Impérium svetla

Komorní melancholické drama, které má od každého trochu a u kterého je třeba odložit veškerý cynismus. Olivia Colman pracuje v kdysi slavném kině na britském pobřeží, poznáváme i další milé loosery z obsluhy kina, kterým šéfuje arogantní „stav se u mě v kanclu“ Colin Firth. Vyprávění rozhýbe příchod nového trhače lístků. On je mladý černoch (příběh se odehrává v 80. letech), ona postarší dáma s několika podezřelými psychickými zkraty. Výsledek je takový nijaký a odtažitý, hůře se ztotožňující s některou z postav, nicméně jisté neotřelé kouzlo to má (protože za kamerou stojí skvostný Roger Deakins) a Sam Mendes jednoduše není průměrný režisér, takže si diváka postupně získá na svou stranu. Ovšem jakmile v druhé polovině přišly vypjatější momenty, moc jsem si přál, aby jich bylo víc. Nestalo se. (30.04.2023)

Slice of life z 80s Británie, Mandesova pocta klasickým kinům, romance dvou outsiderů nepřízni osudu navzdory, komentář k rasismu a sexismu soudobé společnosti - neukotvenost v jednom tématu může vadit lidem zvyklým na Mandesova obvyklá vyhrocená dramata, ale na to natočit si občas takto odpočinkový a příjemný film není nic špatného. Zvlášť s jeho  (a Deakinsovým) talentem pro vyšperkování každé scény, každého záběru. I Reznor jako by si netypicky neagresivním soundtrackem chtěl udělat něco jen tak pro radost... a to drama tu bohatě dohání svým fantasticky expresivním a přitom lidským herectvím Olivia Coleman. Věřím že jediný důvod proč tady nedostala aspoň nominaci na oscara je právě proto jak je film nevtíravý/nevýrazný. 8/10 (09.09.2023)

Poetický, křehký, intimní Mendes. Empire of Light je pomalu plynoucí film, který skrze strhující obrazy Rogera Deakinse a minimalistickou výpravu jedné pobřežní ulice s opulentním kinem, pojednává o strastech osobního života. Deprese, samota, nemoc, rasová problematika. Načrtává se tu několik silných témat v pomalu plynoucím příběhu hrstky lidí, sdílející své trable v britském maloměstě. Celek mi přijde ale možná až příliš artový, příliš statický a bez energie. Olivia Colman herecky vládne, ale cestu si k většině postav nenajdete. (10.12.2023)

Empire of Light je skôr taký nenápadný film, človek by až nepovedal, že je od Mendesa. Nie síce jeho najlepší, ale stojí za pozretie. Mendes sa tu venuje viacerým dôležitým a citlivým témam, každej z nich by sa dalo venovať aj individuálne a on ich tu všetky skĺbil do jedného filmu, čo miestami pôsobí až prekombinovane. A potom tu máme lásku k filmu. Kino Empire je v skutočnosti bývale kino Dreamland Cinema v prímorskom mestečku Margate na juhu Anglicka. Páčilo sa mi byť na dve hodiny v zákulisí diania v kine, keďže aj ja osobne kino milujem a navštevujem ho pomerne často. Olivia Colman tu priam exceluje, z vedľajších postáv ma oslovil Toby Jones. Spočiatku to celé plynie dosť pomaly a vzbudzuje dojem, že to asi nebude za veľa stáť, no postupne to začne gradovať a napokon diváka odmení množstvom emócií. Empire of Light nie je ani tak o deji či myšlienke, ale skôr o pocite. Samota, smútok, rutina, nespravodlivosť, beznádej, hnev, sklamanie. Záblesk nádeje, svetla, radosti ako Empire of Light, keď sa všetko rozsvieti na lepšie časy ako úsmev na tvári Olivie Colman. Zároveň som získala tipy na zopár klasických filmov z tej éry. 65%. (04.03.2023)

Sam Mendes rozhodně točit kvalitní filmy nezapomněl. Čert ví, proč zvolil zrovna tohle téma. Možná jej trápí otázka rasismu, možná cítil potřebu zavzpomínat na svou celoživotní lásku k filmu a ke kinům. Olivia Colman bez problému zvládá svou možná první hlavní roli. Spíše mě trošku mrzela druhá půlka. Čekal jsem že film pojede trošku jiným směrem a některé témata otevírat nezačne. První půlka bezstarostná jízda. Druhá občas hodně poctivé drama. 60% (25.04.2023)