minima

Perfektní spojení hudby a obrazu. Další slova mi došla.

Zpracování toho filmu, s veškerou svojí komorností, k němu naprosto sedne. Volnější začátek s následujícíma psychoscénama, nad kterýma mi zůstal rozum stát. A ten závěr... Myslím, že pár desítek minut jsem po filmu jenom seděla a čuměla tupě na obrazovku počítače. Ale když já mám tyhle psychárny melancholický a depresivní hrozně ráda. A Dogville jim zatím kraluje.