I, Justice
Réžia:
Zbyněk BrynychKamera:
Josef VanišHudba:
Jiří SternwaldHrajú:
Karel Höger, Angelica Domröse, Jiří Vršťala, Fritz Diez, Jindřich Narenta, Karel Charvát, Oto Ševčík, Jindřich Blažíček, Karel Peyr, Rudolf Macharovský (viac)Obsahy(1)
Co si počít s největším zločincem v dějinách lidstva? Unesený český lékař, jenž se má stát Hitlerovým osobním lékařem, postupně zjišťuje, že bývalí němečtí důstojníci zachránili Hitlera jen proto, aby jej podrobovali nekončícímu psychickému trýznění, opakovaně inscenují nepřátelské přepady vrcholící odsouzením k smrti - však také zazní věta, že pouhý, jednorázový trest smrti je pro člověka obtíženého takovými vinami málo. Jenže lidumilný lékař s něčím takovým nesouhlasí, rozhodne se sám zkrátit vězňovo utrpení... Režisér Zbyněk Brynych, jenž se tématu nacismu věnoval i ve svých předchozích filmech (Transport z ráje), zde dospěl k málo přesvědčivé modelaci, která na jedné straně vykazuje rysy romantické smyšlenky s motivem svévolně uneseného lékaře v čele, na druhé straně koketuje se schematicky rozvrstvenými mravními dilematy, které posléze hrdina příběhu vyřeší jediným humánním činem, který v daném kontextu přichází do úvahy. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (70)
Měl-li to být pokus o silné a závažné drama, pak naprosto selhal. Nic důležitého o lidech nesděluje, nelze ho ani akceptovat jako fiktivní příběh vložený do dobových reálií. Je to jen taková děravá dobrodružná hříčka. --- Dílo však dává smysl, pokud rozpoznáme jeho propagandistický záměr. Za prvé, ukazuje Němce, že i když oponují zlu, dělají to tak přepjatým a fantasmagorickým způsobem, že plodí jen další zlo, jsou zkrátka nenapravitelní. Za druhé, hraje se s fikcí, že nacistická organizace v podzemí existuje, je všudypřítomná, silná, a čeká na jakoukoli příležitost, aby znovu povstala. Však by se jí to i podařilo, nebýt hrdinného zásahu jediného slušného člověka v příběhu, jediného ne-Němce, statečného českého lékaře. --- Bolševik vždy pilně a úspěšně strašil německým revanšismem a podpíral tak loajalitu poddaných k režimu. Ještě na začátku osmdesátých let jsem v hospodě dostal málem přes hubu, když jsem prohlásil, že Československo je pro mír větším nebezpečím než Západní Německo. --- 20% ()
Je anebo není jedno, kdo vykoná spravedlnost? A co je vlastně spravedlnost? Takové a podobné otázky film před diváka staví a ihned polopaticky zodpovídá. Škoda přeškoda, že snímek nepřesáhne rozměry dobově podmíněné propagandistické televizní inscenace. Téma by stálo za kvalitnější zpracování. ()
Nápad zajímavý (ačkoli nejsem žádný fanda alternativních historií), ale dalo se z toho vytřískat víc. Hlavně ten námět v tomhle podání se spíš hodí na středometrážní film, když není pořádně rozvinut (+ chvílemi jsem nechápal jednání některých postav) a , ale možná na tom má podíl to, že tomu dost chybí nějaká tempo a celý ten film tak na mě působil utahaně. Kvůli tomu z toho filmu nemám žádný silný dojem, byť povedených scén tam nebylo málo. A i myšlenkově to mohlo být hutnější, ale třeba jich tam je dost a na první zhlédnutí jsem ne všechno pochytil. Vlastně to celé hodně zachraňují herecké výkony (hlavně ten Högerův), pak taky trochu kamera a ten fakt, že tu Němci mluví skutečně německy (možná nechápete