Kráska dňa

Kráska dne - neobyčejný důkaz existence lidského nevědomí. Mnoho komentářů k tomuto filmu se točí kolem manželské nevěry, spoutanosti ve vztahu, nespokojenosti s nabízenou intimitou. Nemyslím si, že některé z těchto témat by mělo být tématem klíčovým. Zajímavé jsou prostřihy z dětství splétající dějovou linii problematické sexuality Severininy osobnosti, zde to všechno začíná. Sama sebe pak v dospělosti nahlíží se zmateností, když však přistoupí na hru svého nepokojného nitra a vydává se na cestu zpřístupnění slasti, život je rázem klidnější. Jednání pod zkreslenými obrazy skutečnosti paradoxně zprostředkuje uvolnění a možnost nadechnout se ve vztahu. Těžké žít dlouhodobě s tolik zraňujícími vytěsněnými obsahy. Snímek je přesto natočený docela jemně a citlivě. (14.05.2011)

Luis Buňuel dokázal plnohodnotně převést atmosféru surealismu do filmu. Do filmu času vstupuje snění, přičemž chvíli trvá, než divák rozezná, že nejde o realitu. Do toho je scénář prošpikován místy absurdními dialogy, zároveň všas příběh zůstává konzistetní, netříšítí se a ději tak nechybí celistvost a logická uzavřenost. Buňuel se ve svých filmech vždy mohl opírat o zdatné herce a v Krásce dne to platí obzvlášť. Dá se totiž říci, že Catherine Deneuve si krade celý film pro sebe, protože její Severine dokáže celý prostor filmu vyplnit provokativní atmosférou. Kráska dne patří mezi ty opravud velká díla svého režiséra, i když osobně mám raději ty filmy, ve kterých překročil hranici reality ještě výrazněji. (21.11.2011)

Spiklenci slasti Luise Buñuela. Jan Švankmajer je ale dokázal natočit líp... Zajímavé také je, jak se Buñuel snaží vystupovat proti společenským konvencím, ale dobový úzus mu nedovolí v takhle vyhraněně otevřeném snímku ukázat byť jediné ženské ňadro, vše končí u dámského spodního prádla či odhalených ženských zad... (06.02.2012)

Umelecky film o tom, ze zeny jsou devky. Vzhledem k 60's datu vyroby obdivuhodne nekompromisni a silne evropske, je na tom dokonale videt, ze to nevzniklo v Hollywoodu. Vyborny mix podvedomi a reality dokonale Catherine Deneuve. Me prvni setkani s Buñuelem dopadlo pozitivne, i kdyz to asi nebude moc velky fanousek hudby, kdyz tady vubec zadna neni. 7/10 (13.06.2011)

Buñuelove vzťahové štúdie sú vskutku úchvatné a jedinečné. U tohto režiséra sa mi páči, že nič nenecháva na náhodu a vždy sa snaží ísť až na kosť problému, k čomu mu samozrejme slúži najmä brilantné charakterové vykreslenie postáv. V tomto prípade sa mi však zdá, že sa tu mierne odklonil od bežnej schémy skúmania vzťahu, a že sa viac zameral na psychológiu jedinca, konkrétne na ženu, ktorá si navonok žije spokojným životom, no vo vnútri je prázdna ako taká opustená vlčica. Čo sa týka jednotlivých nelineárnych vsuviek vo filme - útržky snov a predstáv, nevadili mi, a miestami pekne dopĺňali hlavnú os príbehu. Záver som si predstavoval trochu inak, no ale zas nemôžeme mať všetko, však? Nadpriemer. 75/100 (11.10.2017)