Když promluvila
She Said
She Said
She Said
Réžia:
Maria SchraderScenár:
Rebecca LenkiewiczKamera:
Natasha BraierHudba:
Nicholas BritellHrajú:
Carey Mulligan, Zoe Kazan, Wesley Holloway, Tom Pelphrey, Samantha Morton, Jennifer Ehle, Patricia Clarkson, Andre Braugher, Elle Graham, Kelly Rian Sanson (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
5. októbra 2017 uverejnil denník New York Times článok, ktorý otriasol Hollywoodom v základoch. Text odhalil jedného z najvýznamnejších filmových producentov Harveyho Weinsteina (okrem iného majiteľa šiestich Oscarov v najprestížnejšej kategórii Najlepší film) ako sexuálneho predátora. Producent celé desaťročia zneužíval svoje mocenské postavenie a "predával" svoju filmovú kariéru za sexuálne služby. Roky mu to prechádzalo, pričom svoje obete buď umlčal peniazmi, alebo ich profesionálne zničil. Nenašiel sa nikto, kto by sa mu chcel otvorene postaviť. Do nerovného súboja sa pustili až dve reportérky New York Times, Jodi Kantor (Zoe Kazan) a Megan Twohey (Carey Mulligan), ktoré vedeli, že alfou a omegou ich reportáže bude nájsť ženu, ktorá sa nebojí prehovoriť. Pri hľadaní Weinsteinovej obete, ktorá sa prestáva báť, si postupne uvedomujú, že materiál, ktorý pripravujú, môže mať hlboký vplyv nielen na údajného násilníka a jeho obete, ale aj na celú spoločnosť a jej vnímanie pojmu "sexuálne násilie". (Cinemart SK)
(viac)Recenzie (72)
Velmi dobrý film odhalující jednu ze zásadních kauz. Chvílemi jsem váhala zda koukám na dokument nebo hraný film, což vážně oceňuji, protože pak víc vnímám autentičnost celého příběhu. ()
Investigativna scenaristika "sorkinovskych" rozmerov. Avsak az prilis chladne proceduralna, bez silnejsich emocii, ktore je parodoxne najviac citit mimo US pody, s "cornwallskou" asistentkou, majucou rakovinu. Vyborna Carey Mulligan, horsia Zoe Kazan, stek Samanthy Morton vzdy potesi (naposledy The Whale), absolutne nevyuziti (rozumej malo priestoru) Patricia Clarkson, ci ten bojazlivy, pri vine so Zoe sediaci svedok. Maria Schrader bola pravdepodobne na skoleni u Toma McCarthyho, pretoze jej "directing" je presne do puntiku "odkukavackou" Spotlightu. Ku skode len s jednym realnym hereckym esom (co je jasne vidiet, ked je Carey spolu s ostatnymi v scene), namiesto troch so spominaneho pocinu, ale tu adaptaciu mala na stole teda znamenitu. V zavere, ked do NY Times vstupi Harvey s timom "supov" (i v rozhovoroch cez telefon) teprve citit tu spravnu eskalaciu a keby sa jej film venoval aspon polovicu stopaze, mohlo ist o nezabudnutelny referencny prispevok. 7/10 ()
7/10 ... pekne spracovany dramaticky pribeh o celosvetovom mega skandale sexuchtiveho Hollywoodskeho guru ... Mr. Weinsteina ... jeho obrovska moc a imperium mu dlhe desatrocia zarucovala takmer uplne nedotknutelnost .... kym sa teda ale on mohol dotykat koho xcel a bral si na co mal chut hoc aj nasilim .... netreba sa bat hovorit ... to je motto pribehu vsetkych tych zien ktore si este aj dnes myslia ze musia strpiet akekolvek poznamky na to ze su zeny .... tato doba by mala byt za nami .... ale staci sa pozriet vokol a niekedy ma clovek pocit ze je spat v 16tom storoci ()