proč to vychvaluji, ale od té doby co jsem viděl Anthropoid a další (dejme tomu) historické filmy, kde třeba Češi mluví plynule anglicky, tak to prostě ocenit musím) - jen ten "nový diktátor" (což asi není nejlepší označení, ale asi chápete o koho jde) mluví až moc dobře česky, ale jinak v tomhle případě nemám co vytýkat. A o tom doktorovi jsem taky chtěl vědět něco víc než jen to, že je doktor a že má takové názory. Celkově to ve mě ale zanechalo takový průměrný dojem, ani dobrý, ani špatný. Fakt jsem čekal víc. Ale btw bych chtěl vědět, kolik tady umřelo lidí, protože v československých poměrech už je to tak trochu survival... :D 3* ()
Námět patří k těm lepším, ale bohužel tempo příběhu je smrtícím způsobem pomale. Veškerá atmosféra zmizí kvůli hercům co pomalu chodí, pomalu mluví a pomalu jednají. ()
Film, s ktorym mam problem. Jednak to vobec dopozerat, a nikdy som nepochopil reziserov zamer. Takze pre mna nuda tak za 5 % ()
Film s hustou atmosférou, který originálním způsobem zpracovává otázku spravedlnosti na tom, kdo má na svědomí milióny životů. Bohužel ale naráží na fakt, že Hitler (ač se snaží) je zde nevěrohodný a ani u jiných postav se nevyhnete otázce, jestli byli dobře psychologicky vykresleny. Přesto dojem mírně pozitivní. 65% ()
Nepochopím, co jsem na filmu jako malý mohl vidět. Sice tu jisté kvality jsou, ale nic, co by mě nějak víc přesvědčovalo o kvalitě snímku. ()
Čistokrevná nuda ()
Velice zajímavý československý filmový počin. Jiří Vršťala se snad pro uniformu SS přímo zrodil. Škoda neotřelého námětu, z kterého Zbyněk Brynych podle mého názoru nedokázal zdaleka dostat maximum. ()
Psychologické drama. Šedesátá a sedmdesátá přinesla pár fimů, které se zaobíraly různými konspiracemi a překvapivými závěry toho, jak skončila druhá světová válka. Tento snímek počítá s možností, že Adolf Hitler sebevraždu nespáchal a je , v roce 1946, držen v jakémsi sanatoriu. Jaký je skutečný účel jeho "vězení" je tématem snímku Já spravedlnost. Jak se k celé situaci postaví český doktor Heřman? Asi jsem na dílo nebyl dobře naladěn a hodnocením mu trochu škodím. ()
Nápad i technické provedení na dobré úrovni, ale přislo mi to takové nedotažené a místy zase překombinované. ()
Námět je proklatě chytrý a mrazivý, podobně jako náměty z lepších epizod Black Mirror. Jenže všechno ostatní je o dvě třídy horší. Scénář je zmatený, režie utahaná, a ona pomalu budovaná hypnotická atmosféra existuje jen v prchavých náznacích. Vynikající Karel Höger se snažil zbytečně. Věřím že kdyby se téhle látky chopil Karel Kachyňa nebo Juraj Herz, tak bych si do své pestré sbírky nočních můr přidal jednu opravdu lahůdkovou. V podání Zbyňka Brynycha je to ale slabé jako čaj z třikrát louhovaného pytlíku. ()
Náročná psychologická hříčka o možném osudu Adolfa Hitlera. Závěrečná pasáž je hodně silná a názorně ukazuje, že v některých případech může být i vražda činem nadmíru humánním. Karel Höger hraje svým specifickým způsobem a svou (řekl bych až čapkovskou) roli zvládá s přehledem. Opravdu jde o neprávem opomíjený film - vlastně o druhé světové válce. ()
Vynikajúci film s vynikajúcou myšlienkou (bez ohľadu na to, či s ňou súhlasíte alebo nie). Škoda, že len tak málo známy. Určite si zaslúži viac ako 28 hodnotení. ()
