La donna del lago

La Donna Del Lago je velice povedené "pre-giallo", které sice nemá obroušené hrany, tak jako jsme zvyklí u podobný filmů daného subžánru, ale za to s velice zvláštní a ponurou atmosférou, kterou se nemůže žádný jiný snímek pyšnit. Příběh sleduje spisovatel Bernarda, který se vrací do svého oblíbeného letoviska za dívkou, do které se při předchozí návštěvě zamiloval. Tilde, tak se jmenuje ona dívka, ale zemřela za záhadných okolností a Bernard se vydává na vlastní pěst vyřešit tuto záhadu. Toť děj v kostce. Filmu vévodí již zmiňovaná ponurá atmosféra, která velice připomíná Bavovy "gotické" klenoty a to nejen díky všudy přítomnému větru. Dále nesmím opomenout skvělou hudební složku, která přesně vystihuje atmosféru filmu a navozuje opravdu nepříjemné pocity. Mé druhé setkání s Luigim Bazzonim a určitě ne poslední. (23.06.2010)

Brilantné! Na malej ploche (hotel , nábrežie jazera, les so zasneženým cintorínom) a s malým počtom hercov sa tu rozohráva úchvatná atmosférická záležitosť. Netradičná, častokrát rozostretá kamera, neustále fičanie studeného vetra prerušované depresívnou hudbou, dopĺňajú psychologické monológy hlavného hrdinu. Už v úvodnej scéne nám jeho prvý monológ naznačuje, že celý film sa spolu s ním len budeme prepadať do depresie a temnoty. Tragické vyústenie preto nie je prekvapením, ale o nejakú pointu v tomto prípade ranného gialla ešte nešlo. Už dlho so nevidel, aby sa tvorcom podarilo vykúzliť takúto úchvatnú atmosféru zároveň spolu s napínavým a zaujímavým dejom. Plný počet dávam tentoraz jednoznačne. (07.01.2011)

Několikrát tu vidím v komentářích slovo "napínavý", které patrně musí mít úplně jinou definici, než jsem si vždycky myslel, protože La Donna del lago je leccos, ale určitě ne to, co bych si pod zmíněným slovem představil já. Film je pomalý, ponurý, melancholicko-lyrický. Objektivně se mu musí uznat nadprůměrné kvality, v jiném rozpoložení by mě jeho atmosféra možná vtáhla, ale dnes jsem u něj k vlastní smůle jenom hrůzně nudil. (03.12.2014)

Jako detektivka poměrně nevýrazné, ale jako příběh z maloměsta (kde se pod každou střechou skrývá zločin, jak tvrdí Sherlock Holmes) ve své tajemnosti a ponurosti čisté a ucelené. Silným příspěvkem je pojetí role spisovatele Bernarda a hudba Renza Rosselliniho. Zajímavé by i bylo, kdyby se podílel na scénáři, jak je uvedeno v "titulcích" čsfd. Je to ale chyba, na scénáři spolupracoval Franco Rossellini. (28.02.2022)

Čiernobiele mysteriózno, ktoré pôsobí ešte starším dojmom než je a zároveň dokáže detektívnosť znásobovať výborne zvolenou hudbou. Film je inšpirovaný násobnými vraždami, z ktorých niektoré sa vyriešili až po 30 rokoch. Škoda možno tej formy, kde sa miešajú sny a halucinácie a tým pádom som nedostal klasickú kriminálku, ktorú by si príbeh zaslúžil viac. Dočkali sme sa ale psycho napätia, ktorá je blízka hitchcockovinám. (24.03.2024)