Labyrint

Humor Terryho Jonesa je tu cítiť. A Hensonové kreácie a svet je zase raz plný všakovakých postavičiek a nápadov, ktoré spolu krásne koexistujú. Oproti Temného kryštálu je tu viac cítiť akýsi rodinný element, hoci úplne detským by som ten film nenazval. Z týchto fantasy filmoch z 80 rokov mám pocit, že keby som ich videl ako decko, tak by som sa strašne moc bál. Ich nadčasovosť a formálnu stránku doceňujem až v dospelosti. Nebyť zbytočne a nezmyselne odbitej expozície, bolo by to možno za plný počet. Humor, svet aj Jennifer Connelly mi v tomto prípade značne ulahodili. A David Bowie ako Goblin King si zaslúžil viac priestoru. Jeho démonickosť, spevavosť a obtiahnuté pančuchy mali v rámci príbehu svoje čaro a nepôsobili vôbec karikatúrne, ako som sa toho zo začiatku bál. Veľmi dobré fantasy s bábkami. (02.02.2023)

30 let a postavičky v téhle fantasy díky loutkám nezestárly téměř vůbec. Nemalou zásluhu na tom má tvůrce Mupetů Jim Henson. A že se budete bavit, protože tyhle postavičky jsou nejenže uvěřitelné, ale velmi vtipné. O tom by se dnešnímu CGI mohlo nechat zdát. Je smutné, že takovýto typ filmu dnes nejspíše nikdo nenatočí. (27.01.2014)

V tomto Labyrintu jsem se cítil jako doma. Milé fantasy se sympatickou Jennifer Connelly, tolika zajímavými nápady a přímočarým příběhem. Musím pochválit i velmi dobré zpracování skříktků a všech různých kreatur. Jediné co zde být nemuselo byly ty hudební části ale přihmouřím oči a po dlouhé době šoupnu plný počet. Kdo ví jak by to dopadlo, kdybych to viděl ještě jako dítě. (28.08.2012)

Tohleto mi nějak uniklo a dnes už z takového příběhu prostě nemůžu mít to, co bych z něj mohla mít jako malé děcko. Jsem zvědavá, co na to budou říkat moje děti, až jim to pustím. Pak možná komentář rozšířím o jejich pohled. Za mě tedy zatím kouzelné figurky skřítků, spousta pěkných nápadů velmi přesvědčivá bažina věčného zápachu. (16.04.2013)

Holčička, nebo přesněji slečna, v neskutečném skutečném, neskutečně skutečném nebo možná skutečně neskutečném světě zachraňuje svého bratříčka, kterého se chtěla zbavit, ze spárů někoho, koho chtěla milovat. Díky dobové módě víme o všech koulích, které má hlavní záporák k dispozici, pouze o těch čarovných jsme si však jisti, že jsou jen mýdlovou bublinou. Přiznejme si, že to trochu trikově zastaralo. Děj není nijak složitý, vlastně je až zarážející, jak lineárně přímočarý mravoučný dej dokázali zaplést do složité konstrukce proměnlivého labyrintu. Ale kritizovat něco tak roztomilého a příjemného, to by nebylo fér. (15.02.2014)