Docent

Škoda té hudby, která v prvních dvou dílech dělala skvělou melancholickou atmosféru, ale ve třetím díle byla už spíš mrtvá. A škoda té vizuální stránky, protože ostatní Strachovy filmy a seriály, které jsem viděla, vždycky excelovaly v atmosféře a natáčení zajímavých budov. Panu režisérovi do hlavy nevidím, ale tipla bych, že mu víc sednou věci, na kterých se může vyblbnout. Jako Strachův miniseriál spíš horší, ale jako běžný televizní krimiseriál slušný nadprůměr. Zaujal mě ten zvláštní nepoměr mezi tím, jak scénář vybízí diváka, aby přemýšlel (a to nejen o případu, ale také třeba nad tím, jak se postavy asi cítily, když se mimo kameru dělo to a to), ale zároveň policajti v některých chvílích vůbec nepřemýšlejí a není to nijak okomentováno. Hodně se mně líbil důraz na mravenčí policejní práci, kterou jsem sama poznala z pozice policejní tlumočnice. Ale ti policajti, se kterými jsem pracovala, fakt nebyli tak blbí jako "Dvojčata". (21.02.2023)

Táto miniséria dostala odo mňa tri hviezdičky, rovnako ako Prípady 1. oddelenia. Samozrejme, že sú to neporovnateľné diela, ale 5-hviezdičková stupnica mi neumožňuje jemnejšie hodnotenie, ktoré by sa v 10-hviezdičkovej stupnici rozčlenilo na 5 a 7 hviezdičiek. V Prípadoch mi prekážal iba Sršeň, ktorého povýšili na kapitána polície za lepenie modelov lietadiel a nosenie pošty. V tejto minisérii mi prekážal spomalený docent, vzorne konzumujúci tabletky, popíjajúci čaj z termosky a útočiaci na podozrivého obuvákom. Tiež ramboidná Tereza, ktorá bola tak hyperaktívna, nezávislá a nezodpovedná až si vyslúžila pivničné väzenie. A nakoniec policajt Taclík, ktorý svojim metrákom živej váhy nedokázal bez pomoci prekonať pomerne nenáročný kopček. Dalo by sa pokračovať chaotickým scenárom, množstvom zbytočných odbočiek a hluchých miest, ale nemám chuť. Ide podľa mňa o priemerný, nie príliš vydarený seriál a dočítal som sa, že sa chystá druhá séria. Tak neviem. (19.02.2023)

S ohledem na všechny ty odznaky, ať už jsou z Vysočiny, Modravy či snad Budějic, působí tato minisérie pořád nadprůměrným dojmem. Srovnání s Případy bych asi vynechal, ty jsou přeci jen o level výše a dlouho zde asi nic podobného nevznikne. Na zabití pátečního večera či škaredého nedělního odpoledne však naprosto ideální věc. Ondra Vetchý v podstatě hrál jako v Případech, Trojan mi přeci jen přišel lehce nevýrazný ale i tak solidní výkon a Ramba byla v určitých pasážích na uspání, ke kterému však nakonec přeci jen došlo. Solidních 75%. (19.02.2023)

Na začiatku seriál skôr dával tušiť, že ide o nejakú paródiu alebo pokračovanie slovenských Profesionálov. Trojan tam najprv za 15 minút asi 5x skoro odpadne - každý ho ma na háku, aj veliteľ, aj doktor pitevník, veď keď chcípne, aspoň mám robotu, pomyslel si. Zvláštne, že potom mu už po celý zvyšok seriálu už nič nie je. Potom tu vidíme policajtov, ktorí strkajú kľúč do dverí bez zámku. Zažili sme situácie, že keď vypočúvaný povie diskrétne, tak policajti mu začnú šepkať do uška. Máme tu uškriekanú, arogantnú a večne ziapajúcu Rambu, ale v ziapaní ju ľahko prekonáva Vetchý, ktorý jednať pomaly inak ani nevie. Máme tu celý kolektív fízlov, ktorí sa správajú k ľuďom ako k odpadu, no hrubí sú aj na hosťujúceho kolegu a ak tak funguje policajný zbor, potom sa nedivme vtipom o policajtom. Zázrakom však na policajnom ústredí majú zavesené české a nie ukrajinské vlajky, to pozitívne prekvapilo. S riešením prípadu sa ale tá parodickosť akosi ustáli, hoci ostanú tie prvky ako hrubosť a ukričanosť, ale aspoň sa venujú prípadu do hĺbky a keď jednej postave konečne zapchali hubu, tak sa to dalo zniesť. Každopádne ostáva hnusná pachuť a potvrdený pocit zelených gúm, že na tej polícii to fakt pracuje samý magor. (04.02.2024)

Vlastně taková česká variace na dánská Qéčka, v nichž jejich první polovinu tvoří taktéž mírně autistický ufon Qocientě se vymykající policejnímu průměru a druhou naprosto nesnesitelná Qočna, kterou paní Rambousková zahrála tak sqěle, že jsem si před třetím dílem dal vychladit lahváče a napukat kukuřici pln nadšeného očekávání receptáře príma sklepních nápadů, kdyby do toho ovšem první Qéčko zákeřně nehodilo vidle (sakra, přítlačné křídlo…). Trojan samozřejmě jako vždy klasa, Vetchý si zase střihnul další svou standardní variaci na permanentně nasraného Luňáka a vetchý Švehlík naprosto úžasného starého fotra („Policejní rodina je základ policejního státu!“). Byť tedy zejména ve druhém díle běžela logika místy poněkud na neutrál, kdy zejména Qočně za účelem stavby oslího můstku byla provedena dočasná lobotomie, a byť byla totožnost pachatele profláknuta už v první půlhodině prvního dílu (a když už na to přišel Herkul Poaró jako já, který obvykle nevypátrá ani kdo z jednočlenného okruhu podezřelých doma pochcal prkýnko, tak soudím, že profláknutá skutečně brutálně), tak celkově hodnotím jako na české televizní poměry silný nadprůměr, u něhož bych i hnedka takhle bezprostředně po konzumaci ocenil nášup. (19.02.2023)