tick, tick...BOOM!

nejsem znalec muzikálů (a už vůbec ne těch divadelních),takže mi jméno Jonathana Larsona nic neříkalo,stejně jako jsem nikdy neviděl a neslyšel nic co složil.Co mi každopádně něco říkalo bylo jméno Lina Manuela Mirandy,který se v posledních letech vyšvihl na muzikálovém žebříčku hodně vysoko a nutno říct,že oprávněně.Tick,Tick...BOOM! to jen potvrzuje.Výborné písničky,skvělý Garfield (ten poněkolikáté dokázal,že je velmi dobrý herec a umí si vybírat role) a v jádru smutný příběh točící se v rámci pár dní kolem Larsonových třicátých narozenin.Není to klasický životopis a svým způsobem nás to ušetří těch nejvíc slzopudných momentů,ale ničemu to nevadí,ba naopak.Miranda tu ukazuje,že aby nám dokázal přiblížit život někoho takového není nutné ho vyprávět od první do poslední minuty.Spokojenost...80% (30.11.2021)

Pseudodokument o umanutém skladateli, který se obtížně snaží prosadit, nenabízí moc legrace. Parodicky je to pojaté jen lehce. Nemá to vtip a tím pádem tu máme žánr falešného dokumentu. Proč se na něj dívat, když stejnou práci odvede jakýkoliv jiný standardní dokument o skutečné osobě? SHRNUTÍ: Dokument o nikom, bez přidané hodnoty. (07.01.2022)

Jonathan Larson má před sebou posledních pět let života. Samozřejmě o tom neví, ačkoliv jeho přátelé ve „velkém“ umírají na AIDS. Jemu zatím klepe na rameno třicítka, pracuje jako číšník, ovšem v žádném případě nezapomíná tvořit, a především nasávat život a nelítostnost moderního New Yorku okolo sebe. Řeší nedostavení se úspěchu, miluje svou přítelkyni, talentovanou tanečnici, a dokončuje futuristický rockový kus Superbia, který mu má přinést slávu a zaplašit černé myšlenky. Objevují se tu i prvky, které Jon následně použil i při tvorbě svého nejslavnějšího díla, rockové opery Rent. Ve stejném duchu navázal i dalším muzikálovým bestsellerem Tick, Tick ...Boom! Nedožil se ovšem ani jednoho, nečekaně zemřel měsíc před premiérou Rent. Zkoumal sociální problémy multikulturalismu, závislosti, jako jeden z prvních představil na scéně homosexuální a bisexuální postavy. A energický Andrew Garfield díky němu (znovu) dokazuje, že patří mezi nejtalentovanější mladé herce současnosti. Klobouk dolů. Lin-Manuel Miranda si Hamiltonem (kterého napsal a zhudebnil) získal řadu věčných fanoušků, i tady dokonale potvrdil, že hudbě prostě rozumí. Výsledek je oslavou umění, bohémství a hudby, která není pro masy, hudební čísla jsou každopádně nápaditá, skvěle sestříhaná a prostě jiná – třeba to, když se Jon hádá se svou přítelkyní. Paralelně skladbu sledujeme groteskně zazpívanou jím a Vanessou Hudgens. Výsledek není nijak památný, ale určitou stopu na divákovi zanechá. PS: Na konci jsem přemýšlel, zda je větší kočka právě Hudgens nebo Alexandra Shipp. (04.01.2022)

Skvelá satira na to, prečo 90 percent ľudí, ktorí sa pôvodne v živote chceli uživiť umením, nakoniec skončia v úplne odlišných odvetviach trhu práce. Z časti autobiografický divnomuzikál, ktorý má pesníčky ako o zmysle života, tak o jogurte, upratovaní či stahovaní sa - jednoducho o malichernostiach - kde sa pieseň nezrodí pre to, aby bola zmysluplná a harmonicky-melodicky krásna, ale preto, aby jednoducho bola schopná byť piesňou o čomkoľvek. Autor si to ospravedlňuje ako "cvičenie na téma", ale prepáčte pán Levenson, ja som chcel vidieť muzikál, ktorý má hlavu a pätu. Zlátanina, ktorá síce vďaka dobrodružnému životu Johnatana Larsona má zaujímavú hlavnú postavu, zahranú skvelým hercom - ale inak, je paskvilom, ktorý ako tak staví poctu skladateľskej legende, ale vôbec mu nie je rovnocenná. I od kvalít Rentu je po hudobnej stránke na míle ďaleko...  Ani jeden song si po dvoch dňoch nepamätám, a to je jednoznačná vizitka. (01.12.2021)

Nemám rád muzikály, ale tu sa mi veľmi páčili pesničky. Ale to je tak všetko. Spev Garfielda som nemusel a ešte menej jeho útrpný výraz, bol celý čas akoby v kŕči až sa tam skoro celý dokrčil. Film priniesol povinnú politickú korektnosť, veď bol vlastne o Jonathanovi Larsonovi, ktorý nás predčasne opustil už v 35 rokoch a ktorý vo svojej tvorbe skúmal sociálne problémy multikulturalizmu, závislosti a homofóbie. Všetko v poriadku, ale na čo to trebalo ešte prikrášľoval a dali mu za partnerku mulatku? To sú na to nejaké kvóty na to? Nič proti Alexandre Shipp, je krásna a talentovaná. Ale ak sa bavíme o životopisnom filme, tak by sme to mali natočiť tak, ako sa to stalo a nie si vymýšľať bludy len kvôli trendom. Larson mal totiž bielu priateľku, jedine, že ma klame zrak, ale na fotkách žiadnu čokoládu nevidím. (11.12.2021)