důsledky dalších, řetězově následujících činů tohoto druhu. Svým způsobem bylo a zůstává Wannsee vrcholem. Vrcholem lidského zla a zloby. Zvolená dramatická forma kulturního dědictví - i pakultura je de facto formou kultury - působivost této mefisotofelské ďábelskosti oproti očekávatelnému klasickému dokumentárnímu filmu ještě zesílila. Historii archivních dokumentů doplňuje historiografie orálních pramenů - zápis z této porady je jakousi syntézou obou těchto přístupů. Zní to hrozně, ale podobných děl by mělo být více. O to víc, oč rychleji ubývá pamětníků a přímých účastníků těchto strašlivých hrůz nejkrvavější a nejzločinnější války dosavadních lidských dějin. (05.11.2007)

Několik důležitějších nacistických funkcionářů devadesát minut mluví a mluví a mluví, až se domluví. Občas něco snědí, napijí se, pohádají se, začnou jako stádo dobytčat mlátit pěstmi do stolu, ale jakým způsobem „židovskou otázku“ nakonec vyřeší je pochopitelně známo již několik desítek let. Jediný dochovaný spis o této přísně tajné konferenci (oficiálně k ní nikdy nedošlo) nelze považovat za zdroj dostatečně věrohodný, nemá však valného významu zpochybňovat detaily, na děsivosti tématu by to nepřidalo ani neubralo. Sledovat konverzaci patnácti chladnokrevných Němců bylo znepokojivé, ještě více znepokojivé pro mě však bylo, že jsem se od filmu nedokázal odtrhnout. Výborní herci, nápaditá kamera, jeden dům, pár exteriérů – tak málo občas stačí ke kvalitnímu filmu, jde jen o to, mít dostatečně silný námět. 80% (27.01.2007)

Neviem či je konferencia ten správny výraz, ale film je to veľmi zaujímavý. Ani sa mi nechcelo veriť, že išlo o celovečerný film, tak rýchlo všetko ubehlo. A pritom ide len o niekoľko rozhovorov za jedným stolom. Branagh, Tucci a Firth bravúrne zvládajú svoje úlohy. Napriek tomu, že všetky postavy považujú židov za najväčie zlo sveta, tvorcovia dokázali pútavo zobraziť rôzne prístupu ku konečnému riešeniu... (16.05.2015)

Film, kde nenájdete akčné scény, zvraty, ani dramatickú hudbu. Prakticky celý film sa odohráva za stolom v jednej miestnosti, no napriek tomu sa nebudete nudiť ani na sekundu. Prejednávajú sa totiž veľmi dôležité veci, ktoré majú ostať pred svetom zamlčané. Čo urobíme so židmi? Ako a kde ich likvidovať? Ako ich likvidovať čo najefektívnejšie a najlacnejšie? Čo urobíme s miešanými rodinami? To sú otázky, na ktoré dostanete zaujímavé odpovede, hoci sami prítomní vysoký predstavitelia nemali na všetko jednotný názor. Vzniklo len málo filmov, ktoré vás dokážu udržať v strehu, napriek tomu, že prakticky celý film počúvate dialógy. Nedávno takto zabodoval N. Michalkov s filmom 12. Prečo tento zaujímavý snímok u nás zatiaľ nikto nevydal na DVD je záhada. Ja osobne som ho videl asi pred tromi rokmi na ČT2 v pôvodnom znení. Vzhľadom na to, že je to TV film, musím ohodnotiť plným počtom. 100%. (11.06.2009)