Nitram

Kvitujem, že nejde o rekonštrukciu udalostí á la Utøya, 22. júla, ale o charakterovú štúdiu o znevýhodnenom násilnom jedincovi a jeho hľadaní svojho miesta v spoločnosti. Zároveň ide o mrazivo dôležitý príspevok k spoločenskej diskusii o zákonnej regulácii držby strelných zbraní. K mnohovrstvovému scenáru si prirátajte bravúrnych, uhrančivých hercov (životný výkon Caleba Landryho Jonesa) a precíznu, citlivú réžiu, a máte poctivú festivalovú drámu, ktorá sa nekončí záverečnými titulkami. RECENZIA. (18.10.2021)

Nový psychologický Drama/Thriller dle skutečných událostí z Australie o duševně chorém jedinci, který způsobil jeden z největších Masakrů v Australii, kde zastřelil 35 lidí. Nitram žije osamocený život v izolaci a plný frustrace, že nemůže nikam zapadnout a to se trochu změní když pozná bohatou starší ženu, ale i tenhle vztah povede k tragédii. Jeho samota a hněv sílí a to povede k jednomu z největších masakrů, který se odehrál v Tasmánii v roce 1996. Film je pomalejší, soustřeďuje se na psychologický vývoj hlavního hrdiny a docela zamrzí, že k očekávanému masakru na konci vůbec nedojde, takže 22 July a Místnost sebevrahů:Hater je pro mne o dvě třídy výše. Kdo má rád tyhle žánrovky dle pravdivých událostí, tak film za zhlédnutí stojí, ale v mých očích je málo šokující. Příběh 4/5, Akce 0/5, Humor 0/5, Násilí 1/5, Zábavnost 3/5 Hudba 3/5, Vizuál 3/5, Atmosféra 3/5, Napětí 2/5, Emoce 3/5, Herci 3/5. 6/10. (11.01.2022)

Nemôžem povedať, že by ma Kurtzelov pohľad na udalosti predchádzajúce veľkému masakru presvedčili o tom, prečo vrah konal ako konal, ale možno aj to bol jeden z jeho zámerov, nepreniknuteľnosť do duše človeka, ktorý je nám na plátne prezentovaný tak, aby sme si mysleli, že sa do jeho mysle časom naplno ponoríme, samozrejme nie v zmysle, že s ním budeme súhlasiť. Nitram v podstate ničím neprekvapí, ide o tradične nakrútený festivalový film, ale skrátka rýchlo ubieha, Landry Jones je maximálne presvedčivý a tento príbeh sledovať na území Tasmánie je skrátka príťažlivejšie, ako na niektorom dobre filmársky známom prostredí. (20.02.2022)

Při nutkání podebatovat o lukostřelci Kevinovi to zlo celou dobu bublalo pod povrchem. Tady je uloženo hlouběji a nenaplněné sny, systém zacházení s duševně nemocnými, nekontrolovaný prodej zbraní a rodičovská láska a chlad, co nejsou schopny vnímat varovná znamení, jsou postupně praskající pukliny, ze kterých nakonec vyjde zničující výtrysk. Kurzelovo „preludium of shooting spree“ je silné jak uchopením svých slabošských postav (hledající se syn Jones a nehledající matka Davis), tak připomínkou toho, jak zlo umí povstat z všednosti. To nezobrazení sóla na AR-15 byl stejně dobrý tah jako rozklížení divácké mysli nepříjemnými zvuky běžného života (rojení včel, sekačka zpovzdálí, na prázdno hrající gramofon). A po skladbě přichází už jen bolest.. (01.06.2022)

Skvělý film, jehož objev byl pro mě velmi příjemným překvapením. A díky tomu, že jsem o něm nic předem nevěděl - což je nejlepší výchozí situace pro to, aby si to člověk nejvíc "užil" (a každému to vřele doporučuji, a pokud jste to ještě neviděli, tak dál nic nečtěte a prostě si to pusťte) - pro mě bylo sledování mnohem zajímavější, než kdybych předem věděl, kam to celé vede - takto jsem mohl celou dobu uvažovat, jak to s Nitramem (a jeho rodiči, zvláště matkou!) asi dopadne, a mohl jsem v klidu rozmýšlet, zda mi jeho podivnost je či není sympatická (a vlastně jsem se nedokázal zcela rozhodnout až do konce - jasně, že jeho závěrečný čin je děsivý a čistě jen kvůli němu si nezaslouží nic než nenávist až za hrob, ale člověk se stále nemůže ubránit pochybnostem, nakolik se takovému konci dalo zabránit a jaký svůj viny na tom má společnost, resp. její nepřátelské nastavení vůči komukoli, kdo nějak nezapadá, a především pak snadná dostupnost střelných zbraní - scény, v nichž se Nitram bez jakýchkoli potřebných dokladů hravě vybaví zásobou pušek, mi z celého filmu přišly nejvíc šokující; za zmínku též stojí znepokojivý copycat effect v důsledku mediálního zviditelnění podobných událostí, který vede k úvaze, zda je správné tyto zločiny medializovat). Myslím, že jsem až doteď o masakru v Port Arthuru nikdy neslyšel, ale tento film - který rekonstruuje, co mu předcházelo - mě velmi zasáhl, a utvrdil mě v mém odvěkém názoru, že mám ze střelných zbraní hrůzu a jejich snadná dostupnost mi přijde nebezpečná. Btw. samozřejmě se nabízí srovnání s tematicky podobným starším filmem Musíme si promluvit o Kevinovi, který mi osobně přišel jako ještě větší depka. (08.06.2022)