La donna del lago

Spisovateľ prichádza do mesta ktoré pozná zo svojho detstva aby napísal ďalšiu knihu a ubytuje sa v miestnom hoteli.Píta sa na dievčinu,ktorá v tom hoteli bola zamestnaná.Bolo mu povedané že sa zabila,len on tomu nechce veriť že spáchala samovraždu.A tak po okolnostiach údajnej samovraždy bude pátrať.Tie snové sekvencie boli natočené veľmi realisticky.Atmosféra tu bola hutná,ponurá a každou scénou silnela.Je to brilantne natočené a parádne spracované.Herci boli ukážkoví.Vôbec sa mi nezdalo že to je Gotický horor a do gialla tiež zasahuje minimálne.Pre mňa to bolo krimi dráma.Je tam taká dramatická melanchólia. (12.10.2014)

Brilantné! Na malej ploche (hotel , nábrežie jazera, les so zasneženým cintorínom) a s malým počtom hercov sa tu rozohráva úchvatná atmosférická záležitosť. Netradičná, častokrát rozostretá kamera, neustále fičanie studeného vetra prerušované depresívnou hudbou, dopĺňajú psychologické monológy hlavného hrdinu. Už v úvodnej scéne nám jeho prvý monológ naznačuje, že celý film sa spolu s ním len budeme prepadať do depresie a temnoty. Tragické vyústenie preto nie je prekvapením, ale o nejakú pointu v tomto prípade ranného gialla ešte nešlo. Už dlho so nevidel, aby sa tvorcom podarilo vykúzliť takúto úchvatnú atmosféru zároveň spolu s napínavým a zaujímavým dejom. Plný počet dávam tentoraz jednoznačne. (07.01.2011)

Jako detektivka poměrně nevýrazné, ale jako příběh z maloměsta (kde se pod každou střechou skrývá zločin, jak tvrdí Sherlock Holmes) ve své tajemnosti a ponurosti čisté a ucelené. Silným příspěvkem je pojetí role spisovatele Bernarda a hudba Renza Rosselliniho. Zajímavé by i bylo, kdyby se podílel na scénáři, jak je uvedeno v "titulcích" čsfd. Je to ale chyba, na scénáři spolupracoval Franco Rossellini. (28.02.2022)

Tajemné, ponuré, mrazivé.Svíravý pocit napětí doprovazí každý krok hlavního hridny, každou jeho představu, vzpomínku, neopouští ho ve chvílích samoty ani v okamžicích setkání s lidmi. Každé z nich vzbuzuje nějaké podezření nebo obavy. Výborná práce s kamerou, třeba při záběrech pohřebního průvodu, na nábřeží jezera nebo při pohledech z okna. Smutnou melancholickou atmosféru skvěle doplňuje i hudba. (16.11.2018)

Několikrát tu vidím v komentářích slovo "napínavý", které patrně musí mít úplně jinou definici, než jsem si vždycky myslel, protože La Donna del lago je leccos, ale určitě ne to, co bych si pod zmíněným slovem představil já. Film je pomalý, ponurý, melancholicko-lyrický. Objektivně se mu musí uznat nadprůměrné kvality, v jiném rozpoložení by mě jeho atmosféra možná vtáhla, ale dnes jsem u něj k vlastní smůle jenom hrůzně nudil. (03.12.2014)