Tohle byla hodně zvláštní hra !! Docela mě fascinuje, že něco takového mohl někdo vymyslet. Vlastně k Macourkovi se to docela hodí... ()
V titulcích filmu uvedeno: název „Já, spravedlnost“. ()
Jak stárnu, přestávám těm filmům z "Nové vlny" rozumět. Za Högera dva body; film zajisté nadhazuje otázku, jak by to vypadalo, kdyby Hitler neskončil v berlínském bunkru 30. dubna 1945. Kdybych si nepřečetl obsah filmu v odborné knize, vůbec bych nepochopil, že Vršťala stál proti Hitlerovi a chtěl ho úmyslně trýznit. Všechno bylo hrozně nepřehledné; navíc tam vystupovala skupina, která ho chtěla z ostře střeženého zámku ukrást pro Bormana, ve filmu docházelo k řadě přestřelek, skoro všechno se odehrávalo ve sklepeních onoho zámku... A Inge vypadala tak sympatická, přesto byla dvakrát zastřelená... Ach jo. ()
příběh o morálce a etice, který mě jako vůbec první přiměl (trochu) Hitlera litovat, i když se vlastně nestal...přidávám se ke kritice příliš stručných titulků, ochuzují zážitek z filmu.. ()
Opravdu zajímavá forma kolektivní pomsty. Opravdu zajímavý film. ()
Velmi pozoruhodný snímek, který je z nepochopitelných důvodů, stejně jako celá řada opravdových českých skvostů 60. let opomíjen. Konspirační teorie spojené s nacismem jsou jistě jedny z nejčastěji diskutovaných a koho by nenapadla otázka co když Hitler nespáchal sebevraždu na sklonku války a žil někde dál v hlubokém utajení. Tento snímek se odehrává v roce 1946, zatímco v Norimerku probíhá mezinárodní tribunál s ostatními válečnými zločinci, Hitler je kdesi v Německu ukryt v sanatoriu, které spíš připomíná obrovskou pevnost dokonale izolovanou od okolního světa. Sanatorium je plné bývalých příslušníků SS a Wehrmachtu, ale Hitler, jak je postupně osvětleno, zde není jako milovaný Vůdce skrytý před spravedlivým trestem, nýbrž jako vězeň pro kterého je trest smrti málo a onu spravedlnost, která je i v názvu snímku, představuje Hitlerův věznitel Harting, který svými teatrálními inscenacemi přepadů a následného souzení vystavuje Hitlera obrovskému psychickému mučení. Roli Hitlera výtečně a přesvědčivě ztvárnil německý herec Fritz Deitz, který ho díky své podobě hrál velmi často. Aby bylo možné podávat Hitlerovi léky, je najat český lékař Dr. Heřman podobající se skutečnému Hitlerovu osobnímu lékaři, který v podání Karla Högera představuje klasického kladného hrdinu, který je proti své vůli nucen vykonávat příkazy, které se příčí jeho přesvědčení. Řeší nejprve dilema, zda má vůbec léčit největšího zločince lidstva, díky kterému milióny lidí umíraly, poté co však pozná jakým způsobem je Hitler trýzněn, jeho myšlenky spíš směřují k otázce, zda mučení i takto nepochybně velmi provinilého člověka je morálně v pořádku a nebylo by na místě spíš jeho trápení ukončit. Charismatický Karel Höger byl přesně tím typem herce, který se na takovouto psycholgicky náročnou úlohu dokonale hodil a ztvárnil ji s bravurou sobě vlastní, ostatní herci mu pak zdatně sekundovali. Možná polovina filmu byla pro větší věrohodnost natočena v němčině, čemuž byl uzpůsoben i výběr herců. Po technické stránce je ale třeba vytknout velmi povrchní a silně zestručněné titulky, které leckdy i úplně chybí. Celkově se ale dá říci, že je věčná škoda, že takovéto snímky vyplouvají z hlubin archívů k veřejnosti jen velmi zřídka. ()