Skvělá hudba, skvěle obsazená ústřední dvojice. Pořád poměrně komorní, vizáží skoro až nízkorozpočtový film, ale má velký obsahový drive a dokáže předávat tu zdravou feministickou nasranost. Samozřejmě nic pro bílé středostavovské egomaniaky, pro ty přiznávání práv jiným skupinám vždy má nádech neomarxismu - a v reakcích konkrétně na Weinsteina je to vidět nadhérně. ()
Velmi slabucke sfilmovanie knihy. Postava Carey Mulligan mi doslova vadila. Zopar sexistickych scen namierenych najma proti muzom ma poriadne nastvalo. Povrchne sfilmovanie temy, ktora sa tykala vsetkych v hollywoode, o ktorej kazdy vedel a o ktorej kazdy mlcal. Skoda, potencial to malo, len by sa toho nesmeli chytit feministky. Oproti Spotlight je toto uplny odpad. ()
Zúfalo nudný a neúprimný film, či skôr dokument o zvrhlostiach Harveyho Weinsteina. Téma síce zaujímavá, ale jej spracovanie bolo na úrovni reportáže TV Hnoj. Vrcholom trápnosti a filmárskej nemohúcnosti bol príchod do domu Gwyneth Paltrow. Veľmi nezáživnou formou nám podáva svedectvo o týraní žien, ktoré si to ale vo viacerých prípadoch zapríčinili aj samé. Túžba po hereckej kariére, alebo dobrom jobe pre slávny Miramax je predsa tak silná a obetovať sa pre to dá všeličo, napríklad aj vlastná frndža. V úvode naznačenom pokračovaní prosím nabudúce viac o Donaldovi, to bude pozeraníčko! ()
Film je strašně nudný. Utahaný. Novinářky, které lačnily po slávě jsou ukazovány jako nejúžasnější lidská stvoření, co to vážně nedělaly pro kariéru, ale čište, že chtějí pomoct. To je naprostá blbost sama o sobě. Jméno Gwyneth Palthrow je zbytečně nadužíváno, aby přitáhlo pozornost, nic se jí nestalo. Kdybych se měla soudit s každým chlapem, co mi sáhl na rameno a mně to nebylo příjemné, zahltila bych soudy. Pan obviněný vlastně udělal co? Nabídl slečnám, chtivým slávy, svůj penis a žádná ze žalobkyň neutekla. A mohla. Jenže se vyloupne senzacechtivá novinářka a slečny jsou najednou rozhněvané, i když dřív nebyly. Znásilnění je dle mého proces, kdy vás muž napadne a donutí ke styku. Nic takového jsem se nikde nedočetla. Že chlap s mocí, co má tu možnost, se bude snažit o sex a cokoli s tím společného je více než jasné, je to chlap. Jenže jsem prostě nikde nevyčetla, že by kohokoli násilím k něčemu donutil. Trest je neadekvátní a film nepřesný. Zřejmě dostal trest za všechny ostatní prasáky světa. A jeho manželka ho zjevně hodně milovala, nešlo jí pouze o jeho prachy, když se s ním okamžitě rozvedla, aby si zachovala tvář (a taky ty jeho prachy). A proč že se nikde nemluví o těch slečnách, které proslavil, a které mu nožičky roztáhly rády? Kde ty jsou? Proč se ho žádná nezastane? Nemám nic proti hnutí, aby se lidem neubližovalo, ale tohle je proces O.J.Simpson. Toho pustili, aby jim negři nezbořili ameriku a pana H.W. zase potrestali jak sériového vraha, aby jim feministky nezbořili ameriku. To není spravedlnost. Mohl dostat vyhazov, jméno už tak má zkažené, pokutu a třeba 5 let, proč ne. Ale v podstatě doživotí? Blbost. A filmu dávám jedinou hvězdu za režii a snahu, ale moc mě zklamal, není vůbec objektivní. ()
