Bitva u Gettysburgu
Gettysburg
Réžia:
Ronald F. MaxwellScenár:
Ronald F. MaxwellKamera:
Kees Van OostrumHudba:
Randy EdelmanHrajú:
Tom Berenger, Martin Sheen, Stephen Lang, Jeff Daniels, Richard Jordan, Andrew Prine, Cooper Huckabee, George Lazenby, Bo Brinkman, Peter Miller, Sam Elliott (viac)Obsahy(1)
Historický filmový epos natočený podle románu Tke Killer Angels (Andělé zabíjáci) Michaela Shaary. Děj se soustředí na několik hlavních postav a líčí jednu z klíčových bitev války Severu proti Jihu, k níž došlo v červenci roku 1863 u pensylvánského městečka Gettysburg. Film byl natočen v Gettysburském národním vojenském parku (Gettysburg National Military Park) pro kabelovou televizi Turner's TNT. Představitel plukovníka Chamberlaina, Jeff Daniels, byl nominován na Oscara za nejlepší vedlejší herecký výkon. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (58)
Úplně v pohodě by se to dalo sestříhat na dvě hodiny a bylo by to nepoměrně lepší. Jakožto odpůrce dělení filmů jsem musel tohle dokoukat napočtvrtý. Zásadní problémy: 1) jakkoli byla bitva o Gettysburg zásadní z hlediska vývoje války, filmově je pramálo vděčná, protože její výsledek byl jasný už od rozestavení vojsk 2) s televizním rozpočtem se těžko rekonstruuje bitva s více než 160000 účastníky, což se ale dá maskovat. Ale né, musíme tu mít panoramatický záběry a velký celky. 3) Výhodou je, že v USA existuje mnoho klubů, kteří se rekonstrukcema této bitvy zabývají a tedy vědí co mají dělat, zahrajou zadarmo a vercajk si v zásadě přinesou sami. Blbý je, že jim ani za boha neuvěříte, že by třeba mohli umřít, protože když během bitvy přelézají dřevěnou ohradu, úplně vidíte jak si dávaj pozor, aby si nezadřeli třísku a nenamohli kyčle. A to mimochodem přesto, že jsou pod plnou palbou. 4) Maxwellovo spoléhání na to, "že každý ví, co má dělat" vyústilo v to, že v davových bitevních scénách občas očividně některý lidi nevědí, co teď a kam se mají otočit. Kdyby to bylo natočeno o deset let později, prabvděpodobně by statisti zvedali během bitvy telefon. 5) ta strašná gentlemanskost, laskavost a úcta k sobě samým (propíchnu chlapa bajonetem a pak ho chytím za ruku a budu mu řikat, že se z toho dostane) je natolik komická, že jsem nabyl dojmu, že občanská válka je vlastně to nejkrásnější, co se lidstvu kdy přihodilo. ()
Každému musí byť jasné, o čo Maxwellovi od začiatku išlo. Vojnový epos na oslavu vojaka a človeka, nie vojny. Čo dokumentuje aj silnejšia forma patetizmu, ako by bolo vhodné. Velkoleposť srší z každého rohu a dôraz sa kladie na každú maličkosť. Celé to pôsobí dosť vieryhodne a fajnšmeker vojnových acií si určite príde na svoje. Aj keď sa tu vyskytuje značné množstvo známych hercov, predsalen sú to herci povedal by som 2. línie a od áčkovosti im štipka chýba. A na záver, chápem nutnosť dlhosiahlej stopáže, ale táto bola fakt brutál a divák musí mať výdrž, aby sa dokázal takto dlho sústrediť; mne sa to aj na dvakrát podarilo len-tak-tak. ()
Samozřejmě je to o té nejameričtější bitvě, takže je tu o obří dávku patosu postaráno, ale díky nestrannosti to tolik nebije do očí. Oceňuji i přehlednost, ačkoliv neškodí, když si člověk tímto tématem nepolíbený něco o Gettysburgu nastuduje. Zejména mapy jsou dobrým tahákem. Vyvedlo se to i herecky, kdy nejvíce zářil Tom Berenger. Trošičku mě zklamal Martin Sheen, jehož generál Lee byl spíše takovým hodným strýčkem, než rozhodným vojenským velitelem. A pak ta stopáž - zkrouhnutí aspoň o hodinu by tomu hodně prospělo. Každopádně asi nejlépe zfilmovaný válečný střet v dějinách kinematografie. 85% ()
Príliš veľa správnych slov v inak veľmi dobre napísaných dialógoch, príliš veľa správnych chlapov (i keď poteší, že na oboch stranách) v inak veľmi dobre vykreslených charakteroch. Všetci sú to vzdelaní gentlemani, idealisti a básnici až to prestáva byť pekné. Suma-sumárum ale nefrustrujúci výlet do histórie - vystihuje dobu aj ideologické jadro konfliktu (o ekonomických záujmoch, ktoré boli určujúcejšie než snaha oslobodiť "darkies" ani zmienka, ale nech, pohybujeme sa medzi vojakmi, nie politikmi), ctí si fakty. Osobne ma ale najviac dostal herecký koncert Toma Berengera a Jeffa Danielsa, ktorých Longstreet a Chamberlain skrátka nemajú chybu (kto by to práve od týchto dvoch, naviac schovanými pod obrovskými bajúzami, očakával?)! Určite hodné aspoň jedného návratu. ()
