The Cellar

Je to vynikajúco natočene a i keď sa z hovna upliesť bič nedá, tak tu režisér i z mála vytrieskal veru dosť. Je to atmosférické, len škoda, že to nemalo väčšiu finančnú injekciu. Ten démon sa pýtal oveľa veľkolepejšie, ale keďže finančne to bolo úbohé , tak aj náš démon tak dopadol. Ale aspoň pán režisér vedel čo točí a aj za koľko, tak nepodľahol panike a tak výsledok bol viac než uspokojivý, za tie koruny. Silné 3*. (18.04.2022)

Irský strašidelný dům, brána do jiné dimenze a má „láska“ z mládí Elisha Cuthbert. Tři faktory proč jsem po tomto filmu konečně sáhnul. Ve finále jsem byl však spíše zklamán, než abych mohl toto dílo vychvalovat do nebes. Ono taky není proč. Již při prvním záběru na mnou kdysi okouzlující herečku (hlavně co se vzhledu týče) a představitelku Kim ze seriálu 24 hodin, přišlo první zklamání. Stárnutí se zastavit nedá, ale roky se na ní začínají nehezky podepisovat. Naštěstí nepředvedla vyloženě špatný výkon a patřila k tomu lepšímu, co nám zde bylo naservírováno.    Několik záběrů na krásnou irskou krajinu nám zde bylo rovněž nabídnuto, ale většina děje se odehrává přímo v domě, nebo v jeho sklepení. Takže i po této stránce jsem moc spokojený nebyl. Starý dům a jeho tajemství – to je další kapitola sama o sobě. Tajemné symboly a matematické rovnice nabízeli jistou porci mysteriózna, to by si s tím však tvůrci museli pořádně pohrát. Pár pěkných obrazů na zdi, obrázků z knížky a řečí o jiných dimenzích – to je sice fajn, ale co z toho, když s tím neuměli pořádně pracovat. Nebo je vzpomenut Leviathan či Baphomet – to samé v bleděmodrém – úplně odbyté. Místo toho se objeví digitální forma pekelného stvoření, při kterém jsem vyprskl smíchy a kromě dvou scén tu byl úplně zbytečný.    Ono celkově se tu dá narazit na hromadu věcí – indicií, které zůstaly zcela nevyužity nebo postrádaly smysl a logiku. A samotný závěr? Tak ten se dle mého taky zrovna moc nepovedl. A to rozhodně nejsem příznivcem happyendů. Ve finálním zhodnocení tak převládá spíše zklamání. Potenciál nebo prvotní myšlenka zůstala využita tak z poloviny a možná kdyby se toho ujal někdo zkušenější, mohlo to dopadnout lépe. Ale to je to „kdyby“. 50% (26.12.2023)

Poctivé remeslo. Možno je to tým, že čistokrvnú ducharinu (bez humorných vsuviek) som dosť dlho nevidel alebo že tento subžáner je v rámci hororov môj najobľúbenejší, ale Cellar som si skrátka užil. Aj keď objektívne viem, že to nebola zas až taká pecka. Hlavnou doménou tohto írskeho hororu pre mňa osobne bol príbeh a mytológia. Bavilo ma odkrývať tajomstvá domu, magických znakov, latinských výrazov,Bafometa atď. Bavili ma tiež scény strašenia, ktoré síce uznávam že sa po čase opakujú a sú ľahko stereotypné (ľakačkami sa šetrí), ale čo je hlavné- boli dostatočne atmosferické a napínavé. Pri týchto scénach sa tiež často krát potvrdzuje, že v jednoduchosti je krása (úvodná scéna s odpočítavaním po telefóne je výborná ukážka, že na vyvolanie strachu stačí fakt málo). Herci sú okej, technická stránka priemer, príbeh na pomery ducharín nadštandardne dobre vymyslený a prepojený rôznymi (často i reálne dohladateľnými) okultnými postavami a motívmi. Ukončenie a záver pre mňa osobne vyložene výborné. Celkovo spokojnosť a pomalšia,atmosferickejšia ducharina, ktorej subjektívne 1* prihodím. 70% (15.06.2022)

Čas je neúprosná svině a hlodá. A tak dlouho neviděná Eliška Kuřbuřtová náhle už zdaleka není ta roztomilá a flexibilní Šadrlendova incestní rozkuřovačka z 24 hodin, nýbrž ji ten nemilosrdně plynoucí zmrd za 20 let vyhnětl do povislého, mnohobradého vačnatce na hranici píchatelnosti s otylými stehny a oběma dřívějšími talenty téměř u kolen. Já jí to, chuděře, samozřejmě nevyčítám, stárne důstojně, přirozeně a bez zombifikace botoxem, jen konstatuji prudký šok nad skokovou změnou dřívějšího idolu mé pravačky a znechucení, jak jsem s ní jen mohl tenkrát mít ten seks. Takže, vydojená bába má teď na stará kolena barák, v baráku sklep a ve sklepě schody někam do prdele. A do tří čtvrtin je to vcelku pohodový, hezky natočený, solidně odsejpající, standartně klišovitý a poměrně nestrašidelný horor, pohybující se na hranici solidních čtyřek. Pak ale ze sklepa vyleze lacině animovaný Bafomet a začne se chovat jako totální hlavovymet zcela v souladu s tím tajuplně vytesaným prastarým kabadebilistickým vzorcem ρhatý / Δbil = Φlm na Πču. Čili dveře ze sklepa do kuchyně dokáže kdovíproč otevřít jen v úterý a v dubnu, ač žárovky v celém baráku kdykoliv postupně vyzkratovává s fortelem zkušeného elektrikáře, na cestě do pekla se mu volně producíruje tam a zpátky kdejaká kravka, přičemž on si jen tak přitrouble vrčí, i když jí třeba zrovna stoji v cestě, a nechává to prostě peklotyčně tupě plynout směrem k bezradnému scénáristickému kokotismu. A konec, kdy se všichni aktéři, co celou dobu vypadali, jako by neuměli do pěti napočítat, náhle naučili do desíti, to celé snažení degradoval na hnusně povislou trojku, a to ještě z nostalgie, protože mi Eliška kdysi parádně rozhýbala karpální tunely. (18.04.2022)

Jak zpívají čeští klasici: "Leviathan otvírá svoji tlamu..." aneb co peklo schvátí, to už nenavrátí. Elisha Cuthbert a démonický horror? Překvapivě to funguje. Místy moc pěkná atmosféra, film se nesnaží pozlátkově bubákovat (až na jednu vyloženě prvoplánovou lekačku), ale vytváří a hutní příběh. Démonické horrory já můžu. Mám rád podobné závěry. A když je u toho černovlasá Elisha, která zraje... No, kdo by nebyl spokojen. (20.04.2022)