The Cellar

Ak náhodou trpíte obsedantno-kompulzívnou poruchou počítania schodov, dajte si pozor, aby ste sa nepomýlili a nenarátali viac, lebo skončíte v pekle. Mimochodom do pekla treba chodiť jedine s baterkou. A Bafomet vyzeral podobne ako vypchatá koza z prírodovedného múzea so zubami a drápami vlka. Ak tak vyzerajú aj ostatní pekelní srandisti, tak sa tam celkom teším. (20.04.2022)

Poctivé remeslo. Možno je to tým, že čistokrvnú ducharinu (bez humorných vsuviek) som dosť dlho nevidel alebo že tento subžáner je v rámci hororov môj najobľúbenejší, ale Cellar som si skrátka užil. Aj keď objektívne viem, že to nebola zas až taká pecka. Hlavnou doménou tohto írskeho hororu pre mňa osobne bol príbeh a mytológia. Bavilo ma odkrývať tajomstvá domu, magických znakov, latinských výrazov,Bafometa atď. Bavili ma tiež scény strašenia, ktoré síce uznávam že sa po čase opakujú a sú ľahko stereotypné (ľakačkami sa šetrí), ale čo je hlavné- boli dostatočne atmosferické a napínavé. Pri týchto scénach sa tiež často krát potvrdzuje, že v jednoduchosti je krása (úvodná scéna s odpočítavaním po telefóne je výborná ukážka, že na vyvolanie strachu stačí fakt málo). Herci sú okej, technická stránka priemer, príbeh na pomery ducharín nadštandardne dobre vymyslený a prepojený rôznymi (často i reálne dohladateľnými) okultnými postavami a motívmi. Ukončenie a záver pre mňa osobne vyložene výborné. Celkovo spokojnosť a pomalšia,atmosferickejšia ducharina, ktorej subjektívne 1* prihodím. 70% (15.06.2022)

Jak zpívají čeští klasici: "Leviathan otvírá svoji tlamu..." aneb co peklo schvátí, to už nenavrátí. Elisha Cuthbert a démonický horror? Překvapivě to funguje. Místy moc pěkná atmosféra, film se nesnaží pozlátkově bubákovat (až na jednu vyloženě prvoplánovou lekačku), ale vytváří a hutní příběh. Démonické horrory já můžu. Mám rád podobné závěry. A když je u toho černovlasá Elisha, která zraje... No, kdo by nebyl spokojen. (20.04.2022)

Režisér tohle natočil v roce  2004 jako kraťas pod názvem Ten Steps v roce 2022 se rozhodl, že to natočí jako celovečerák. Rodina koupí v dražbě barák a stěhuje se tam hned první den tam něco uvězní jejich dceru a pak ta dcera zmizí. Zatímco policie si myslí, že utekla jelikož byla šikanovaná (zasloužila si to za to, že se neumí chovat)  tak otec to má na salámu a jejímu bratrovi je to úplně buřt jelikož v celém filmu si na ni vzpomene tak dvakrát. Jinak ten kluk je strašný spratek a je to prototyp děcka co je rozmazlený a celkově se zde postavy nepovedly  jelikož kromě matky není zde komu fandit. Pokud se těšíte na horor nechte si zajít chuť je pěkné, že to má dobrou atmosféru , ale pokud  zde ´´nic,, nevidíte a ´´nic,, se zde neděje je Vám to k ničemu. Jinak ve filmu je minimálně třikrát scéna, že se nějaká postava otočí zády a Vy čekáte, že ji někdo unese nebo na ni vybafne, ale nestane se nic. P.s. zatímco ve filmech  tohoto žánru je to nastavené tak, že rodina do toho baráku narvala tolik peněz, že prostě nemá kam jít tady je řečeno, že jich to tolik nestálo a klidně mohly odejít jelikož jsou evidentně pracháči .  40 procent (27.05.2022)

Irský strašidelný dům, brána do jiné dimenze a má „láska“ z mládí Elisha Cuthbert. Tři faktory proč jsem po tomto filmu konečně sáhnul. Ve finále jsem byl však spíše zklamán, než abych mohl toto dílo vychvalovat do nebes. Ono taky není proč. Již při prvním záběru na mnou kdysi okouzlující herečku (hlavně co se vzhledu týče) a představitelku Kim ze seriálu 24 hodin, přišlo první zklamání. Stárnutí se zastavit nedá, ale roky se na ní začínají nehezky podepisovat. Naštěstí nepředvedla vyloženě špatný výkon a patřila k tomu lepšímu, co nám zde bylo naservírováno.    Několik záběrů na krásnou irskou krajinu nám zde bylo rovněž nabídnuto, ale většina děje se odehrává přímo v domě, nebo v jeho sklepení. Takže i po této stránce jsem moc spokojený nebyl. Starý dům a jeho tajemství – to je další kapitola sama o sobě. Tajemné symboly a matematické rovnice nabízeli jistou porci mysteriózna, to by si s tím však tvůrci museli pořádně pohrát. Pár pěkných obrazů na zdi, obrázků z knížky a řečí o jiných dimenzích – to je sice fajn, ale co z toho, když s tím neuměli pořádně pracovat. Nebo je vzpomenut Leviathan či Baphomet – to samé v bleděmodrém – úplně odbyté. Místo toho se objeví digitální forma pekelného stvoření, při kterém jsem vyprskl smíchy a kromě dvou scén tu byl úplně zbytečný.    Ono celkově se tu dá narazit na hromadu věcí – indicií, které zůstaly zcela nevyužity nebo postrádaly smysl a logiku. A samotný závěr? Tak ten se dle mého taky zrovna moc nepovedl. A to rozhodně nejsem příznivcem happyendů. Ve finálním zhodnocení tak převládá spíše zklamání. Potenciál nebo prvotní myšlenka zůstala využita tak z poloviny a možná kdyby se toho ujal někdo zkušenější, mohlo to dopadnout lépe. Ale to je to „kdyby“. 50% (26.12.2023)