Galéria (21)
Fotka © New Line Cinema
Zaujímavosti (3)
- V roku 1994 bol Jeff Daniels (Joshua Lawrence Chamberlain) nominovaný Chicagskou asociáciou filmových kritikov na cenu pre najlepšieho herca vo vedľajšej úlohe. (Marek1991)
- Snímek se natáčel na území Národního vojenského parku Gettysburg a také v okrese Adams ve státě Pensylvánie. (Yardak)
- V bitke o kopec (okolo druhej hodiny filmu) je v priebehu jednej minúty použitý rovnaký záber rôznych kamier a dvakrát zastrelený ten istý konfederačný vojak, vždy iným unionistom. (tiradentes)
Čtyř hodinový epos o tatarech, co se střílejí na jedné louce. Tu jejich občanskou válku jsem nikdy nějak moc nechápal, ale budiž. Problém filmu je, že nezasažen tímto konfliktem, už během první hodiny jsem se ztrácel v tom, kdo je kdo, za jakou stranu bojuje a o čem se mluví. Furt stříleli děla a někdo někam přicházel, aby někam naběhl a zase se stáhl. Všichni zarostlí fousáči s klóbrcem do obličeje, aby nešlo nikoho rozeznat. Než film mi to spíše připomínalo televizní záběry z výročního setkání nějakého sdružení "Přátel války Severu proti Jihu" a amatérská fanouškovská rekonstrukce bitvy. A u každého doslova prdu, se ještě navíc pouštěla křečovitá vítězoslavná, dramatická anebo trilkovitá hudba ála 'všechno je to velká sranda, budeme si hrát', která ale budila přinejmenším pobavený úsměv a k tomu, co se pokoušelo odehrávat na obrazovce, absolutně neodpovídala. Touhle dobou už za mnou byla první hodina a já se už těšil na konec. Prdajs, čekali mě ještě tři, v tu chvíli jsem uvažoval, že 'Bitvu o Gettysburg' zařadím mezi tu mizivě malou kategorii filmů, které jsem ani nedokoukal. ~ Načala se druhá hodina, kdy jsem se začal rozkoukávat kdo je na čí straně. Připouštím pomáhala mi v tom skutečnost, že se přivalila lavina keců, které jsem měl sto chutí přeskočit a v několika málo případech jsem se skutečně neudržel. Naštěstí teprve nyní se začalo konečně něco dít, ačkoliv patetických žvástů neustávalo. A tak se táhla i celá třetí hodina. Sinusoida keců vs. plánování spolu s bojovou vřavou. ~ Čtvrtá hodina, hodina vysvobození. Konečně se načrtával konec, ale rádoby filozofické kdáky ne a ne ustát. A tak jsem byl svědkem poslední velké předváděčky. Mít možnost nechat si zvuk, ale vypnout hudbu, udělal bych to. Navíc bylo zřejmé, že se natočilo několik velmi kvalitních záběrů, které byly zařazeny do stopáže opakovaně znovu. Nu a místo toho, aby se film ukončil nějak smysluplně a s grácií, po hlavní bitvě se zase z reproduktorů ozvalo co? No zase jenom snůšky keců. Tedy kdo tohle napsal a schválil... Na úplném konci se mi ještě dostalo představení velících a generálů spolu s jejich zkráceným CV, díky čemuž jsem měl možnost poznat, že po čtyřech hodinách neznám ani čtvrtinu z nich. O celém filmu dost vypovídající skutečnost. ~~~ Ano, pro Američany a jejich relativně krátkou historii to byly časy asi skutečně významné, bohužel já pro tuhle historii moc pochopení nemám. Navíc je snímek naprosto učebnicově-čítankově-encyklopedickou ukázkou filmu, který si setsakra zasloužil sestříhání přinejmenším o jednu celou hodinu. Zkrátit začátek, sestříhat zbytečné ukázky zdlouhavých akcí, vyvarovat se absolutně zbytečných žvástů a mohl to být výborný pohled zpět do historie severní části Ameriky. Jenže tady se někdo neuhlídal, nikdo někomu nedal přes prsty a vzal se námět, který byl válečkem rozválen na neskutečně dlouhé a tenounké těstíčko, ze kterého se upeklo něco bez chuti, co se drolí. Nikdy více v téhle verzi. Třeba to někdy někdo zase natočí, mnohem rozumněji. Zkrátit o hodinu, hodinu a půl a dostalo by to ode mě hvězdičku navíc, takhle prostě nemůžu. () (menej) (viac)