Labyrint

Když jsem byla malá, věřila jsem tomu, co mi říkali. "Maminka má vždycky pravdu." Když jsem byla větší, tak to trochu nabobtnalo. "Maminka a paní učitelka mají vždycky pravdu." A teď jako velká znám pravdu, úplnou pravdu. "Maminka, paní učitelka a váš vydavatel komiksů mají pravdu." Labyrint jsem neviděla už hodně dlouho. A jak mi vydavatel dál radu, jak si zlepšit den před čtením knižního prequelu, ráda jsem ho poslechla :) *** A teď k filmu. Bacha na to, co si přejete. Mohlo by se vám to splnit. Hlavně když jste v bubertě. Potom toho můžete litovat. Třeba když si přejete, aby vašeho brášku odnesli skřítci. A ono se to stane. Musíte ho potom přece zachránit! Ale k tomu bude muset Sára nejdřív změnit hodně věcí v sobě. Pochopit spoustu věcí. A hlavně, projít labyrintem. *** Vizuální stránka je dokonalá. Nechce se mi psát dodatek "na rok vzniku". Protože tohle je jenom důkaz, že film můžete natočit i bez prostříhání hodiny skutečného materiálu a padesáti hodin materiálu před zeleným plátnem. Je to krásná čistá filmařina, užila jsem si každou minutu. Stejně jako hudební stránku. To je klenot! *** Snění je fajn. Ale občas musíte prostě dospět. A potom snít jinak... (02.11.2020)

Předně nutno podotknout, že je to pohádka. Ale pozor, nikoli pohádka pro dospělé, takže srovnání s Barbarem Connanem či Temným krystalem (jak je poukazováno v některých komentářích) je trochu přehnané. Jinak je to standard, který nikoho neurazí a naopak nadchne geniálními postavičkami, do kterých stoprocentně musel mluvit i Terry Jones, protože mi nikdo nevymluví, že ty ruky před hladomornou nebyly jeho nápad. Terry Jones se v každém případě postaral o scénář, do kterého také vtiskl svůj rukopis, takže jsem se opravdu několikrát i hodně dobře zasmál u lehce "montypajtnovských" gagů. Potěší samozřejmě roztomilá Jennifer Connelly a melodické "poprockové" melodie Davida Bowieho s dokonale infantilními texty, takže je to stravitelná zábava i pro starší diváky. Časem sice zestárla, ale masky, humor a melodie jsou nesmrtelné. [leden 2006] (26.01.2006)

"Fantaghirovská" pohádka s kouzelně psychedelickým Bowiem v hlavní záporné, a nádhernou Jennifer Connelly v hlavní kladné roli. Kupodivu je ale Bowie nejlepší ve chvílích, kdy více mluví než zpívá - skoro všechny písně totiž z filmu vyčnívají jako nepatřičné diskotékové vsuvky s fantasy monstry z latexu hopsajícími okolo. Naštěstí ve chvílích kdy se nikdo nepokouší o rozjuchanou zábavu pro nejmenší je z film rázem velmi koukatelné fantasy ve vynikajícím prostředí a s několika skvělými fantasmagorickými postavičkami ve vedlejších úlohách. Nicméně také s ne příliš uchvacujícím (ne)příběhem, takže legendou rozměrů Nekonečného příběhu se Legenda nikdy nestane. 7/10 (14.06.2010)

V tomto Labyrintu jsem se cítil jako doma. Milé fantasy se sympatickou Jennifer Connelly, tolika zajímavými nápady a přímočarým příběhem. Musím pochválit i velmi dobré zpracování skříktků a všech různých kreatur. Jediné co zde být nemuselo byly ty hudební části ale přihmouřím oči a po dlouhé době šoupnu plný počet. Kdo ví jak by to dopadlo, kdybych to viděl ještě jako dítě. (28.08.2012)

Nie som obdivovateľom tvorby anglického speváka Davida Bowieho. Počúvam iný druh hudby. Bowie mi nikdy nebol ničím sympatický, preto mi veľmi dlho trvalo pokiaľ som si pozrel film "Labyrint". Je to nahlúpla, prestarnutá psychedelická fantasy rozprávka. Zženštilý, strapatý Bowie v obtiahnutých leginách a čižmách s vysokým podpatkom bol doslova trapný. Jeho postava nemala žiadnu charizmu. Pôsobil kŕčovito a nevieryhodne. Našťastie to zachraňovala mladá, krásna Jennifer Connelly. ** (18.04.2017)