7/10 | Práce investigativních novinářů je pro filmaře obvykle bohatým a vděčným zdrojem atraktivních a častokrát stále aktuálních témat pro převedení do filmové podoby. Pokud za vybranou kauzu dotyční reportéři dokonce obdrželi nějakého toho Pulitzera, tak pak samozřejmě o to více, ať už se jedná o snahu zdiskreditovat konkurenční politickou stranu (vedoucí až k odstoupení samotného prezidenta), prznění dětí ze strany církevních autorit na mnohaleté bázi, nebo jako zde skandální praktiky sexuálně násilného charakteru, které se dlouhodobě děly ve filmovém průmyslu. Filmy, zpracovávající podobně naléhavé případy, jsou mnohdy výborné záležitosti a tento naštěstí mezi nimi není výjimkou. | Tvůrci filmu v čele se Schrader měli v tomto procedurálním dramatu, pokrývajícím nechvalně známou aféru dekády trvajícího toxického chování Weinsteina vůči opačnému pohlaví ve svém okolí (která následně rozpoutala fenomén #metoo), docela složitou výchozí situaci, ovšem dokázali se s ní vypořádat nejlépe, jak to bylo možné. Tak jako u každé obdobné, společensky citlivé, nebo vyloženě kontroverzní, události totiž šlo i tuto jen pár let starou kauzu pojmout populisticky a tendenčně. Schrader si naštěstí zachovala od samotné látky patřičný odstup a celé téma vykresluje přísně faktograficky, aniž by sklouzávala k lacinému citovému vydírání diváka dojemnými scénami o nebohých obětech, nebo naturalistickými flashbacky na popisované kriminální skutky. Ty jsou naopak zpracovány minimalisticky a svou naléhavostí a výmluvností skvěle slouží celku. | Předmětné vyšetřování případu je vykresleno výborně a přestože jde o doslova úmornou a na první pohled možná trochu nudnou a rutinní práci, plnou pátrání po možných obětech, ochotných o svém osudu promluvit veřejně a opakovaných rozhovorů, které vyšetřování posunou jen minimálně, případně v daném čase vůbec, jelikož obě reportérky neustále u dotazovaných osob narážejí na jejich neochotu spolupracovat (někdy z osobních, traumatických, důvodů, někdy protože došlo na uzavření dohod o mlčenlivosti), tvůrci filmu jej zvládají obohatit jak o emocionálně silné (směsici radosti, úlevy a vděčnosti členů redakce a především obou novinářek v okamžiku zjištění, že některé osoby jsou ochotny podepřít připravovaný článek svým jménem a dodat mu tak kýženou kredibilitu, se daří přenést na diváky skvěle), tak napínavé momenty (při poslední kontrole finální podoby slavného článku před jeho publikováním všemi členy redakce lze napětí doslova krájet a to jde jen o pár řádků textu a jedno kliknutí myší:-)), ačkoliv výsledek celé aféry je většině diváků předem znám. | Napomáhá tomu rovněž titulní zpravodajská dvojice Mulligan a Kazan, které obě předvádějí civilní a přesné herecké výkony, ať už se věnují zpovídání obětí, nebo účasti na týmových poradách. Weinstein jako takový je ztvárněn bez toho, aby se tvář příslušného herce ukázala na kameru a ve filmu vystupuje převážně jen jako (nepříjemný) hlas znějící z telefonu, což byl ze strany tvůrců chytrý tah, jak v divákovi vyvolat patřičný pocit odcizení, odosobnění, znechucení a obecně odměřenosti. | Celkově film názorně a zdařile ukazuje, jak důležitou úlohu ve společnosti mají investigativní média a jak i zdánlivě bezvýznamný osobní přínos k odhalení pravdy má svou váhu a za určitých okolností dokáže rozpoutat tolik potřebnou lavinu společenských změn, ke kterým by ještě spousty let (a možná také nikdy) nedošlo. Naštěstí film stojí za pozornost nejen z těchto důvodů, ale zejména díky svým vlastním kvalitám. | P.S. Judd, hrající samu sebe, si nezaslouží nic jiného než obdiv za to, že projevila ochotu se na filmu přímo podílet (byť pro ni jistě nebylo nic příjemného opět se vracet k uvedeným událostem). | PeZet () (menej) (viac)